Češi natáčejí výpravný dokument o konci civilizací

17. duben 2017 četba na 16 minut
Ekvádorský kmen Waorani, který stále žije původním způsobem života, ale ohrožují ho těžařské společnosti

Ekvádorský kmen Waorani, který stále žije původním způsobem života, ale ohrožují ho těžařské společnosti

Foto: Petr Jan Juračka

V Amazonii, na Sibiři, v Egyptě, ale také ve vývojových střediscích moderních technologií vzniká nový výpravný dokumentární film a seriál Civilizace, za kterým stojí český tým. K jeho natočení se dali dohromady režisér a producent Petr Horký, miliardář Karel Janeček, vědec, cestovatel a filmař Petr Jan Juračka a egyptolog a archeolog Miroslav Bárta, jehož loňská kniha Příběh civilizace byla inspirací filmu. 

Filmový štáb už navštívil Amazonii a Velikonoční ostrovy. Dál se chystá do Spojených států, na Sibiř nebo do Egypta, ale třeba také do světových vývojových středisek automobilového průmyslu nebo mobilní komunikace. Podle tvůrců už se totiž v dějinách mnohokrát stalo, že jeden vynález zcela změnil budoucnost celých společností.

Film o kolapsu civilizací

"Je evidentní, že se s dnešním světem něco děje. A protože my všichni se zabýváme světem, kontinenty či civilizacemi, řekli jsme si, že se pokusíme filmem zachytit obraz světa na pozadí dlouhých časových řad. Tyto časové úseky ukazují relevantní trendy. Zajímá nás, jak civilizace vznikají, jak se mění a transformují, ale také to, jak spěly k zániku," řekl Dotyku egyptolog a šéf Českého egyptologického ústavu, profesor Miroslav Bárta.

FOTOGALERIE

Podobně popisuje svou motivaci Horký. "Dvacet let cestuji s kamerou po světě a točím. Vidím přitom, jak se svět mění a vyvíjí. Říkal jsem si vždycky, že svým posledním filmem bych chtěl ty změny zdokumentovat. Pak jsem se potkal s profesorem Bártou, nás oba zajímá totéž téma, a lekl jsem se, že ten poslední film přišel možná až příliš brzy! Ale třeba mi pak zbudou síly a ještě něco natočím."

Film bude vznikat dva až tři roky a podle režiséra Petra Horkého sleduje kontrast populací lidí na různém stupni vývoje, jež se střetávají a ovlivňují jedny druhé. Podle Bárty vykazují všechny civilizace některé společné znaky - všechny jsou například determinovány prostředím a zdroji energie, které mohou využít, každá má hierarchické uspořádání, ve všech existují hodnotové systémy a v jejich rámci elity, které mají i svá slabá období.

"U všech civilizací najdeme mýty, které definují i jejich zánik. Naším cílem je poukázat na faktory, jež vedly v různých dobách a na různých místech k jejich restartu," popisuje Horký. "Zajímají nás proto oblasti, kde se nacházejí společenství ve fázi změny."

"Kolaps znamená jen novou složitost třeba v dobrém přístupu k energiím. Dělo se to vždy a bude se to dít dál. Pokud si někdo myslí, že některé období bude trvat navěky, pak je naivní," dodává Bárta.

Cesta k amazonskému kmeni

První taková cesta vedla letos v březnu filmaře do Amazonie, konkrétně do Ekvádoru k povodí řeky Cononaco, k původnímu amazonskému kmeni Waorani, který se nachází přesně na zlomu další existence. Ještě před padesáti lety nebyl vůbec kontaktován naší civilizací, v současnosti ale čelí nelítostnému tlaku těžařských společností, které devastují původní prales. Horkého a Bártovým souputníkem se stal na této cestě Petr Jan Juračka, český přírodní vědec a cestovatel, který proslul také jako experimentátor v natáčení s drony.

"Ke kmeni jsme se dostali zejména díky fotografovi Vaškovi Šilhovi, který k tomuto kmeni jezdí už několik let. Zajistil letadlo, jímž se dá doletět na malé letiště přímo v sousedství části tohoto kmene," začíná vyprávět Juračka.

