četba na 12 minut
Sovětská vojenská policie dorazila na místo asi po dvou hodinách. "Uviděli jsme lidi, možná vojáky. Měli dlouhé kabáty a zbraně a báli jsme se, že jsou to Američané. Pak jsem ale pochopila, že jsou to Rusové. Lidé v letadle byli skutečně vyděšení," zapsala si později Shiozakiová.
Vězeň z Buchenwaldu:Nechal jsem dívku roztrhat psy, stále se ptám, zda jsem vrah
četba na 4 minuty
Sovětští vojáci vstoupili na palubu, vyžádali si pasy a nechali cestující evakuovat po skluzavkách v nouzových východech. Na místo také přivolali tři záchranné vojenské helikoptéry, které naložily ženy, děti a zraněné. Těžce zraněná Suganová bohužel do té doby zemřela. Ze 197 pasažérů tak přežilo 195.
Všichni zachránění byli převezeni do městečka Kem, poté do Murmansku a nakonec na americkou ambasádu do Leningradu (dnešní Petrohrad) a do Helsinek. Domů se vrátili po několika dnech. SSSR si nechal od Koreje zaplatit všechny náklady na jejich ubytování a stravování.
Posádka boeingu byla odvezena k výslechu. Kapitán Kim nebyl v dobrém psychickém stavu. Přestože prokázal při přistání mimořádné pilotní mistrovství, katastrofu si velmi vyčítal. Podle svých pozdějších slov ignoroval vlastní šestý smysl, který mu naznačoval, že letí špatně, ačkoli ho navigační přístroje ujišťovaly o opaku. Druhý pilot Cha ho údajně slyšel krátce po přistání zamumlat: "Je mi to hrozně, hrozně, hrozně moc líto kvůli těm mrtvým."
Také u výslechu prý Kim přiznal chybu, uznal, že s ruskou stíhačkou špatně komunikoval, a Sovětům se omluvil. Podle některých pramenů však po návratu do Koreje prohlásil, že přiznání bylo vynucené.
Trest čekal také několik představitelů sovětského letectva. Podle sovětského vedení bylo nepřípustné, že letadlo mohlo několik hodin letět nepozorovaně nad ruským územím. Tento striktní přístup jako by vůbec nebral ohledy na fakt, že šlo o civilní letadlo a že do sovětského vzdušného prostoru zabloudilo omylem. Údajně pak také vedl ke zpřísnění protivzdušné obrany, což vyústilo v děsivý incident 1. září 1983, kdy ruský stíhač na rozkaz sestřelil korejské civilní letadlo KAL 007, jež se odchýlilo z pravidelné trasy a vletělo do sovětského vzdušného prostoru. Na jeho palubě zahynulo všech 269 osob.
Případ letu Malaysia Airlines 17
Nad vzdušným prostorem bývalého Sovětského svazu není klid dodnes, což tragicky dokázal případ letu Malaysia Airlines. Boeing 777 směřující z Amsterdamu do Kuala Lumpur se 17. července 2014 po vnějším zásahu tehdy neidentifikovanou zbraní zřítil poblíž vesničky Hrabove severně od města Torez v Doněcké oblasti na Ukrajině. Zahynulo všech 298 lidí na jeho palubě. Ke zřícení letadla došlo v oblasti bojů na východní Ukrajině, a z jeho zničení se tak vzájemně obviňovali ukrajinská vláda a proruští separatisté. Kreml se výrazně postavil na stranu povstalců a vinil ze sestřelení ukrajinské jednotky. Nizozemský bezpečnostní úřad, odpovědný za leteckou bezpečnost, však 13. října 2015 oznámil, že let Malaysia Airlines 17 sestřelila raketa odpálená z protiletadlového systému Buk, dopraveného z Ruska. Zároveň prohlásil, že ukrajinské úřady selhaly, když nedokázaly kompletně uzavřít vzdušný prostor nad válečnou zónou na východě země. V prosinci roku 2017 pak zveřejnili novináři z nezávislé investigativní skupiny Bellingcat zprávu, že sestřelení tohoto letadla s největší pravděpodobností osobně řídil ruský generálplukovník Nikolaj Fjodorovič Tkačov, hlavní inspektor Ústředního vojenského okruhu ruské armády.
