Sedmkrát větší množství vody než obvykle museli před dvěma týdny vypouštět vodohospodáři z Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. K mimořádnému opatření kvůli záchraně suchem ohrožené obory Soutok se uchýlili poprvé po devatenácti letech.

Příběh celkem výstižně ukazuje na problém s nedostatkem vody v zemi.

Z aktuální zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z minulého týdne vyplývá, že hladina podzemní vody na 37 procentech mělkých vrtů v republice je na úrovni silného či mimořádného sucha.

„V povodí horního Labe, Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Jihlavy, Dyje, soutoku Dyje a Moravy a Bečvy je hodnocen stav hladiny podzemní vody jako silně podnormální," píší hydrometeorologové.

Sníh nepomohl

Hlavním problémem je fakt, že jsme na „střeše" Evropy. Do země prakticky žádná povrchová ani podzemní voda nepřitéká. „Naopak ji posíláme okolním státům," říká moravskoslezský hydrolog Jan Unucka.

Příliš nepomohlo ani to, že během zimy napadlo více sněhu než ve dvou předchozích. Z dlouhodobého pohledu to bylo stále málo.

„Tání sněhové pokrývky tedy nestačilo nějakým mimořádným způsobem doplnit hladiny podzemních vod," dodává Unucka.

Ostatně nejen se sněhem to není žádná sláva.

„Úhrn srážek od začátku letošního roku k dnešnímu datu činí na Moravě jen asi 75 procent dlouhodobého normálu z let 1961 až 2010. Tím se prohlubuje deficit z roku 2015, který činil na Moravě 120 milimetrů," přidává se brněnská hydroložka Eva Soukalová.

Je moc teplo

Zčásti za to může i celosvětová změna klimatu – ve střední Evropě se mění zejména rozložení srážek v průběhu roku. Více jich je v zimě, méně na jaře. Zásoby podzemních vod se tak nedoplňují dostatečně a pravidelně.

A nepomáhá ani růst průměrné teploty, která se za posledních padesát let zvedla o 1,2 až 1,8 stupně Celsia. Kvůli tomu se zase více vody vypařuje z půdy.

Česko tak patří mezi tři suchem nejohroženější státy v Evropě. Zásoby využitelné sladké vody v přepočtu na jednoho obyvatele jsou dle evropského statistického úřadu Eurostat u nás třetí nejmenší, hůře jsou na tom jen ostrovy Malta a Kypr.

Hlavně neplýtvejme

Co s tím dělat? „Je žádoucí, abychom krajině vrátili schopnost zadržet více vody, zmenšili plochy oseté jednou komoditou, zvýšili rozmanitost pěstovaných plodin," vyjmenovává Miroslav Trnka z Ústav výzkumu globální změny Akademie věd.

Další z logických možností je jímat dešťovou vodu v nejrůznějších nádržích.

Ostatně ministerstvo životního prostředí přišlo s plánem dotovat nádrže na dešťovou vodu s názvem Modrá úsporám, který se rozbíhá právě nyní v dubnu. Lidé budou moci získat od státu až 60 tisíc korun.

„Je to výborný návrh a měl by být co nejdříve realizován. Odvádět vodu do kanalizace je neskutečné plýtvání. Zadržená dešťová voda má různé využití, ke kterému nebudeme používat vodu pitnou, jak se nyní děje," podotýká Jaroslav Rožnovský, šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Například zalévaní zahrad pitnou vodu je podle hydrologů téměř zvrácenost.