Berlín si připomněl 70 let starý "vzdušný most" průletem dvaceti letadel

17. červen 2019 četba na 3 minuty
Berlínská blokáda (23. června 1948 - 12. května 1949)

Berlínská blokáda (23. června 1948 - 12. května 1949)

Foto: ČTK

Kolem dvaceti takzvaných "cukrovinkových bombardérů" proletělo v neděli nad německou metropolí, aby připomnělo 70. výročí legendárního leteckého mostu, který zásoboval Berlín během sovětské blokády. Své označení získaly letouny díky tomu, že namísto smrtonosného nákladu nesly potraviny - včetně cukroví pro děti.

FOTOGALERIE

Berlínská blokáda (23. června 1948 - 12. května 1949) Berlín si ulevil, blokáda padla Letoun Dakota napěchovaný dodávkami pro západní sektory Berlína

Zásobovací letadla Douglas DC-3 vzlétla ke vzpomínkovému letu z letiště Fassberg v Dolním Sasku, kde se nachází památník někdejšího vzdušného záchranného mostu, a přeletěla před zraky tisíci diváků dnes zavřené letiště Tempelhof na jihu Berlína. Na rozdíl od situace před 70 lety na něm už ale nemohla přistát, protože někdejší letištní plocha se proměnila ve veřejný park. Prostor před budovou bývalého terminálu se na památku tehdejší odvážné akce jmenuje Náměstí vzdušného mostu (Platz der Luftbruecke). Informuje o tom agentura DPA.

Blokádu Berlína zahájil Sovětský svaz 23. června 1948, důvodem byl postupně narůstající konflikt týkající se německé měny: západní spojenci zavedli 20. června v západních okupačních zónách Německa - po bezúspěšných konzultacích se Sověty - jako platidlo západní marku, přičemž podle původních plánů neměla tato měnová reforma původně platit pro Berlín.

Rusové však i přesto provedli v odpověď na tento krok ve své okupační zóně vlastní měnovou reformu, přičemž se rozhodli zavést východní marku i v západním Berlíně, čímž chtěli dosáhnout hospodářské a finanční závislosti západního sektoru na sovětské zóně. S tím se ale západní mocnosti nesmířily a 23. června vyhlásily i ve svých berlínských sektorech platnost "západoněmecké marky". Následovala sovětská blokáda západní části města. Celkem 2,2 milionu jejích obyvatel zůstalo plně odkázáno na zásobování zvenčí, které bylo po odříznutí všech železničních, silničních i vodních cest možné pouze ze vzduchu.

Ve dnech od 24. června 1948 do 12. května 1949 se podařilo americké, britské a francouzské armádě uskutečnit bezmála 280 tisíc letů do obleženého města, kam jejich letadla doručila téměř dva miliony tun životně důležitého nákladu, jako bylo jídlo a palivo. Kolem 70 procent palivových dodávek uhlí přitom bylo přepraveno do Berlína z už zmíněného letiště Fassberg v Dolním Sasku. 

Blokáda skončila 12. května 1949, kdy ji sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin prostřednictvím Vjačeslava Molotova odvolal. Zároveň ale začal mluvit o vzniku "jediného demokratického německého státu", kterážto myšlenka vyústila 7. října téhož roku v založení takzvané Německé demokratické republiky. Z berlínských západních sektorů byl přitom ustaven Západní Berlín propojený zvláštním statusem s Německou spolkovou republikou, která vznikla 7. září 1949.