Kdo by neznal brněnskou Vaňkovku, rozlehlý areál někdejší továrny jižně od tamního hlavního nádraží, kde dnes stojí mohutné nákupní centrum! Před 178 lety, 18. července 1838, se narodil muž, který toto místo učinil významným. Friedrich Wannieck, brněnský Němec z rodiny střihače sukna, v mládí vystudoval techniku ve Vídni a procestoval Evropu, aby se vrátil do Brna jako zkušený strojař.

A hned začal podnikat. Koupil dům v Trnité ulici, na tehdejším jižním okraji brněnské periferie, a na jeho zahradě založil 21. března 1865 malou továrnu, která se stala jádrem budoucího areálu Vaňkovky.

Strojírna se rychle prosadila výrobou zařízení pro cukrovary, expandovala do světa a rozrůstala se. Symbolem Wannieckova úspěchu se stal nový tovární komín Vaňkovky, který byl se svými šestatřiceti metry výšky nejvyšší v tehdejším Brně. Důvodem, pro který brněnská radnice později – v roce 1891 – jmenovala Wanniecka čestným občanem města, ale nebyly jen jeho zásluhy o průmysl.

Vrchol a pád

Friedrich Wannieck se staral i o sociální úroveň dělníků a vůbec se výrazným způsobem zapsal do dějin moravské metropole. Mimo jiné dovedl do zdárného konce stavbu Německého domu v Brně, který se stal centrem německého života – byť později bohužel i německé expanze – na jižní Moravě. Šlo o občanskou angažovanost v tom nejčistším slova smyslu, na niž nelze hledět očima nacionalistických běsů z poloviny 20. století.

Friedrich Wannieck se staral i o sociální úroveň dělníků a vůbec se výrazným způsobem zapsal do dějin moravské metropole.

Na konci 19. století stála Vaňkovka na vrcholu. Měla 250 dělníků, vyráběla parní stroje a vyvážela je do celé Evropy. Stárnoucí zakladatel ovšem ztrácel energii. Neviděl nástupce, protože jeho syn byl nemocný, navíc se jako Němec dostával mezi českými dělníky ve své továrně do izolace. A tak se roku 1901 firmy vzdal, prodal ji První brněnské strojírně a o rok později se i s celou rodinou odstěhoval na penzi do Mnichova. I potom ale dál finančně podporoval své dělníky – do Brna dorazila poslední částka ještě v roce 1919, těsně před Wannieckovou smrtí.

Další osud Vaňkovky byl pestrý. Továrnu vyrábějící parní turbíny koupila v roce 1930 Česká zbrojovka, za války se stala součástí závodů Hermanna Gőringa, po válce se z ní staly Závody Jana Švermy a pak Zetor. Když se výroba traktorů přesunula jinam, areál osiřel, z větší části byl zbořen a na místě vznikla nákupní Galerie Vaňkovka. I když správně by to vlastně měla být spíš Wannieckovka...

O Friedrichu Wannieckovi a jeho rodu, stejně jako o dalších významných podnikatelích z dob první republiky a konce monarchie, si můžete přečíst v prvním tištěném speciálu Dotyku s názvem Miliardáři první republiky, který je k dostání v trafikách a ve vybraných obchodních řetězcích.

Ve skvělém čtení na léto najdete profily lidí, jejichž značky mnohdy přežily až do současnosti. Baťa, Škoda, Odkolek, Podolská, Rothschild, Křižík, Hlávka, Loos... to je elita, která položila základy průmyslu a podnikání v českých zemích.
Kromě trafik je možné speciál pořídit jednoduše také formou textové zprávy. Stačí zaslat jednu SMS na číslo 90211 ve tvaru DEN mezera DOTYK mezera JMENO mezera PRIJMENI mezera ADRESA mezera PSC. Cena je 89 korun včetně doručení (+cena za SMS dle tarifu operátora).