Když ministr financí Andrej Babiš nedávno představoval návrh státního rozpočtu pro rok 2017, na Twitteru se nezapomněl pochlubit, že resort obrany dostane v příštím roce o 4,75 miliardy korun více (místo 47,78 to bude 52,53 miliardy korun). Může to skutečně vypadat jako významný posun, ale z hlediska makroekonomického jde jen o kosmetické vylepšení. Podíl výdajů na obranu se totiž jen nepatrně posune, z 1,03 na 1,08 % našeho HDP.

Náš spojenecký závazek je přitom ve výši 2 %. Česko jej dosáhlo naposledy v roce 2005, poté přišel prudký pád (viz tabulku ministerstva obrany). Pokud by naše země měla skutečně začít plnit své spojenecké sliby, musela by armáda pro příští rok dostat dvojnásobek letošního rozpočtu, téměř 97 miliard korun (!). Česko by tak následovalo příklad Estonska a Polska, které jako jediné postkomunistické země zmíněný závazek plní.

Zatím však je situace taková, že Češi jsou na samém chvostu tabulek a svůj rozpočet na obranu chtějí jen pozvolna zvyšovat, přičemž do roku 2020 se hodlají dostat na 1,4 % HDP. Dnešním plíživým tempem bude ale i toto těžko dosažitelné (pro rok 2019 ministerstvo financí počítá s obrannými výdaji jen ve výši 1,19 %). O oněch kýžených dvou procentech HDP se už raději nikde nemluví.

Vymstí se nám to

Donald Trump v předvolební kampani prohlásil – volně přeloženo –, že Spojené státy budou dodržovat své spojenecké závazky jen vůči těm zemím, které si plní své závazky. V tomto směru nepovažuje například za jisté, že USA přispěchají na pomoc pobaltským zemím, pokud je Rusko napadne. Je Trumpův požadavek na všestranné dodržování spojeneckých závazků správný?

„Pokud by to nebyl jen jeden z mnoha výroků pana Trumpa – přičemž řada těch ostatních jsou výroky urážlivé, vulgární a těžko přijatelné –, hodnotil bych tento pozitivně a přál bych si i jeho pozitivní přijetí. Buď se Evropa začne konečně starat o svou obranu, nebo na to těžce doplatí. Putin naší slabosti jistě využije. To si musí začít konečně uvědomovat i čeští politici," říká pro Dotyk Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany a také někdejší velvyslanec v Rusku.

Naše jediná možnost je, aby tady NATO i s USA zůstalo a my byli jeho součástí.

„Na druhou stranu platí, že bez USA se sama Evropa nikdy neubrání. Naše jediná možnost je, aby tady NATO i s USA zůstalo a my byli jeho součástí," dodává bývalý politik Dobrovský.

K tomu je třeba dodat, že Trump se vůči NATO dopustil i dalších výroků, které by zejména u lidí ve střední a východní Evropě měly vyvolávat obavy. Severoatlantickou alianci totiž také označil za překonanou a příliš nákladnou organizaci, jejíž rozpad by prý nic neznamenal. Brzy se ukáže, zda šlo jen o předvolební rétoriku, nebo zda to myslí vážně.

Generál Pavel: Je to neudržitelné

K Trumpovi se nedávno v rozhovoru pro Dotyk vyjádřil i druhý muž NATO, český generál Petr Pavel. Na jednu stranu celkem důrazně odmítl názor, že by rozpuštění aliance žádný velký problém nepřineslo, na druhou stranu se i on ztotožňuje s Trumpovým postojem, že si Evropané budou muset za obranu výrazně připlatit.

„Plně souhlasím, že evropské státy aliance musí mít daleko větší odpovědnost za vlastní obranu. Ještě před 10 lety byla finanční dělba mezi Evropou a USA v poměru 50/50. Teď USA hradí téměř tři čtvrtiny a jen čtvrtinu evropští spojenci. To je situace, která samozřejmě není dlouhodobě udržitelná," uvedl Pavel v rozhovoru pro Dotyk.

Evropa? Musí teď začít sama u sebe a v prvé řadě začít plnit své závazky vůči NATO!

Jeden z mála českých politiků, který výsledky amerických voleb začal okamžitě číst prizmatem budoucnosti NATO, je Marek Ženíšek, místopředseda TOP 09. „USA přežily všechny prezidenty, přežijí i Trumpa. Evropa? Musí teď začít sama u sebe a v prvé řadě začít plnit své závazky vůči NATO!" napsal hned po ránu na svém Twitteru.