Společnost P3 Logistic Parks si mnozí vybaví spíše pod původním názvem Point Park Properties. Je to jedna z velkých developerských skupin, jež budují v blízkosti dálnic a velkých měst „bílé krabice" logistických a průmyslových komplexů. Do konce roku tato společnost získá nového, poněkud exotického vlastníka.

Podle dohody oznámené v pondělí skupinu P3 koupí singapurský státní investiční fond GIC. Původní majitelé, finanční skupiny TPG Real Estate a Ivanhoé Cambridge, za prodanou společnost dostanou 2,4 miliardy eur – v přepočtu téměř 65 miliard korun. Jedná se tak o největší letošní obchod na evropském realitním trhu.

Jedná se o největší letošní obchod na evropském realitním trhu.

Do vlastnictví skupiny P3 nyní náleží 62 areálů v devíti zemích, jež zahrnuje 3,3 milionu metrů čtverečních skladových a průmyslových prostor. Z toho zhruba jedna třetina připadá na Česko, kde má sídlo i management koncernu. Mezi další klíčové země pro podnikání skupiny P3 náleží Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko a Nizozemsko.

Nový vlastník má v plánu další expanzi. „Jsme přesvědčeni, že logistický trh v Evropě má dlouhodobý potenciál, a těšíme se, že ho budeme s velmi schopným managementem P3 společně rozvíjet. Hlavní přidanou hodnotou, kterou do tohoto partnerství přinášíme, jsou naše rozsáhlé zkušenosti s investováním v logistice po celém světě," uvedl k transakci Lee Kok Sun, ředitel investic GIC Real Estate.

Číňané schovaní za Australany

Jen o necelý měsíc dříve došlo k podpisu další miliardové transakce s účastí obřího státního investičního fondu. Konsorcium vedené fondem australské bankovní skupiny Macquarie koupilo od Energetického a průmyslového holdingu vedeného Danielem Křetínským balík 30 procent akcií subholdingu EP Infrastructure.

Konsorcium tvoří celkem šest institucí – dva australské investiční fondy, tři německé penzijní fondy a také China Investment Corporation (CIC). Jedná se o státní korporaci, která investuje ve světě část čínských devizových rezerv. Pod kontrolou má zhruba 800 miliard dolarů, patří jí tedy čtvrté místo v žebříčku největších globálních investorů.

Přesnou výši kupní ceny účastníci transakce nezveřejnili, mělo by se však jednat o přibližně 1,5 miliardy eur (40 miliard korun). Získané peníze použijí hlavní akcionáři EPH Daniel Křetínský a Patrik Tkáč k tomu, aby vyplatili třetího vlastníka, kterým je J&T Private Equity Group.

Australsko-čínsko-německé konsorcium vstoupí pouze do méně rizikového byznysu EPH, který zahrnuje plynovody, elektrické sítě, podzemní zásobníky, teplárny a obchod s energiemi. Rizikovější obor výroby elektřiny zůstane i nadále pod stoprocentní kontrolou Křetínského energetického holdingu.

Od přístavu po Uber

Velké státní neboli suverénní fondy z Asie cíleně vyhledávají investiční příležitosti v bohatých zemích Severní Ameriky a západní Evropy. Zatímco Polsko a Maďarsko sklouzávají k „neliberální demokracii" a ekonomickému nacionalismu, Česká republika začíná být stále více vnímána jako součást stabilního a důvěryhodného Západu. Proto míří velké investice těchto fondů i k nám.

„Příliv kapitálu ze suverénních fondů do Evropy jednoznačně roste. Jejich cílem je především dlouhodobé udržení hodnoty, proto vyhledávají vysoce kvalitní investice. Jejich dlouhý investiční horizont můžeme vnímat jako jejich hlavní plus," uvedl Pavel Kliment, vedoucí partner řízení rizik a sektoru stavebnictví a nemovitostí v KPMG ČR.

Velké státní neboli suverénní fondy z Asie cíleně vyhledávají investiční příležitosti v bohatých zemích Severní Ameriky a západní Evropy.

Pokud jde o oborové zaměření, tyto fondy se často zaměřují na energetickou, telekomunikační a dopravní infrastrukturu. Dalším „investičním hitem" jsou komerční reality, odvážnější instituce vyhledávají také příležitosti v oboru průmyslu a technologií.