Kmen Waorani dnes už není jednolitý. "Určitá část jeho příslušníků žije dodnes divoce hluboko v pralese, nikdy nebyla kontaktována civilizací a navštívit je by bylo smrtelně nebezpečné, protože vetřelce vstupující na jejich území zabíjejí. Na druhé straně bychom i my mohli nežádoucím kontaktem nenávratně poškodit jejich kulturu, a to nechceme," dodává Horký.

Cesta tam, z deníku Petra Jana Juračky

Každé veliké dobrodružství začíná dlouho před tím, než se člověk nacpe do letadla. Shánění, ladění, nákupy, hledání, zjišťování… Jenomže to všechno je sranda, dokud se člověk nezačne setkávat s lidmi, kteří se na budoucí dny stanou jeho rodinou. Teda hlavně když jde o ty moje kumpány, kterým není rovno. Naši "šéfové" jsou dva kamarádi, režisér, polárník a huba ukecaná, Petr Horký, a pak profesor, egyptolog a černohumorista Mirek Bárta. Když se dají tihle dva dohromady s tím, že chtějí natočit film o zániku civilizací, je jasný, že se letí. Naším průvodcem znalým v oblasti byla další legenda, skvělej fotograf Vašek Šilha. "Takže chlapi!", pronesl Vašek na společné šíše v Praze a podíval se s důrazem na mě, na první kameru Ferdu a zvukaře Deliho, "až tam uvidíte ty šípy jo, hele, do ruky si to klidně vemte, ale já vás znám, chlapi, jestli s tím budete po sobě střílet, tak je to průser, jasný? Voni to mají už od výroby namočený v kuráre, by vás to zabilo!". Nastala chvíle ticha a výměny pohledů. "A taky si proklepáte dycinky holinky, aby v tom nebyl had anebo tarantule. Ale jinak se vám tam bude líbit, hele, to je jasný!"
"Hele Jindro", volám kamarádovi, který tam s Vaškem už byl, pár týdnů před námi, "jaký to tam teda je?". Jindra se ani nenadechl a hned na mě vyvalil celou story: "Kamaráde, já se teď vrátil a můžu Ti říct jediný - dal bych si dlouhou horkou sprchu, zašukal bych si, možná dvakrát, a hned se vrátil zpátky! Počítej teda s tím, že budeš permanentně mokrej, co Ti zmokne, už neuschne. Takže se taky smiř s tím, že teda polezeš každý ráno do mokrejch hadrů. Ale hlavně, hlavně se připrav na ty lidi. Jsou skvělý! Tenhle kmen byl kontaktovanej v padesátejch letech. Heh, až budete mluvit s Kamparim, s šamanem, hochu, to je chlap, co ještě pamatuje, když ten kmen kočoval a byl úplně nekontaktovanej. A najednou v tý džungli viděli těžaře. No co myslíš, že udělali? Báli se, to je jasný. Tak je do jednoho pobili, a bylo. Ale je to strašně veselej chlapík, nikdo neví, kolik mu asi tak je. Možná osmdesát, kdo ví. Teď už je v pohodě, bude sranda, neboj! A bacha na penisovou rybičku, nečůrej do vody, ať vo něj nepřijdeš, ale to Ty víš, viď. Kajmanů se naopak neboj, koupačka s nima je v klidu, bojí se Tě víc, než Ty jich! Ciao!". Až na místě jsme se dozvěděli, že to těžaři neskončilo. Zhruba každý dva roky se do Ekvádoru vrhali misionáři, skončili dost často obdobně.

První misionáře, kteří kmen Waorani zkusili poprvé navštívit před zhruba padesáti lety, potkala smrt. Českým filmařům se podařilo jednoho ze svědků tehdejší misionářské tragédie zachytit, jde o šamana Kampariho zmíněného ve výše zmíněné ukázce . "Dnes už je to starý muž, který žije ve spřátelené a kontaktované části kmene, ale tehdy ty misionáře vlastnoručně zabíjel," zmiňuje Juračka.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky