Část mě umírá, ale nemůžu zůstat: Občané EU opouštějí Británii

24. srpen 2017 četba na 6 minut
Ilustrační snímek. Britka protestuje proti odchodu země z EU v Londýně na Trafalgar Square. 28. červen 2016

Ilustrační snímek. Britka protestuje proti odchodu země z EU v Londýně na Trafalgar Square. 28. červen 2016

Foto: melis / Shutterstock.com

Pocity zrazení a zmatku po letech strávených ve Velké Británii. Mnoho občanů Evropské unie opouští zemi před brexitem. A někteří Britové se také chystají pryč. 

Zrada je slovo, které se objevuje velmi často. "Je těžké to nebrat osobně," říká sedmatřicetiletá Elina Halonenová, která žije ve Velké Británii již 13 let. Založila specializovanou firmu pro výzkum trhu, která nyní zaměstnává deset lidí. V únoru se přestěhovala do Amsterdamu se svým skotským partnerem Tanem. "Pracovala jsem tvrdě, platila daně - teď se zdá téměř jako iluze… Jako bychom nikdy nebyli vítáni. Všechno bylo značně dehumanizující," popisuje Elina.

"Bude to opravdu těžké po 33 letech," říká Hannelore Cossensová, jednapadesátiletá holandská státní příslušnice, která tráví léto v Holandsku při hledání školy pro své nejmladší dítě. Manžel Peter ji bude následovat, jakmile prodají svůj dům ve Walesu. "Náš příjem, důchod mého manžela a naše investice jsou v librách a stojí o dost méně než v Holandsku. Ale stojí to za to. Můj manžel už nemá rád svou zemi. Proč bych zůstala? Abych se cítila jako nějaký bezmocný migrant? Část mě umírá. Ale nemůžu zůstat, " dodává Cossensová.

Sigrun Campbellová mluví především o svých dětech. Dánka žije ve Spojeném království již 23 let a má tři děti se svým manželem, který zanechá "velmi dobrou práci" v bankovnictví, aby se s rodinou přestěhoval do Kodaně.

Campbellová, která žije poblíž Tunbridge Wells v Kentu tvrdí, že ví o dalších čtyřech evropských párech, které opouštějí toto léto zemi. "Nemůžu vidět, že tohle se děje našim dětem," říká. "My, jejich rodiče, jsme v tuto zemi ztratili víru. Už si nemyslím, že je to pro ně skvělé místo. "

"Británie se změnila," říká Michaela Aumüllerová, která se po šesti letech v Cornwallu v dubnu přestěhovala do německého Münsteru s britským partnerem Richardem. "Něco se zlomilo. Ani jeden z nás nechtěl snášet nový postoj k občanům EU. Byly to incidenty, maličkosti, ale celkově to byl velký rozdíl. " 

Stejně je na tom Ian Paterson, který doufá, že se na podzim připojí ke své belgické manželce Kristel- sociální pracovnici a jejich devítiletému synovi v belgickém Limburku.  "Čas před 23. červnem (hlasování o brexitu) vypadá jako nějaký ideální svět," říká osmapadesátiletý Paterson. "Víte co je nejhorší? Trávíte tolik času nad věcmi, které se snažíte vyřešit. Klesají ceny domů? Za kolik budeme muset žít? Co když se rozhodneme vrátit, jaká práva má Kristel? Přemýšlejí někdy zastánci brexitu o tom, kolik životů obyčejných lidí zničili? "

Brexit dokonce donutil k odchodu i rodilé Brity. Čtyřicátníci Sara O'Haraová a její partner Doug, se přestěhovali do Dordogne ve Francii se svým šestiletým synem a zaregistrovali tam Dougův zahradní průmysl - těsně předtím, než byl spuštěn článek 50 o odchodu Británie z EU.

O'Haraová, která si udržela svou práci jako manažer ekologických povolení pro britskou firmu pro nakládání s odpadem v Dorsetu, uvedla, že rozhodnutí bylo ve skutečnosti učiněno den po referendu. "Byli jsme oba zničeni, zklamáni, opravdu zmateni," řekla. 

Jejich budoucnost a budocucnost jejich syna prý učinila tento krok nevyhnutelným. "Myšlenka, že by nebyl schopen jít kamkoliv by chtěl … Nebylo to snadné. Ale nelitujeme toho," dodává Britka.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky