Zdroj: Wikimedia.org
Agnès Sorel: Za lásku zaplatila životem
Jméno francouzského krále Karla VII. je neodmyslitelně spjato se dvěma dívkami. První byla Jana z Arku, která ho popoháněla na politickém i bitevním poli. V soukromí se zase odevzdával do péče Agnès Sorel.
Inspirovala umělce nejen během života, ale ještě mnoho set let po smrti. Agnès Sorel oplývala nevšedním půvabem, bystrým úsudkem a také velkou dávkou extravagance. Není divu, že se jí říkalo Dame de beauté a uchvátila i francouzského panovníka.
Líbila se také papeži
Agnès se narodila jako dcera vojenského důstojníka Jeana Soreaua a Catherine de Maignelais v roce 1422. Ve stejné době se devatenáctiletý Karel VII. stal králem, ale jeho situace nebyla vůbec lehká. Francií zmítala občanská válka a zemi drancovala cizí vojska. Jeho duševně chorý otec Karel VI. ho totiž vydědil ve prospěch anglického krále Jindřicha V., který se pak logicky dožadoval vlády ve Francii.
Nikdo ovšem nepočítal s Janou z Arku, udatnou dívkou hnanou náboženskými vizemi o tom, že spasí svou vlast. Ve Francii zažehla odpor vůči okupantům a podnítila k akci i Karla VII. Prohlásil se králem a vytáhl do boje.
Přestože Jana z Arku nakonec padla do rukou nepřátel a v roce 1431 byla ve svých 19 letech upálena, Karel získal vojenskou převahu. Když se v roce 1442 na dvoře svého švagra Reného I. Neapolského poprvé setkal s Agnès, seděl na trůnu už velmi pevně a svou moc dále rozšiřoval povedenými reformami.
Zralý muž ošlehaný boji stoleté války přesto při pohledu na mladou dívku dočista ztratil hlavu. Z Agnès udělal svou milenku, ač byl ženatý s Marií z Anjou (1404-1463), s níž zplodil dvanáct dětí.
Říká se, že králova nová láska byla tak krásná, že se zalíbila i papeži a díky tomu přivíral oči nad jejím hříšným vztahem. Karel jí věnoval řadu vzácných šperků, zařídil jí vlastní dvůr a daroval několik zámků, mimo jiné Château de Loches, kde ho před lety Jana z Arku přesvědčila, aby se nechal korunovat králem.
Smrtící líčidla
Agnès oplývala hlubokým dekoltem, neméně hlubokými znalostmi, a obojí se nebála ukázat. Královy přízně dokázala obratně využívat a poněkud překvapivě ji uznávala i královna Marie.
Významnou stopu zanechala také v umění. Ve své době inspirovala mnohé spisovatele, básníky a malíře. Zřejmě nejznámější obraz vytvořil Jean Fouquet, který ji zpodobnil jako Madonu, ovšem s odhaleným ňadrem. Agnès se objevuje také v mnohem pozdějším díle filozofa Voltaira nebo skladatele Petra Iljiče Čajkovského. Částečně za to může nejen její nevšední krása, ale také smutný osud.
S tím, jak stoupal její vliv, rozšiřovaly se zástupy jejích nepřátel. Když v únoru 1450 cestovala za Karlem, aby mu poskytla podporu na vojenském tažení, náhle onemocněla a po několika dnech zemřela. V té době přitom už čekala královo čtvrté dítě.
Původně se mělo za to, že příčinou smrti byla úplavice, ale později se objevily spekulace, že ji někdo otrávil. V roce 2004 francouzský patolog Philippe Charlier prozkoumal její ostatky a skutečně našel velké množství jedovaté rtuti.
Vědci se nyní přiklánějí k názoru, že se králova společnice stala obětí vraždy. V podezření je zejména Karlův syn Ludvík. Proti otci se několik let bouřil a Agnès považoval za nebezpečného soupeře. Jiní ale soudí, že rtuť v těle slavné milenky nemusí být nutně výsledkem vražedného pokusu. Tehdy se rtuť přidávala i do líčidel, takže se Agnès mohla stát obětí vlastní touhy po kráse.
Karel každopádně po její smrti dlouho netruchlil a brzy si našel náhradu v podobě její sestřenice Antoinette de Maignelais.
