Letos Česko může přijmout až čtyři stovky emigrantů, příští rok asi 700 a v roce 2017 další zhruba čtyři stovky běženců. Kabinet tento týden projednal plán na zvládnutí předpokládané imigrační vlny a o svém postupu informoval i Brusel. Týdeník Dotyk zjišťoval, jaké další konkrétní kroky vláda chystá. Je přitom zřejmé, že teoretická řešení se nekryjí s těmi, která umožňuje realita.

Předznamenala to už nedávná vyhrocená diskuse v Bruselu, kdy se Česku a dalším zemím Evropské unie podařilo zablokovat návrh na povinné kvóty při přijímání imigrantů jednotlivými členskými zeměmi společenství. Toto „diplomatické vítězství" ovšem problém samotný nijak nezmenšilo, a tak i premiér Bohuslav Sobotka vzápětí realisticky konstatoval, že teď se Česko musí začít chystat na rozšíření táborů pro uprchlíky.

Tábory v Africe

Evropští politici včetně těch tuzemských s oblibou hovoří o tom, že zmírnit nápor běženců je třeba už před hranicemi Evropy. Myšlenku zřízení uprchlických táborů už v severní Africe hlásá například vicepremiér Andrej Babiš, líbí se i státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti Tomáši Prouzovi.

„Podporujeme zřízení záchytných bodů v Africe, protože právě cesta přes moře je pro uprchlíky nejrizikovější a chceme zabránit tomu, aby lidé umírali na moři," uvedl Tomáš Prouza pro týdeník Dotyk. Ovšem toto teoreticky skvělé řešení je zatím od praxe na hony vzdáleno. Žádný z afrických či asijských států, na jejichž území by bylo žádoucí tábory zřídit – hlavně Libye, Tunisko, Maroko –, se k projektu nehlásí. Není také pochyb o tom, že zřízení a provoz takových táborů by musela přinejmenším spolufinancovat Evropa. A ta teď má, nejen kvůli Řecku, svých ekonomických problémů dost.

Je pravda, že určitým prvním krůčkem k zadržení migrantů před branami starého kontinentu je tzv. Program na asistenci uprchlíkům v regionech původu. Spuštěn byl letos a Česko jej podle Tomáše Prouzy hodlá každoročně podpořit částkou sto milionů korun. Nicméně tábory jsou zatím utopií. „Zřizování uprchlických táborů v oblastech blízkých domovinám uprchlíků jsou jednou z možných součástí řešení problému migrace. V tuto chvíli však tato možnost není předmětem diskuse," potvrdilo týdeníku Dotyk na přímý dotaz ministerstvo zahraničních věcí.

O „schopnosti" Evropské unie jako celku zvládat nelegální imigraci navíc výmluvně vypovídá například tento citát z médií: „Lídři EU jsou rozhodnuti najít řešení situace, přitom je podle nich důležité řešit hlavně příčiny, nikoliv jen důsledky nelegální migrace. Toho by se mělo dosáhnout posílením spolupráce se zeměmi původu migrantů a státy, které pašeráci pro migraci využívají." Zlatá slova – potíž je jen v tom, že jde o citát z října roku 2013...

Obšancovat hranice?

Jelikož záchytné lágry před evropskými hranicemi zatím nefungují, uchyluje se Evropa k výraznější ochraně hranic. Podle Tomáše Prouzy ovšem zatím hlavní „brány" přílivu uprchlíků, tedy Itálie a Řecko, svou úlohu nárazníkových zemí neplní. Rovněž Česko tak nyní hovoří hlavně o tom, že je třeba více strážit další „obrannou linii", totiž hranice schengenského prostoru. Ministerstvo zahraničí proto například vítá, že mezi státy čelící velké vlně migrace bylo zařazeno už i Maďarsko. Ministr vnitra Milan Chovanec v této souvislosti zmínil, že stát Maďarsku pošle pro ubytování uprchlíků 50 stanů v hodnotě čtyř milionů korun. Jako gesto je to jistě pěkné, ale zároveň to ukazuje, jak finančně limitována zatím imigrační politika je.

Jak ale víme, imigranti prolamují i schengenskou hranici. Poslední linií by se tak stala ochrana hranic samotných členských státu Schengenu. Ministr Chovanec zmínil, že teoreticky je možné například vyslat na hranici s Rakouskem policisty z jiných regionů, kde by nebyla situace tak napjatá. Bezpečnostní rada také už jednala o možnosti povolat dokonce armádu, aby hranice bránila. Všechny tyto možnosti čili jakési znovuzavedení pohraničních kontrol však politici odmítají. Zatím. Premiér Sobotka v této souvislosti zmínil, že možný bankrot Řecka by také mohl způsobit nárůst počtu uprchlíků, kteří by zamířili do bohatších evropských zemí.

Více míst pro uprchlíky

Ačkoliv Česko není pro drtivou většinu migrantů cílovou zemí, do konce letošního června zadrželi policisté už přes 2500 nelegálních migrantů. To je meziroční nárůst o téměř 50 procent. Ze 700 míst v českých uprchlických táborech přitom zbývá už sotva 200 volných, a tak vláda chtě nechtě plánuje rozšíření kapacit aspoň o stovky lůžek (viz také Cizinecké tábory v Česku). Více lůžek by mohla mít existující tzv. pobytová střediska v Kostelci nad Orlicí a v Havířově, stejně jako přijímací centrum v Zastávce u Brna nebo detenční tábor pro uprchlíky, kteří mají být vyhoštěni, v Bělé pod Bezdězem. Uvažuje se také o novém táboře ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku. Bývalá kasárna v této lokalitě už do roku 2009 jako středisko pro uprchlíky sloužila, s kapacitou 580 míst. Ministr vnitra má na příštím jednání vlády předložit seznam deseti konkrétních objektů, které mohou azylantům dále sloužit.

S určitou iniciativou vedle státu přišla i katolická církev. Navrhuje premiéru Sobotkovi jednání o tom, že by byla schopna pečovat o křesťanské uprchlíky.Ministr Chovanec nicméně upozornil, že nejprve musí každý migrant projít „bezpečnostním skenem" a standardním azylovým řízením, a teprve potom stát využije nabídky církví. Pro udělení azylu podle něj nebude důležité náboženské přesvědčení žadatele, ale například jeho profese a možnost uplatnění na trhu práce.

Není pochyb o tom, že i Česko se bude muset umět postarat o stále větší počet běženců. Ačkoliv Evropská unie odmítla úvodem zmíněné povinné kvóty, shodla se na tom, že „dobrovolně" bude třeba v zemích společenství zajistit kapacity pro nejméně 60 tisíc uprchlíků. Zda bude České republice stačit dnes narýsovaný plán na přijetí 1500 uprchlíků až do roku 2017, je proto ve hvězdách. OSN právě oznámila, že jen ze Sýrie už uprchly na čtyři miliony lidí – jedná se o jednu z největších migračních katastrof za uplynulá desetiletí.