Zřejmě rekordní investicí letošního roku je dlouhodobý pronájem největšího australského přístavu v Melbourne. Obchod za 7,3 miliardy amerických dolarů uzavřelo široké konsorcium tvořené australským Fondem budoucnosti, investičním holdingem Queenslandu, čínskou CIC a také velkými penzijními fondy z Jižní Koreje, Kalifornie a kanadského Ontaria.

Přístav v australském Melbourne, který si letos na 50 let pronajalo sdružení suverénních a penzijních fondů.Autor: web amsa.gov.au

Dalším příkladem aktivity státních investičních korporací může být investice saúdskoarabského suverénního fondu, v angličtině známého pod názvem Public Investment Fund, do podílu v americké společnosti Uber. Saúdové do postrachu taxikářů po celém světě investovali 3,5 miliardy dolarů a získali za ně pětiprocentní podíl.

Investoři přicházejí ze stále exotičtějších zemí. Ománský státní rezervní fond koupil na konci října třetinový podíl ve španělské rodinné firmě Mecanizados Escribano, zaměřené na výrobu přesných dílů pro letecký a zbrojní průmysl. Motivací není v tomto případě jen snaha utratit zisky z těžby ropy, ale také plán založit výrobní závod v Ománu.

„Polostátní kapitál nikdy nesleduje jen čistě ekonomické cíle, vždy plní i politické zadání. Proto jsou tyto subjekty schopny investovat do věcí, které na základě čistě ekonomické analýzy nedávají smysl, akceptovat komerčně nepřijatelnou nízkou míru návratnosti nebo si připlatit," říká Martin Ráž z právní kanceláře Havel Holásek & Partners.

Hypotéka místo investování

Proč atraktivní aktiva ve vyspělých zemích skupují investoři z exotických států? Zajímavou odpověď přináší ve své knize Kterak Západ zbloudil – 50 let ekonomického bláznovství ekonomka Dambisa Moyová. Autorka pocházející z africké Lusaky tvrdí, že se jedná o důsledek přehnaného důrazu západních zemí na vlastnické bydlení.

Ve Spojených státech, Velké Británii i dalších zemích prý vlády příliš aktivně propagují investování do nemovitostí. Velká část příjmů chudších a středních vrstev populace tudíž padne na splácení hypoték. Na investování do akcií už jim moc peněz nezbývá.

Britsko-zambijská ekonomka Dambisa Moyová upozornila na vztah mezi preferováním vlastnického bydlení a přílivem asijského a arabského kapitálu do Evropy a USA.Autor: web dambisamoyo.com

Již delší dobu ekonomové upozorňují na fakt, že pozici Severní Ameriky a západní Evropy podkopává vysoké státní zadlužení. To z finančního trhu vytěsňuje jiné, rizikovější investice. Vyspělé země tak často nemají dost peněz k dlouhodobému investování do podnikání a infrastruktury.

Pozici Severní Ameriky a západní Evropy podkopává vysoké státní zadlužení.

Do výhody se tak dostávají země, které mohou investovat své rozsáhlé devizové rezervy či příjmy z těžby ropy a dalších surovin. Nejaktivnější suverénní fondy proto pocházejí z Číny, Singapuru a oblasti Perského zálivu. V případě Evropy jim může konkurovat pouze norský „Fond budoucnosti", který investuje po světě zisky z těžby ropy.

Norové na rozdíl od Číňanů a Arabů nekupují celé společnosti, ale investují do malých podílů ve velkých společnostech po celém světě. Loni v létě vyvolali rozruch oznámením, že prodají akcie energetických společností orientovaných na spalování uhlí. Jedním z mnoha „postižených" podniků byl i ČEZ.

Chtělo by to penzijní reformu

Na podobném principu jako suverénní fondy fungují také velcí správci spoření na důchod. Právě penzijní úspory Australanů stojí za expanzí fondů banky Macquarie, o kterých psal Dotyk před třemi týdny. V Evropě jsou aktivní také kanadské penzijní fondy, které nepřímo koupily poloviční podíl v českých plynovodech Net4Gas.

V českém případě však podobný model investování nefunguje. Důchodová reforma, sázející na soukromé penzijní fondy, skončila v minulých letech fiaskem. Existující systém doplňkového penzijního spoření je vinou nevhodné regulace pro dlouhodobé investice do podniků a infrastruktury nepoužitelný.