Dny národního znesváření. Tak by šlo přejmenovat osmadvacáté říjny i sedmnácté listopady, jak je zažíváme v posledních třech letech. Postaral se o to prezident Miloš Zeman, který z Hradu coby někdejšího pomyslného svorníku české společnosti vytvořil nejen střílnu vypouštějící otrávené šípy do podhradí, ale i objekt nenávisti, soudních sporů a exekučních návrhů.

Možná stojí za to opustit na chvíli nepřehlednou aktuální vřavu kolem udělení či neudělení státních vyznamenání a ohlédnout se za hlavními milníky Zemanovy politické kariéry. Jde vlastně o skandál za skandálem, až se člověk diví, jak se vůbec hlavní aktér tolika malérů mohl dostat tam, kde dnes je.

Půjdeme vládě po krku (1994)

Pozorovatelům vyhlášeného bonmotisty poprvé zatrnulo, když byl Zeman zvolen šéfem ČSSD a za svůj cíl prohlásil „jít vládě po krku". Skutečný smysl opozice – přinášet alternativu k vládní politice – se zachvěl v základech.

Legitimace v kůži členů ODS (1996)

Podruhé zatrnulo citlivějším pozorovatelům politické scény, když Zeman toužící dovést ČSSD hlavním vchodem do Strakovky vtipkoval, že jednou nechá vázat partajní legitimace sociálních demokratů do kůže členů vládní ODS. To už ovšem vypouštěl do éteru i ostré výroky o „spálené vytunelované zemi" či o novinářích coby žumpě. „Za celý svůj život jsem se nesetkal s blbějším a závistivějším stvořením, než je český novinář," prohlásil.

O vládě Václava Klause, s nímž je od roku 1998 v politickém spojenectví, Zeman například ještě v roce 1997 tvrdil, že „vláda, která toleruje zloděje a tuneláře, je sama objektivně vládou zlodějů a tunelářů".

Už tehdy Zeman sahal k nejjadrnějšímu slovníku: „Víte, co je to skútr?" ptal se novinářů v souvislosti s konkrétním kolegou, a pak bezostyšně vysvětloval cosi o „zkurveném trpaslíkovi".

Aféra Bamberg (1998)

V roce 1998 Česká televize informovala, že v roce 1995 Zeman spolu se stranickým kolegou Karlem Machovcem vyrazili do německého Bambergu, kde se setkali s česko-švýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Ten jim měl nabídnout stamiliony pro ČSSD a kompro na předáky ODS a ODA výměnou za umístění konkrétních lidí do vládních funkcí. Zeman schůzku bagatelizoval, jenže pak se ukázalo, že setkání proběhlo celkem pět. V roce 2001 MF Dnes citovala dalšího účastníka schůzky Jaroslava Vlčka, že Vízek měl Zemana informovat o černém švýcarském kontu ODS, kvůli kterému na podzim 1997 padla druhá Klausova vláda.

Co vlastně Zeman dělal v Bambergu, ovšem zůstává dodnes neobjasněno.

Miloš Zeman vysvětluje v roce 1998 svou Bamberskou aféru.Autor: ČT

Krach akce „Čisté ruce" (1998)

Přestože Zeman před volbami v roce 1998 sliboval spustit radikální protikorupční akci „Čisté ruce" a dokonce kvantifikoval, kolik lidí půjde „do tepláků", po vstupu do Strakovky projekt v podstatě zkrachoval. První a jedinou odhalenou velkou rybou byl paradoxně Zemanův ministr financí Ivo Svoboda, který se kvůli aféře vytunelované firmy Liberta musel poroučet a později byl i odsouzen. Přesto nad ním Zeman do posledních chvíle držel ochrannou ruku.

ČSSD nakonec musela přiznat, že akce „Čisté ruce" zkrachovala. Debakl ovšem neodnesl Zeman, nýbrž ministr bez portfeje Jaroslav Bašta, který měl celý projekt formálně na starosti.

Miloš Zeman a Ivo SvobodaAutor: Archiv

Privatizace Mostecké uhelné (1999)

Zemanova vláda šest dní po svém vzniku rozhodla, že prodá nastrčené firmě Investenergy zbylý 46procentní státní podíl v provatizované společnosti Mostecká uhelná. A to navzdory varování, aby to nedělala. Ve skutečnosti MUS ovládli manažeři, schovaní za strukturou Appian. Privatizace MUS byla později vyšetřována v Česku i ve Švýcarsku, Zeman veškerou odpovědnost popřel. „Je to naprostá a vědomá lež Miloše Zemana," komentoval to bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka.

Miloš Zeman jedná s manažerem a pozdějším spolumajitelem MUS Antonínem Koláčkem.Autor: Archiv

Aféra Olovo (2000)

V roce 2000 zjistila tehdejší MF Dnes, že mezi Zemanovými poradci vznikl diskreditační spis proti místopředsedkyni ČSSD Petře Buzkové (odtud název Pb – chemická značka olova). Později se ukázalo, že autorem spisu je Zemanův poradce Vratislav Šíma. Zeman jej ovšem nepotrestal a Buzkové se nezastal.

Miloš Zeman a Petra BuzkováAutor: Archiv

Mrázek ve Strakovce (2002)

Dalším komplexem afér, které i kvůli korupčně svůdnému aranžmá opoziční smlouvy s ODS vybuchovaly kolem Zemana nepřetržitě po celou dobu jeho vládnutí (1998–2002), byly dodnes neobjasněné kontakty s podsvětím. Například v roce 1999 byl záhadně postřelen sponzor ČSSD Ivan Lhotský. Později se ukázalo, že do Strakovky osobně docházel i kmotr František Mrázek – jednal přímo se Zemanovým impresáriem a šéfporadcem Miroslavem Šloufem. V odhalené telefonní komunikaci Mrázek Zemana šifrovaně nazýval Mlhou.

Prezidentské překvápko (2003)

Když se blížil konec Zemanova oposmluvního mandátu, přenechal křeslo šéfa strany zdánlivě povolnému Vladimíru Špidlovi a ohlásil, že s politikou definitivně končí. „Odstřihl" se dokonce od Prahy, přestěhoval se na Vysočinu a dušoval se, že do blížící se volby nástupce prezidenta Václava Havla nezasáhne.

Zasáhl, jak je známo. Jenže zákonodárci vzali jeho odchod na penzi opravdověji, než zamýšlel, a tak Zemana při volbě prezidentem nepodpořila ani celá ČSSD. Nečekaný krach Zemana silně zasáhl, dodnes nevynechá příležitost se o tehdejší „zrádce" otřít.

Miloš Zeman opouští Hrad po prezidentském debaklu v roce 2003.Autor: Archiv

Kauza Altner (2006)

Fakt, že v roce 1997 podepsal Miloš Zeman jako předseda ČSSD mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem, v níž mu za vysouzení Lidového domu slíbil odměnu ve výši 10 procent ceny objektu, vyšla najevo až v roce 2006. Ukázalo se totiž, že strana, která Lidový dům skutečně získala, Altnerovi nezaplatila. Spor musel řešit Zemanův nástupce Jiří Paroubek a kvůli smluvní pokutě (tehdy 17,5 miliardy Kč) se ze záležitosti stal klacek proti ČSSD, s níž už tehdy Zeman byl na kordy.

Kauza pokračuje dodnes, ČSSD musí podle soudního verdiktu vyplatit Altnerovi 337 milionů korun.

Prezidentská kampaň a strašení sudetskými Němci (2013)

V roce 1992 Miloš Zeman jako poslanec Federálního shromáždění vyslouvil nesouhlas s vysídlením Němců z Československa. Označil je za porušení demokracie a přirovnal ke stalinským nuceným migracím.

