Doprava, jakkoli je komunikaci v principu podobná, se „neurychlovala" zdaleka tak velkými kroky. Od revolučního kola dnes většina pozemních dopravních prostředků na tomto principu lidi stále přibližuje, na vodě jsme se zrychlili jen nepatrně, ve vzduchu lítáme „jen" úměrně tomu, co nám dovolí odpor vzduchu.

Cestování skrz kouli

V dopravě čekáme na něco tak revolučního, jako byl v komunikaci telegraf nebo internet. Tím revolučním krokem může být tzv. Einstein-Rosenův most – nebo lidověji „červí díra" – tedy v teoretické fyzice známý jev, který využívá zakřivení časoprostoru k cestování rychlostí zdánlivě vyšší, než je rychlost světla. Představte si kouli, kdy z jednoho vrcholu na druhý buď můžete dvoudimenzionálně jít po jejím obvodu, nebo trojdimenzionální „zkratkou" přímo skrz kouli.

Obdobně v našem vesmíru může při vynaložení ohromných sil dojít k zakřivení časoprostoru tak, že člověk, místo aby šel trojdimenzionálně z jednoho místa na Zemi nebo ve vesmíru, se vydá vícedimenzionálně skrz časoprostor. Nikde nepřekročí rychlost světla, ale v důsledku překonává vzdálenost mezi startem a cílem rychleji než světelný paprsek, který musí letět „okolo".

Než najdeme sílu takto zakřivovat časoprostor, aby mezi dvěma místy na Zemi/ve vesmíru vznikaly možnosti těchto zkratek, osobně věřím v galaktické cestování. Již v roce 2014 zažije velký pokrok a odstartuje velký byznys vesmírného putování, které bude mít samozřejmě pozitivní přesahy do technologií využívaných na Zemi. A ještě předtím, než budeme běžně cestovat vesmírem, věřím v princip veřejné hromadné dopravy.

Nikdy nebudeme tak bohatí, aby si jednotlivci mohli dovolit vlastnit ty nejrychlejší dopravní prostředky. Budou to státy nebo firmy, které díky byznysu dokážou postavit a financovat pokrokové technologie – například nové generace vlaků.