Uběhlo několik měsíců a na světovém trhu s uhlím je vše jinak. Ještě na počátku letošního roku přicházely zprávy o pádu cen a bankrotech velkých těžařů po celém světě. Dokonce i Číňané začali zavírat ztrátové doly. Nyní se karta obrátila – uhlí raketově zdražuje a těžební koncerny znovu otevírají zakonzervované doly.
Koksovatelné uhlí, které je klíčovou surovinou pro ocelárny a slévárny, podražilo z 90 dolarů v březnu na současných 230 dolarů za tunu. Energetické uhlí s dodávkou v létě 2017 se na počátku tohoto roku obchodovalo po 45 dolarech za tunu, nyní je to již 76 dolarů. Energetické uhlí pro nadcházející zimní měsíce se přitom obchoduje za více než 100 dolarů.
Prodej dolů odstartován
Je to dobrá zpráva pro téměř 11 tisíc zaměstnanců důlní společnosti OKD. Těžba černého uhlí na Ostravsku a Karvinsku by se mohla udržet déle než do plánovaného roku 2023. Společnost se zřejmě vrátí k ziskovému hospodaření, jakmile doběhnou starší kontrakty. Od prvního kvartálu roku 2017 by opět mohla být v kladných číslech.
Růst cen černého uhlí a obrat v hospodaření OKD může přilákat pozornost investorů se zájmem o převzetí těžby. „Management těžařské společnosti během několika dnů zahájí proces, v rámci kterého chce oslovit potenciální investory. Od strategického partnera se očekává, že bude pokračovat v provozování OKD a po ukončení činnosti jednotlivých dolů rovněž zajistí financování následného útlumu," řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Společnost se zřejmě vrátí k ziskovému hospodaření, jakmile doběhnou starší kontrakty.
Celý proces bude trvat několik měsíců, příležitost dostanou domácí i zahraniční společnosti. „K tomuto účelu představenstvo na svém jednání 25. října schválilo potřebné dokumenty, z nichž část začneme distribuovat potenciálním zájemcům už tento týden," uvedl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.
Další postup bude záviset na zájmu ze strany oslovených investorů a na jejich nabídkách. V ideálním scénáři by vedení OKD mohlo mít nabídky na stole již na přelomu letošního a příštího roku.
Prodej, nebo řízený útlum těžby
Budoucnost OKD se odehraje podle jednoho ze dvou scénářů, které nastínil na počátku srpna insolvenční správce Lee Louda. První možností je uhelné doly zpeněžit jako jeden celek. Z výnosu prodeje vybranému zájemci by následně zkrachovalá společnost mohla uhradit aspoň část svých dluhů.
V srpnu však byly ceny uhlí na světovém trhu výrazně níže a tehdejší zájemci o převzetí těžby na Karvinsku zůstali jen u nezávazných proklamací. „Ačkoli v médiích proběhly mnohé informace o zájemcích o OKD, neeviduji jakoukoli písemnou nabídku na odkoupení celého podniku," uvedl tehdy Lee Louda.
Autor: Dotyk
Pokud se doly nepodaří prodat, nastane méně příznivý scénář pro region, zaměstnance i věřitele. OKD v takovém případě zůstane v insolvenci, dotěží zpřístupněné zásoby uhlí a poté – nejpozději do roku 2023 – činnost jednotlivých dolů utlumí. Věřitelé by v takovém případě ze svých pohledávek dostali nazpět jen malý zlomek peněz – nebo vůbec nic. Pokračování těžby a útlum dolů by navíc vyžadovaly dotace ze státní kasy.
První peníze již krachující podnik od státu obdržel. Podle dohody podepsané v polovině srpna čerpá 700milionový úvěr od státního podniku Prisko. „V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že se nejedná o nevratný finanční dar státu těžařské firmě, ale o komerční úvěr, který má přesně stanovená pravidla pro čerpání," zdůraznil mluvčí Ivo Čelechovský.
Nevýhodné smlouvy z minulosti
Zdaleka ne všichni ale podléhají vlně optimismu založeného na vzestupu cen uhlí. První problém je, jak dlouho vysoké ceny vydrží. „Je otázkou, zda strmý nárůst cen není jen krátkodobou záležitostí. K takové variantě se přikláníme," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Šéf investiční skupiny Arca Capital Pavol Krúpa upozorňuje na nevýhodné smlouvy, které OKD zatěžují. Konkrétně zmiňuje dopravu včetně vleček k dolům, které má pod kontrolou podnik AWT ovládaný polským státním dopravcem PKP Cargo, a také energetické hospodářství, jež vlastní francouzská Veolia.