Přesto ve finále prezidentské kampaně v roce 2013 neváhal vsadit na „sudetskou kartu", která je osvědčeným strašákem Čechů. „Je pravda, že jste radil Václavu Havlovi, aby se omluvil sudetským Němcům?" ptal se emotivně svého soupeře Karla Schwarzenberga. „Je pravda, že jste chtěl všem sudetským Němcům vrátit občanství a majetek? Je pravda, že se předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu radoval z vašeho postupu do druhého kola s nadějí, že se rozšíří vzájemná spolupráce?" pokračoval.

Navíc zcela nepravdivě šířil informaci, převzatou od antisemitského novináře Adama B. Bartoše, že na hradě rodiny Schwarzenbergovy manželky visí obraz s hajlujícími lidmi a hákovými kříži.

Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg při prezidentské kampani v roce 2013Autor: Archiv

Korunovační viróza (2013)

V květnu 2013 šokovaly republiku televizní záběry, kdy při prohlídce českých korunovačních klenotů nejvyššími ústavními činiteli byl Zeman evidentně opilý, vrávoral a měl zcela nepřítomný pohled.

„Když jsem viděl to video, tak se nemohu zlobit na lidi, kteří se domnívali, že jsem byl opilý. Ale nebyl. Měl jsem horečku a při vstupu do klenotnice je 90 točitých gotických schodů bez zábradlí a já už špatně chodím," hájil se. Defektní chování svedl na údajnou virózu.

Tehdejší předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová však uvedla, že ze Zemana byl cítit alkohol. Večer před návštěvou se Zeman účastnil recepce na ruské ambasádě, kde podle svědků vydatně popíjel. Podle exprezidenta Klause však vypil pouze jednu skleničku.

Miloš Zeman při prohlídce korunovačních klenotů v květnu 2013Autor: Archiv

Vulgarismy v Českém rozhlase (2014)

V pravidelném pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán se Zeman nerozpakoval v přímém přenosu použít několik nejtvrdších vulgarismů, jako „k**da", „zku***li" či „ho***". Záměrná provokace rozproudila veřejnou debatu, v níž Zeman ústy svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vysvětlil, že se prý inspiroval mluvou Karla Schwarzenberga a chce se prý „vlísat pražské kavárně".

Vyznamenávání kamarádů a podporovatelů (2014)

Při předávání státních vyznamenání k 28. říjnu vzbudilo pohoršení, že Zeman vyznamenal řadu svých příznivců z kampaně (například režiséra Filipa Renče) či autora svého biografického snímku Roberta Sedláčka. V této praxi Zeman pokračuje dodnes (Bohdalová, Hůlka, Toman aj.).

Miloš Zeman vyznamenává Filipa Renče.Autor: Archiv

Let s oligarchou Kellnerem (2014)

Pod záminkou rychlejšího návratu ze státní návštěvy v Číně se Zeman nechal dopravit do Česka soukromým letadlem nejbohatšího Čecha, majitele PPF Petra Kellnera. Ten s ním přitom návštěvu absolvoval a v Číně má významné byznysové zájmy.

Od Číny se učme stabilizovat společnost (2014)

Po návštěvě v Číně Zeman prohlásil: „Já jsem byl v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost." Za což sklidil kritiku, že podlézá nedemokratickému režimu jen kvůli byznysovým zájmům.

Nekolegiální chování k partnerům v EU (2015)

V pořadu Prezidentský pressklub na rádiu Frekvence 1, který nahradil zrušené Hovory z Lán, Zeman požadoval odchod Řecka z Evropské měnové unie. Podle jeho informací prý do ní tato země vstoupila pomocí zfalšování požadovaných statistických ukazatelů.

Útok na demokrata Peroutku (2015)

V lednu 2015 vystoupil Zeman na mezinárodním fóru „Let My People Live!", kde v projevu označil slavného demokratického novináře Ferdinanda Peroutku za autora článku s titulkem „Hitler je gentleman" a výroku „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky", který byl směřován na zahraničněpolitické zaměření pomnichovské Česko-Slovenské republiky.

Sklidil kritiku odborné veřejnosti, protože žádný podobný článek neexistuje a autorem zmíněného výroku je ve skutečnosti Jaroslav Stránský. Přesto Zeman trval na svém. Peroutkova příbuzná prezidenta zažalovala, soud jí dal za pravdu, ovšem Zeman se dodnes neomluvil.

Diplomatický tah proti USA (2015)

Když Zeman projevil úmysl jet navzdory ukrajinské krizi do Moskvy na vojenskou přehlídku k výročí konce druhé světové války, vyvolal vlnu kritiky. Americký velvyslanec v Praze Andrew Schapiro označil Zemanovu účas v Moskvě za „prekérní" a prezident se nebývale ostře ohradil.

„Po tomto prohlášení má Schapiro dveře na Hrad zavřené," uvedl. Naopak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ocenil Zemanovu vlastní důstojnost a hrdost.

Miloš Zeman a Vladimir PutinAutor: Archiv

Kalašnikov a Sobotka (2015)

Při návštěvě Jihomoravského kraje vzbudil Miloš Zeman pozdvižení odpovědí na otázku jedné z účastnic diskuse, jaké jsou možnosti zbavit se premiéra Sobotky. „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta – a to jsou svobodné volby. [...] A pak existuje nedemokratická cesta. A ta se jmenuje kalašnikov," uvedl. Podle mnoha komentátorů a politiků napříč politickým spektrem šlo o nebezpečný, hloupý a nevkusný bonmot či žert, který ostře odsoudili. Zeman ústy mluvčího Ovčáčka výrok hájil jako nadsázku.

V rozporu se svým tvrzením se přitom Zeman už v roce 2014 pokusil zbavit politika – konkrétně zrovna nemilovaného vítěze tehdejších voleb Bohuslava Sobotky – utajenou povolební lánskou schůzkou se spřízněnými osobami v čele ČSSD. Informace se však provalila a komplot nebyl dokonán.

Na tribuně s xenofobem Konvičkou (2015)

Šok vyvolal Zeman loni 17. listopadu, kdy se objevil na akci Albertově na tribuně společně s řadou nedemokratických až extremistických aktivistů, mimo jiné s antiislamistou Martinem Konvičkou. „Na Albertově jsem ho viděl poprvé v životě," řekl prezident o Konvičkovi. Pokud je to pravda, je otázka, jak prezidentův tým plánuje akce hlavy státu a jak Zemana chrání, aby prezident nebyl zneužíván k extremistické propagandě.

Mimochodem, těsně předtím Zeman udělil záštitu semináři Konvičkova hnutí v Senátu.

Miloš Zeman s antiislamistou Martinem Konvičkou (po pravici) při demonstraci 17. listopadu 2015Autor: Archiv

Vyzrazení výše výkupného pro teroristy (2016)

Zeman v diskusi s občany na Rokycansku přiznal výši výkupného, které stát vyplatil za dvě české dívky unesené v Balúčistánu (145 milionů korun). Expert na terorismus a vyjednávání s únosci prof. Adam Dolník to označil jako „strašně nebezpečné", neboť tím „stát vytváří očekávání únosců, kolik tak mohou dostat peněz za občana toho daného státu, pokud ten člověk bude unesen".

S křížkem po Kováčově funuse (2016)

Zeman spolu s Václavem Klausem přicestovali se zpožděním na státní pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Na samotný obřad už nebyli vpuštěni, účastnili se až pozdějších částí pohřbu. Zeman ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka označil za důvod zpoždění špatné počasí a chybu letových dispečerů. Tyto důvody byly vyvráceny a 22. října se Ovčáček za svá slova adresovaná letovým dispečerům omluvil. Skutečné důvody ostudného zpoždění Hrad dosud nevysvětlil.

Zeman s Klausem na pohřbu slovenského exprezidenta KováčeAutor: Archiv