Do boje musíš jít s tím, že se to povede, říkal bývalý politický vězeň Navrátil

Jiří Navrátil na výpravě (druhý zprava)

Jiří Navrátil na výpravě (druhý zprava)

Foto: Post Bellum

Seriál Příběhy pamětníků připomíná skrze autentická vyprávění historické události a osobnosti 20. století. Dnešní díl vypráví skrze příběh Jiřího Navrátila o dramatických okolnostech kolem Pražského povstání a účasti členů Junáka na něm.

Jiřímu Navrátilovi dlouholeté starostovi českého Junáka, bývalému politickému vězení nedělalo obtíže ani v devadesáti letech odjet na tábor, spát ve spacáku jako ostatní, krmit se z připáleného kotlíku a vyrážet s oddílem na tury. Měl mírnou, veselou a přátelskou povahu. Krátce před tím než loni v třiadevadesáti letech zemřel, vyprávěl pro projekt Paměť národa takřka sedm hodin svůj dramatický příběh z války a komunismu.

Jako v pětačtyřicátém

Během květnového povstání 1945 sehrál nemalou roli jako jeden z velitelů skautských odbojářů, kteří běhali mezi barikádami jako spojky a záchranáři. O tom druhém povstání také v květnu tentokrát roku 1949 mluví historici jako o největším pokusu o vojenský protikomunistický převrat. Podílet se na něm měly tisíce lidí. Z vojenské posádky ze Žatce se chystaly do Prahy tankové jednotky, povstalečtí vojáci měli přepadnout většinu významných státních institucí – vnitro, obranu, generální štáb, policejní prezidium a vládu. Do republiky měla údajně přiletět západní vojska.

Za svou činnost si Jaromír Klika vysloužil řadu ocenění, mimo jiné také Československý válečný kříž.

Mladí skauti pomáhali osvobozovat Prahu, v bojích s Němci získávali zbraně

Povstalci se chystali osvobodit politické vězně. Z Pankráce chtěli dostat Karla Kutlvašra, jednoho z bývalých velitelů povstání 1945 a dopravit ho před mikrofon Československého rozhlasu, aby vyhlásil povstání, protože jemu by lidé věřili. Takový byl plán. Jiří Navrátil zorganizoval asi sto skautů, kteří jako za války měli zachraňovat a jako spojky běhat mezi jednotlivými velitelstvími. Několik hodin před vypuknutím tohoto povstání všechny vůdce pozatýkala StB. Navrátil dostal dvacet let, vojáci, se kterými spolupracoval - Čančík a Polesný trest smrti.

Ministr měl sežrat bolševickou knihu

Když si pročítáte k tomuto případu archivní dokumentaci a posloucháte vyprávění pamětníků, zdají se tehdejší plány vojenské a skautské odbojové skupiny neskutečně naivní a neuskutečnitelné. Například detaily o povstání Emanuel Čančík a skautská vůdkyně Dagmar Skálová dohadovali v pražském Bráníků přes plot oddělující jejich zahrady, shodou okolností byli sousedé.

Viktor Parkán

Jeden den nás komunisté vyhnali, druhý den zbourali dům, vypráví disident

Důstojník čs. armády zapojený do plánů snil o tom - alespoň podle jeho výpovědi - že přepadne vilu komunistického ministra spravedlnosti později obrany Alexeje Čepičky a donutí ho sníst obsáhlou knihu „10 let s Klementem Gottwaldem“.

Do boje s vírou, že se to povede

Jiří Navrátil říká, že pokus o protikomunistický převrat z dnešního pohledu vypadá bláhově. Tenkrát prý žili tím, že je v tom Západ nenechá: „Když jdeš do boje, nesmíš si říkat, co by bylo, kdyby bylo. To musíš jít s tím, že se to povede,“ říká Jiří Navrátil, kterého komunisté věznili v kriminálech a uranových lágrech jedenáct let.

Jiří Navrátil patří mezi legendy českého skautingu. V patnácti letech zažíval – jak říkával - nejúžasnější dobrodružství, jaké si skaut umí představit: tábory u Bobří řeky, záhady Stínadel, tajemství Řásnovky, chatu v Jezerní kotlině. Chodil do pražské Dvojky, kterou vedl Jaroslav Foglar Jestřáb. Jak známo, tento spisovatel čerpal náměty ze skutečných příběhů z kronik svého oddílu.

Jiří Navrátil z dětského junáctví vyrostl do intelektuála, který chápal skautingu nikoliv jen jako romantické sbližování se s přírodou, ale jako cestu k výchově dětí vedoucí k odpovědnosti, samostatnosti a vlastenectví.

Eva Žárská, rozená Lukášová, svatební foto

Maminka po válce přivedla opuštěnou Židovku a Němku. Všichni žili v harmonii

Tento týden ještě vyjde druhý díl o Janu Navrátilovi. Bude se věnovat 17. květnu 1949, kdy se Navrátil zapojil do protikomunistického povstání. Dočtete se o jeho příhodách z vězení a lágrů. A také podrobné vysvětlení, proč najdete jeho jméno v seznamech agentů StB. Jeho vyprávění si mimo jiné můžete poslechnout v sobotu 14. července na ČRo.

Autor: Mikuláš Kroupa

Vzpomínky pamětníků zaznamenávají lidé z neziskové organizace Post Bellum. Příběhy ukládají na portál Paměť národa. Tento projekt je financován nikoliv ze státních dotací, ale především z drobných darů. Můžete-li přispět, vstupte do Klubu přátel Paměti národa.

Pokud byste chtěli podpořit velkou výstavu „Paměť národa“ k 100. výročí založení republiky, je to možné velmi jednoduše zde. Moderní expozice bude od října 2018 v Praze pod bývalým pomníkem Stalina na Letné.



Akční letáky