Disciplína, ve které nemají Češi konkurenci: pití alkoholu.
Lidé v tuzemsku do sebe otočí 7,5 milionu panáků tvrdého alkoholu denně. Českými hrdly dle Státního zdravotního ústavu proteče asi 375 tisíc litrů čtyřicetiprocentní kořalky každý den.
Češi se tak řadí na první příčky světových žebříčků v konzumaci alkoholu. Ať ho sestaví jakákoli organizace, figurují vždy v první desítce. Přeborníky jsou především tuzemští muži – ročně vypijí téměř trojnásobek světového průměru.
Takže se nelze divit, že se závislostí na lihu - ať léčenou, či neléčenou - v zemi bojuje milion lidí.
„Kořaleční mor"
Největší problém s pitím mají Moravané, především lidé z Olomoucka a Brněnska, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických
Proč pijí právě oni? Bylo to tak odpradávna, tvrdí odborníci.
„Už v roce 1901 vyšla publikace O rozšíření moru kořalečního v Království českém, kde se o moravském lidu píše jako o největších konzumentech alkoholu," poukazuje Petr Popov z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Lidé na Moravě podle něj žijí velmi společensky. Navíc se tam vždy vyráběla laciná kořalka. „Není proto divu, že i metanolová kauza se odehrála právě tam," připomenul Popov.
Se závislostí se ale léčí i mnoho lidí v Praze. To je zase dáno dostupností alkoholu. „V hlavním městě ho seženete kdykoliv a kdekoliv," vysvětluje Popov.
V metropoli navíc žije široké spektrum konzumentů – od těch, kteří popíjejí jen krabicové víno, až po lidi, kteří si kupují nejdražší nápoje.
Muži, ženy, děti
Odborníci varují, že přístup Čechů k alkoholu je stále benevolentnější. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že by průměrná spotřeba neměla překročit šest litrů stoprocentního lihu na osobu a rok, v Česku už dnes každý vypije více než deset litrů.
Češi do sebe lijí zejména pivo, na které po přepočtu připadá polovina zkonzumovaného čistého alkoholu. Třeba předloni (tedy podle posledních dostupných dat) vypili 293 půllitrů piva.
Vedle toho připadlo na hlavu každého Čecha skoro 95 „dvojek" vína a 173 velkých panáků za rok.
„A spotřeba dál roste. Pijí všichni. Přitom dříve se nestávalo, že by ženy masově chodily do hospody. Dnes je to běžné - žena přijde do putyky, sedne si a začne si objednávat. Začaly pít i děti. Pijí nárazově a nebezpečně. Vidí to u dospělých a považují to za normální," popisuje Petr Popov.
Ani kapku alkoholu v posledních dvanácti měsících nevypila jen desetina lidí starších 15 let. A celoživotních abstinentů je v Česku pouhých 2,6 procenta.
Padesátka a smrt
Nadměrná spotřeba lihu přitom zabíjí. Na celém světě kvůli ní zemře 3,3 milionů lidí ročně. Dvě třetiny z toho jsou muži, tvrdí Světová zdravotnická organizace.
V Česku má nadměrné pití na svědomí 5000 předčasně zemřelých mužů ročně.
Alkohol totiž likviduje ledviny a játra, podporuje také růst zhoubných nádorů. Komplikuje průběh cukrovky, přivolává epilepsii a souvisí s depresí.
„Lidé, kteří se potýkají s problematickým pitím, se proto dožívají výrazně nižšího věku. Umírají už kolem padesátky," vypočítává Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Vyplynulo to podle něj z průzkumu, který se v Česku prováděl dvacet let a který sledoval více než 90 tisíc lidí. U běžné populace je průměrný věk dožití asi o dvacet let vyšší.
Ministerstvo zdravotnictví proto vydalo doporučení, podle kterého by lidé neměli sáhnout po alkoholu častěji než pětkrát týdně. Vypít by pokaždé neměli víc než jeden standardní nápoj – to je jedno velké pivo, jedna sklenka vína nebo jeden panák kořalky.
