Na tuto otázku hledá odpověď tým vedený švédským genetikem Svantem Pääbem z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. S pomocí neandrtálských genů hodlá vypěstovat neandrtálské minimozky, které umožní odhalit, nakolik se liší od těch našich.

„Uvidíme, jestli najdeme základní rozdíly v tom, jak fungují nervové buňky, což může být základem toho, proč se lidé zdají, tak kognitivně zvláštní,“ řekl Pääbe.

Vědci během několika příštích měsíců hodlají vypěstovat z lidských kmenových buněk, do které byly vložené neandrtálské verze některých genů, malé hrudky tkáně tzv. organoidy. Ty jsou velké přibližně jako lentilky a nejsou schopné schopné myšlení nebo pocitů jako mozek. Mají však stejnou vnitřní strukturu jako dospělý mozek.

Tkáň poprvé ukáže, zda existují významné rozdíly mezi neandertálskou a lidskou mozkovou biologií. „Neandrtálci jsou nejbližší příbuzní dnešních lidí. Pokud bych se měli definovat jako skupina nebo druh, tak jsou to opravdu oni, s kým bychom se měli sami porovnávat,“ podotkl Pääbe v rozhovoru pro britský list Guardian.

Až třetina neandrtálských genů

Právě díky odlišnostem v genech byli neandrtálci na rozdíl od našich předků, kteří migrovali z Afriky, dokonale přizpůsobeni chladnějšímu počasí, které v té době v Evropě panovalo. Díky křížení obou druhů si část neandrtálské genetické informace neseme jako dědictví v našich genomech. Odhaduje se, že lidé, kteří nepochází z Afriky, mají v sobě jedno až čtyři procenta neandrtálské DNA.

Protože všichni nemáme stejné neandrtálské geny, podařilo vědcům zrekonstruovat z genomu Evropanů a Asiatů více než třetinu kompletní neandrtálské dědičné informace. Za to, že neandrtálský genom známe do takových podrobností jako náš vlastní, přitom vděčíme právě Pääbemu a jeho kolegům z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kterým se ho povedlo přečíst už v roce 2010.

Jeho laboratoř v dalších výzkumech také vložila neandertálské geny pro vývoj obličejové části lebky do myší a neandrtálské geny pro vnímání bolesti do žabích vajec, aby zjistili, zda měli odlišný práh bolesti než Homo sapiens.