V demografickém vývoji obyvatelstva České republiky nastává zlomový okamžik. Pokud nedojde k výraznému zvýšení plodnosti žen (což se nepředpokládá), budou nyní každoroční počty zemřelých vyšší než počty narozených a rozdíly se budou dále zvyšovat.
Záporné saldo vyplývá již z posledních čísel Českého statistického úřadu za tři čtvrtletí roku 2015. A už zde není žádná početně silná generace žen (jako byly ženy narozené v 70. letech minulého století), která by tento trend zvrátila. Naopak do reprodukčního věku postupně vstupují stále méně početné generace žen narozených v 80. a 90. letech minulého století.
Generace žen narozených v roce 1961 byla poslední, která měla v průměru více než 2 děti na 1 ženu. Pro generaci narozených 1970 (která již své reprodukční období také prakticky ukončila) vychází pouze 1,88 dítěte, pro ročník 1975 jen 1,77 dítěte na 1 ženu. Při současné nízké plodnosti by ženy v ČR měly pouze 1,53 dítěte.
Bez trvalého kladného migračního přírůstku by proto počet obyvatel ČR klesal. Jaké by musely být roční migrační přírůstky, aby se počet obyvatel ČR stále udržoval na současné hodnotě 10 538 275 obyvatel (stav k 1. lednu 2015)? Záleží pochopitelně na dalším vývoji plodnosti žen. (viz Tři scénáře budoucnosti českých zemí.)
Tři scénáře budoucnosti českých zemí
1. Slabá plodnost, mnoho přistěhovalců
Tato nízká varianta předpokládá, že úhrnná plodnost žen by do konce století zůstala na úrovni roku 2014. tj. 1,53 dítěte na 1 ženu. Pro zachování počtu obyvatel by se průměrné roční migrační přírůstky musely postupně zvyšovat až na téměř 60 tisíc osob ročně (v 60. letech tohoto století, kdy budou vymírat početně silné generace narozené v 70. letech minulého století), v závěru století by „stačilo" o málo více než 40 tisíc osob ročně. V průměru by musel být každý rok v období 2015–2100 počet přistěhovalých zhruba o 41,6 tisíce vyšší než počet vystěhovalých.
2. Zvýšená plodnost, méně přistěhovalců
Při střední variantě se uvažuje postupné zvyšování úhrnné plodnosti žen do roku 2030 na 1,8 dítěte na 1 ženu (současná plodnost žen v Belgii, Dánsku, Norsku), později zachování této úrovně. Potřebné roční migrační přírůstky by během zhruba 50 let musely vzrůst na téměř 40 tisíc, později by mohly poklesnout pod 20 tisíc. Roční průměr do konce století by se pohyboval kolem 25 tisíc osob ročně.
3. Vysoká plodnost, nejméně přistěhovalců
Vysoká varianta předpokládá zvýšení úhrnné plodnosti žen do roku 2030 na 2,0 dítěte (současná plodnost žen ve Francii), což je hodnota blízká hodnotě prosté reprodukce a při předpokládané rostoucí délce života by do budoucna stačila pro zachování velikosti naší populace bez migrace.
Vzhledem k současným početně slabším populačním ročníkům by však i v tomto případě byla pro zachování počtu obyvatelstva nutná zahraniční migrace. Maximální roční migrační přírůstky by se však pohybovaly pouze kolem 25 tisíc osob a v poslední dekádě století by již žádná migrace nebyla nutná. Roční průměrný migrační přírůstek za celé období by se pohyboval pouze kolem 11,5 tisíce osob.
Vývoj počtu obyvatel ČR při různých variantách plodnosti a konstantního migračního přírůstku
Vývoj počtu obyvatel ČR při dále uvedených variantách plodnosti a různých jiných variantách migračního přírůstku, který se předpokládá po celé období 2015–2100 konstantní (včetně vývoje bez migrace) je zachycen v výše uvedené tabulce.
Při současné nízké plodnosti by bez migrace klesl počet obyvatel ČR do konce tohoto století pod 6 milionů osob. Ani zvýšení plodnosti na 1,8 dítěte by bez migrace nezabránilo poklesu počtu obyvatel pod 7,5 milionu, a i při zvýšení plodnosti na 2,0 dítěte by počet obyvatel bez migrace poklesl pod 9 milionů. Pro zachování počtu obyvatel by při současné nízké plodnosti byl potřebný roční migrační přírůstek 40 tisíc osob, při plodnosti 1,8 kolem 25 tisíc, při růstu plodnosti na 2,0 by stačil migrační přírůstek 10 tisíc osob ročně.
Zahraniční migrace pro zachování velikosti populace ČR na současné úrovni
Za nejpravděpodobnější považuji vývoj plodnosti mezi nízkou a střední variantou, tj. nárůst úhrnné plodnosti k hodnotám kolem 1,7 dítěte na 1 ženu, pak by byl pro zachování počtu obyvatel potřebný migrační přírůstek kolem 30 tisíc osob ročně. Poznamenejme ještě, že pokud by docházelo k emigraci (což je vysoce pravděpodobné), musely by být roční počty přistěhovalých rovné potřebnému migračnímu přírůstku zvýšenému o počty vystěhovalých v daném roce.