Ti, kdo mají OKD na svědomí: hlavní akcionáři NWR Zdeněk Bakala a Peter Kadas.Autor: Výroční zpráva NWR za rok 2013
Existuje podezření, že smlouvy jsou nastaveny nevýhodně pro OKD a snižují tím šanci na udržení těžby na Karvinsku. „Smlouvy byly nastaveny tak, aby bývalí vlastníci OKD v čele se Zdeňkem Bakalou mohli prodat dopravu a energetiku za co nejvíc peněz," tvrdí Krúpa.
Slovenský finančník Pavol Krúpa, který se staví do role „aktivistického investora" se zájmem o očistu OKD od nevýhodných smluv, má v těžebním podniku své vlastní zájmy. V minulosti skupoval nyní již bezcenné akcie a dluhopisy mateřského holdingu NWR. Nyní má zájem o odkup části pohledávek, které u OKD mají početní věřitelé.
Krúpa se netají záměrem vysoudit nazpět část peněz, které v minulosti z OKD vytáhli bývalí vlastníci Zdeněk Bakala a Peter Kadas. Ti během let 2006–2012 z podniku „vytěžili" na dividendách celkem 65,3 miliardy korun. To představuje téměř dvojnásobek vytvořeného čistého zisku. Kvůli nadměrné výplatě peněz se OKD muselo zadlužit u bank a potíže s nadměrnými závazky přivedly podnik letos na jaře do bankrotu.
Koupili za 10 miliard, vydělali 137
Výročí, které vychází na příští středu, si bude v pozitivním světle připomínat jen málokdo. Před dvanácti lety – 9. listopadu 2004 – se v médiích poprvé objevila informace, že těžební společnost OKD koupí investiční firma spojená se Zdeňkem Bakalou a londýnskými fondy Crossroads. Jejich působení je obecně považováno za největší „tunel" v české historii.
Bakala a Kadas před dvanácti lety koupili OKD za devět či deset miliard korun. Magazín Dotyk zkusil dopočítat, kolik celkem z podniku vytáhli na dividendách a rozprodeji jeho částí. Výsledkem je suma 101,5 miliardy korun. K té lze přičíst částku 35,3 miliardy korun, kterou vlastníci získali od soukromých investorů při uvedení akcií mateřské skupiny NWR na burzu na jaře 2008.
Autor: Dotyk
Ještě v závěru roku 2005 bylo OKD společností bez jediné koruny dluhu u bank, zato však s vlastním kapitálem téměř 48,6 miliardy korun. O rok později již vlastníci zatížili důlní podnik bankovním úvěrem 20 miliard korun, aby si následně mohli vyplatit 23 miliard korun.
Před zhruba deseti lety se též odehrálo rozbití OKD na několik společností. Do samostatné firmy přešla dopravní divize, pozemky, koksárenské závody, energetické hospodářství a také rozsáhlý bytový fond.
Miliardové zisky z hornických bytů
Když Zdeněk Bakala a Peter Kadas na počátku letošního roku odevzdávali své téměř bezcenné akcie holdingu NWR, nemuselo je to příliš mrzet. Zahojili se na prodeji dalších společností vydělených z původní společnosti OKD. Třeba jen prodej energetických a dopravních aktiv jim v minulosti vynesl okolo tří miliard korun.
Prodejním „majstrštykem" byla transakce s bytovým fondem OKD, převedeným před deseti lety do firmy RPG Byty. Vlastníci nejprve firmu zadlužili a vytáhli z ní 10 miliard korun, následně ji v loňském roce prodali konsorciu západních investičních skupin za částku odhadovanou na 15 až 20 miliard korun.
Ani tím však příběh nekončí. Zdeněk Bakala stále ovládá firmu Asental Land, která převzala část pozemků v majetku těžebního podniku. Bakala s Kadasem dále společně ovládají firmu Green Gas DPB, zaměřenou na těžbu metanu z bývalých i fungujících černouhelných dolů.
Více o působení finančníků v OKD se dočtete v článku Před 12 lety ovládl Bakala ostravské doly. Za tu dobu z nich vytáhl 137 miliard.