Každý milion dobrý, ale cena za mimořádný přínos české kinematografii lepší. Parafrází názvu nejnovějšího filmu, v němž hraje hlavní roli miliardářky, by herečka a letošní jubilantka (85) Jiřina Bohdalová mohla za pár dní na pódiu sálu v karlovarském Thermalu poděkovat Jiřímu Bartoškovi, až od něj bude přebírat avizovanou Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu.

Celkem přesně by to totiž podtrhlo image „naší Bohdalky". Bodré realistky, stojící – jako většina Čechů – pevnýma nohama na zemi, která se tomu ale umí sebeironicky zasmát. A navíc to všechno skvěle prodat a povýšit na službu umění.

Už na počátcích umělecké dráhy Jiřiny Bohdalové koncem 50. let se kolem ní sešly tři sudičky, jejichž mix určil její další osud. Nesly jméno popularita, kontakt s politikou a vůle neodmítat žádné výzvy a požitky.

Kolem mladé začínající hvězdy (angažmá v divadle ABC po boku Jana Wericha, první úspěšné filmy Zaostřit, prosím, Dědeček automobil, Florenc 13.30 nebo Škola otců) se totiž začala točit StB, která se ji pokusila donutit ke spolupráci v souvislosti se zatčením a uvězněním jejího otce za údajnou protistátní činnost.

Ačkoli před dvanácti lety bylo soudním rozhodnutím jméno Jiřiny Bohdalové ze seznamů agentů StB vymazáno, faktem je, že tam figurovalo ve spojitosti s krycím jménem Jaroslava.

Období estrád

Po liberální éře 60. let (filmy Hvězda zvaná pelyněk, Dáma na kolejích, Bílá paní, Ženu ani květinou neuhodíš, Světáci nebo Vražda ing. Čerta a protirežimní a protiestébácký majstrštyk Ucho) přišla pookupační husákovská sprcha. A slavná herečka se takřka přes noc stala hvězdou normalizačních seriálů a estrád. Mistrně ztvárněné role v Chalupářích či Muži na radnici či skvělé televarietní scénky s Vladimírem Dvořákem a Vladimírem Menšíkem z ní dál dělaly onu „naši Bohdalku", která pak promlouvala k mladým generacím prostřednictvím Křemílků, Česílků, Rákosníčků a další spousty pohádek.

Horší bylo, že Bohdalová se stala jakýmsi „Gottem" českého herectví. Tedy že se nenuceně pohybovala mezi šíbry režimní kultury a plnými doušky sála požitky, které tehdy režim dovoloval předním umělcům. Například se stala slavnostní vykopávačkou fotbalové Amfory. Což byla v éře železné opony zvláštní cestovatelská agentura celebrit, založená roku 1974 diskžokejem Petrem Salavou jako „Amatérské fotbalové rarity".

V prezidentské kampani

Rok 1989 tuto „tuzexovou" stránku života českých celebrit plně legalizoval a dal do ní nahlédnout bulváru. Ten zjistil, že herečka, neodmítající pozvání na nejroztodivnější party a oslavy, dorazila na konci září 2008 i na oslavu šedesátin lobbisty a bývalého komunistického aparátčíka Miroslava Šloufa. Politická „angažovanost" Jiřiny Bohdalové pak vyvrcholila v roce 2013, kdy se stala jedním z hlavních podporovatelů prezidentské kandidatury Miloše Zemana.

Útěchou kontroverzní jubilantky Jiřině Bohdalové však může být, že čas pracuje pro ni. Zatímco pamětníků jejích všelijakých kompromisů ve složité době ubývá, seznam skvěle zahraných rolí ve filmech, v televizi nebo v divadle se skví ve stále stejné, úctyhodné délce.

Více o osobnosti Jiřiny Bohdalové se dočtete v nejnovějším čísle magazínu Dotyk: Hvězda se širokým záběrem