Vizi automobilové budoucnosti nedávno naznačil ve své analýze Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers). Všechno nasvědčuje tomu, že v roce 2035 robotická vozidla získají významný podíl v automobilové dopravě.

Firmy jako Google, Apple, IBM nebo Microsoft v současné době intenzivně vyvíjejí robotická auta schopná autonomního pohybu v silničním provozu. Testování vozů, která se prohánějí po silnicích bez řidiče, už probíhá na veřejných komunikacích v Kalifornii, Nevadě a na Floridě. Například společnost Google testuje své technologie celkem ve 24 SUV značky Lexus.

Stále více peněz na vývoj vozů bez řidiče (označují se anglickou zkratkou SDC – self-driving cars) vyčleňují i samotné automobilky. Malý náskok před ostatními mají General Motors a Nissan, ale na paty jim šlapou v podstatě všechny další globální automobilky.

Půjde o modely umožňující jak manuální, tak automatizované řízení. Poradenská firma IHS Automotive uvádí, že v roce 2025 se ve světě prodá 230 tisíc aut, která nebudou potřebovat lidské ruce a nohy. O deset let později by to mohlo být už skoro 12 milionů. Experti IHS předpokládají, že kolem roku 2050 budou skoro všechna nová auta uváděná na trh bez řidiče.

Překážkou na cestě k většímu počtu zákazníků se však může stát vysoká cena vozů. V současné době ověřovaný prototyp Fordu přijde na zhruba půl milionu dolarů. Cenu prvních aut, která začnou za deset let přicházet do prodejní sítě, experti IHS Automotive odhadují na 70 tisíc eur.

Revoluční proměna čeká interiér

Za posledních sto let prošla auta hlubokou konstrukční proměnou. Filozofie řízení aut ale zůstává pořád stejná – řidič auto ovládá pomocí volantu, řadicí páky a ovládacích pedálů. V případě robotických aut zatím jde o přestavby klasických automobilů. V budoucnosti ale na silnice vyjedou od základu vyvinutá robotická auta, bez klasických ovládacích prvků, jako je volant, řadicí páky a pedály.

Zmizí zpětná zrcátka, klakson i především řidičkami oblíbená ruční brzda. Jediným ovládacím prvkem bude chytrý telefon. Podle IEEE pokrok v družicové navigaci (navádění s centimetrovou přesností) a na poli senzoru umožní konstruovat plně autonomní vozidla bez klasických ovládacích prvků.

Místo sledování provozu a řazení bude mít řidič se svou posádkou čas na relaxaci a zábavu. Ovládací prvky přestanou diktovat členění prostoru posádky. Interiéry robotických aut budou připomínat spíše zmenšený obývák, s pohodlnými sedačkami a širokou zábavní multimediální technikou. Z auta se může stát malá kancelář, místo, kde lze cestou do práce posnídat nebo něco přečíst. Poslouží i jako kino nebo bar. Naprogramovaný vůz bude moci zastavit před domem a odvézt děti do školy a zase se vrátit na své parkoviště.

Ve stejné době také dojde k masivnímu rozmachu elektrických aut. Z vozidel tak již nadobro zmizí převodovka, komplikovaný a rozměrný spalovací motor, palivový a olejový systém a další „železo" zajišťující funkci spalovacího motoru. Konec konců už nyní v autech fungují pokročilé tempomaty, systémy hlídající rozestupy mezi auty, senzory sledující zda auto nevybočuje z jízdního pruhu, kamery hlídající neukázněné chodce nebo parkovací automaty.

Italská stíhačka budoucnosti

Není sporu o tom, že k designově nejpůsobivějším automobilům dneška patří italský hypersport LaFerrari. Automobil, nejrychlejší model Ferrari všech dob, kombinuje spalovací motor (800 koní) s elekromotorem (163 koní) a dohromady tak dává neuvěřitelných 963 koní. První kousek dorazil za svým majitelem v létě i do Prahy.

Pokud máte zájem a projdete přísným sítem požadavků automobilky – jednou z podmínek je vlastnictví dalších pěti vozů Ferrari – počítejte s cenou zhruba 35 milionů korun. Proslýchá se, že do Česka mají dorazit ještě dva kousky. Vyrobeno bylo pouze 499 kusů a všechny jsou už vyprodány. Jak by mohl za pár let vypadat nástupce LaFerrari, ukazuje nezávislý designér Adriano Raeli. Svou kreaci, kterou chápe jako „street-legal F1 car", nazval F80.

Vznášedla budoucnosti

Je možné, aby se elegantní vozy bez řidičů díky přesné družicové navigaci proháněly po obloze nebo hladině řeky? Odborníci jsou skeptičtí. Nejúspěšnějším obojživelným automobilem v dějinách je německý Schwimmwagen, speciálně upravený Volkswagen Kubelwagen určený pro armádní potřeby. Byl spolehlivý, ale neohrabaný. Nicméně svůj hlavní účel splnil – mohl jezdit po silnicích i překonávat vodní toky.

Koncept obojživelných vozů je komerčně dost nezajímavý; je velmi nepravděpodobné, že by některá z velkých automobilek začala takové vozy sériově vyrábět. Zato malé firmy je vyrábějí.

O mnohem nadějněji vypadá budoucnost létajících automobilů. Limitující nejsou technická omezení, ale především bezpečnost a spotřeba. Auto, které se musí nejprve vznést do vzduchu, spotřebuje mnohem více energie a paliva než vůz, který je svázaný se zemí. Ještě větší problém však představuje bezpečnost. Stačí si představit škody, které by na ucpané dopravní tepně nebo chodníku ve městě způsobil pád vozu z výšky několika set metrů dolů.

Mnohem perspektivnější se tak jeví automobily, které by se jen vznášely nízko nad zemí a v případě potřeby by povyletěly. Budoucnost létajících automobilů s největší pravděpodobností spočívá na bedrech (a hlavně v peněženkách) armády.

Americká výzkumná a vědecká armádní nadace DARPA, která má na starosti pokročilé vojenské projekty, už na téma „létající auto" vypsala několik grantů. Tím nejnadějnějším je DARPA TX – má za úkol, aby vznikl létající džíp pro čtyři muže, který bude ve vzduchu stejně spolehlivý jako na zemi. Prototyp má být hotov v nejbližších letech.

Podobný projekt plánuje i ruská armáda: džíp, který se může změnit na vrtulník. Rusové jsou však v tomto oboru lehce pozadu: první funkční stroj by mohl vzniknout až roku 2030. Kdyby alespoň jeden z těchto projektů opravdu zafungoval a nějaká armáda by si létající automobily pořídila, otevřely by se najednou dveře i soukromým automobilkám.