Letecké katastrofy téměř vždy přicházejí nečekaně, doslova z čistého nebe. Když přesně před 40 lety – 28. července 1976 – startoval v 8.52 hodin z pražského ruzyňského letiště čtyřmotorový turbovrtulový letoun Iljušin Il-18B na pravidelné vnitrostátní lince do Bratislavy, všechno se zdálo být v nejlepším pořádku. Třiačtyřicet minut letu, vlastně až téměř k Bratislavě, probíhalo naprosto normálně.
Pochybnosti mohl vzbuzovat snad jen fakt, že na palubě mezi 79 cestujícími (69 platících, 4 zaměstnanci ČSA, čtyřčlenná posádka a 2 palubní průvodčí) byl mechanik, který měl za úkol pozorovat signálku u motoru číslo 4. V předvečer osudného letu se totiž letoun vrátil z lybijského Tripolisu a posádka si stěžovala, že signálka problikává chybně. V Praze se však závadu nepodařilo potvrdit.
Zadní část rozlomeného trupu Il-18B po vytažení z jezeraAutor: Archiv
Tragédie se však, jak už to bývá, přiblížila odjinud. Nejprve letadlo nedostalo včas povolení k zahájení klesání. Potom kapitán, místo aby začal klesat kroužením, zvolil riskantní strmý sestup. Následkem intenzivního brzdění se automaticky vypnul 3. motor a mechanik, místo aby jeho ovladač vrátil do vypnuté polohy, omylem vypnul 4. motor. Stroj tak byl poháněn jen dvěma motory na levé straně a samovolně se stáčel doprava.
Velmi nízko letící letadlo minulo řídící věž a začalo opakovat okruh. V tom se posádka dopustila poslední chyby – pokusila se nahodit motor číslo 4. Tím však Iljušin ještě víc ztratil rychlost a výšku. Prudce začal zatáčet doprava a v 9.37 hodin dopadl do jezera v rekreačním areálu Zlaté piesky.
Tutlaná tragédie
Nárazem do vodní hladiny se oddělila křídla a trup se rozlomil na dvě části, přičemž přední část klesla ke dnu a zadní plavala.
O tom, co se dělo dál, dodnes existuje několik verzí. Tehdejší komunistický režim totiž na informace o havárii uvalil embargo. A přístup na oblíbené bratislavské koupaliště byl zakázaný ještě v roce 1979, protože do vody uniklo zhruba 6,5 tuny leteckého benzinu.
Podle některých informací se z trosek letadla podařilo uniknout až šesti přeživším pasažérům, podle jiných čtyřem, jiné zdroje mluví o pěti lidech. Každopádně nehodu nakonec přežily jen tři osoby, dva Češi a jeden Francouz. Ostatních 76 lidí zahynulo.
Kdyby nešlo o hrůznou tragédii, působil by dopolední záběr zříceného Il-18B v jezeře Zlaté piesky až romanticky.Autor: Archiv
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se objevily informace, že letadlo údajně kvůli poruše žádalo o přistání na letišti v Brně, bylo však kvůli příletu vietnamské delegace odmítnuto. Snahu o nouzové přistání ve Vídni pak prý zase naše úřady zamítly z ideologických důvodů.
Tyto verze jsou ovšem krajně nepravděpodobné a vznikly zřejmě v důsledku přehnané snahy normalizačního režimu o marginalizaci tragédie. Dlouho se například tajil fakt, že většina cestujících se utopila.
Bratislavská tragédie každopádně ukončila černé letecké desetiletí v historii naší země i společnosti ČSA. Od té doby se tuzemsku i našemu národnímu leteckému dopravci velké tragédie zaplaťpánbu vyhýbají.
Největší letecké katastrofy naší historie
Trosky jugoslávského letadla DC-9, které se 30. října 1975 zřítilo v pražském Suchdole.Autor: Archiv
18. 1. 1956
U slovenského Popradu havaroval letoun DC-3/C společnosti ČSA, zahynulo 22 cestujících, 4 se zachránili.
24. 11. 1966
U Bratislavy havaroval bulharský letoun Il-14M, zahynulo všech 82 cestujících.
26. 1. 1972
U Srbské Kamenice v severních Čechách havarovalo jugoslávské letadlo DC-9. Zahynulo 24 cestujících, jediná osoba – letuška – se zachránila.
19. 2. 1973
Na pražském letišti v Ruzyni havaroval sovětský letoun Tupolev 154, zemřelo všech 66 cestujících.
20. 8. 1975
Nedaleko syrského Damašku narazil v noci do terénu stroj Il-62 společnosti ČSA. O život přišlo 126 osob, jde o dosud největší letecké neštěstí ČSA.
30. 10. 1975
V pražském Suchdole havarovalo jugoslávské letadlo DC-9, zemřelo 75 cestujících, 45 bylo zachráněno.
21. 10. 1981
Na letišti v pražské Ruzyni havarovalo letadlo Tupolev-154B maďarské společnosti Malév. Nikdo nezemřel, ale 24 osob bylo zraněno.