Už druhou petici proti implementaci takzvané evropské zbraňové směrnice, proti zákazu olova ve střelách a proti omezení nesmrtících sebeobranných prostředků odstartovali v pátek 18. ledna 2018 čeští občané. Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU vyzývá český stát, aby směrnici odmítl. Argumentuje přitom Lisabonskou smlouvou, konkrétně jejím článkem 346.
Jeho citace se v petici přímo objevuje: "Každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.“
Podle autorů petice tak článek jasně říká, že vnitřní a vnější bezpečnost státu a zbraně jsou výhradně v gesci každé z členských zemí.
"Už to by mělo stačit k tomu, aby byla směrnice smetena," říká iniciátor petice, policejní podplukovník ve výslužbě Pavel Černý.
Pod loňskou petici, požadující rovněž zamítnutí evropské směrnice, se podepsalo víc než sto tisíc lidí. Petice si získala podporu i v dolní komoře Parlamentu ČR, kde ještě před loňskými volbami navrhla skupina poslanců už zmiňovanou novelu ústavního zákona o bezpečnosti. Novelu ústavního zákonu však musí vždy schválit obě komory parlamentu. A zatímco sněmovnou návrh většinou hlasů prošel, Senát jej nakonec loni v prosinci zamítl.
"Rozhodnutí Senátu bylo pro nás nepochopitelné a bylo i do určité míry schizofrenní, neboť souběžně se zamítnutím novely vydal prohlášení, v němž vyzývá českou vládu a legislativu, aby neimplementovala nic, co nesouvisí s bojem proti terorismu. A zbraňová směrnice s ním opravdu nesouvisí. Namísto terorismu postihuje tisíce bezúhonných lidí, kteří legálně drží zbraň a nikdy s ní nespáchali žádný trestný čin," tvrdí Černý. Dodává ale, že právě toto prohlášení může nyní trochu paradoxně pomoci při potenciálním novém projednávání novely.
Proti terorismu? Podle Čechů ne
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Europarlament loni v březnu. Podle oficiálních informací šlo zejména o reakci na teroristické útoky, při kterých zemřeli lidé střelbou ať již z legálně či nelegálně držených zbraní.
Nová podoba směrnice si kromě stanovení jednotných pravidel pro legální držení zbraní kladla za cíl také kontrolu jejich pohybu a omezení černého trhu se zbraněmi. Na její podobě se shodly všechny tři vrcholné orgány EU (Komise, Rada ministrů a Evropský parlament). Námitky zástupců českého státu, že nová verze obsahuje kontroverzní opatření, která s bojem proti terorismu nemají mnoho společného, nebyly akceptovány.
Tvůrci a signatáři nové petice proto požadují, aby český stát jednak úplně odmítl směrnici do českého právní řádu implementovat (s odkazem na zmiňovaný článek Lisabonské smlouvy), jednak žádají o opětovné projednání ústavního zákona o bezpečnosti.
"Chceme iniciovat další vznik novely tohoto zákona, třeba mírně upravené, která využije ustanovení Lisabonské smlouvy, podle nějž je zajištění bezpečnosti státu v gesci členské země, a definitivně zaručí, že směrnice u nás nebude implementována," prohlašuje Černý, podle nějž je současný český zákon o střelných zbraních a střelivu zcela vyhovující.
Případná implementace evropské "protizbraňové směrnice" by podle jeho slov zasáhla postupně až desítky tisíc lidí.
"Bruselská směrnice byla schválena jako otevřená, což znamená, že každé dva roky probíhá její zpětná analýza a na jejím základě jsou navrhována další opatření. A předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už deklaroval, že dosavadní omezení mu připadají nedostatečná, což znamená přípravu dalších zákazů," prohlašuje Černý.
(Juncker se k možnému rozšiřování opatření vyjádřil v prosinci 2016 poté, co některé změny, s nimiž na poslední chvíli přišla Evropská komise, vyvolaly odpor v Europarlamentu a byly zamítnuty. „Samozřejmě, že jsme chtěli jít dál, ale jsem přesvědčen, že i stávající dohoda je milníkem v kontrole zbraní v EU,“ řekl tehdy Juncker. Mezi zamítnuté návrhy patřilo například omezení zásobníku i u krátkých poloautomatických zbraní jen na deset nábojů, pozn. red.)
"Během nizozemského předsednictví se objevil i návrh, aby se nesměly používat ráže, vyvinuté pro armádní či vojenské účely. To by se dotklo nejen sportovních střelců, ale také myslivců, kteří k lovu využívají i střelivo původně vojenské ráže. Tento návrh naštěstí neprošel, ale je to jasný doklad, že ani současná podoba směrnice není konečná a že její iniciátoři chtějí z možnosti držet zbraň ukrajovat pořád víc a víc," uvádí Černý.
Jde i o zbrojní výrobu, tvrdí petenti
Případná implementace směrnice do českého právního řádu by tak mohla podle jeho slov zasáhnout desítky tisíc lidí.
"Nejde jen o vlastnění zbraní a zbraňových doplňků, ale také o omezování výroby některých druhů zbraní, což by mohlo zasáhnout i českou zbrojní výrobu, která má velkou tradici," konstatuje Černý.
Iniciátoři nové petice proto podle jeho vyjádření kooperují svou činnost i s dalšími sdruženími, jež s přijetím evropské směrnice vyslovila nesouhlas (patří mezi ně například sdružení LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, iniciativa Historie nezabije nebo Českomoravská myslivecká jednota, pozn. red.), se sportovními kluby a s obchody nabízejícími lovecké potřeby včetně zbraní.