Jiřímu Navrátilovi dlouholeté starostovi českého Junáka, bývalému politickému vězení nedělalo obtíže ani v devadesáti letech odjet na tábor, spát ve spacáku jako ostatní, krmit se z připáleného kotlíku a vyrážet s oddílem na tury. Měl mírnou, veselou a přátelskou povahu. Krátce před tím než loni v třiadevadesáti letech zemřel, vyprávěl pro projekt Paměť národa takřka sedm hodin svůj dramatický příběh z války a komunismu.

Jako v pětačtyřicátém

Během květnového povstání 1945 sehrál nemalou roli jako jeden z velitelů skautských odbojářů, kteří běhali mezi barikádami jako spojky a záchranáři. O tom druhém povstání také v květnu tentokrát roku 1949 mluví historici jako o největším pokusu o vojenský protikomunistický převrat. Podílet se na něm měly tisíce lidí. Z vojenské posádky ze Žatce se chystaly do Prahy tankové jednotky, povstalečtí vojáci měli přepadnout většinu významných státních institucí – vnitro, obranu, generální štáb, policejní prezidium a vládu. Do republiky měla údajně přiletět západní vojska.

Povstalci se chystali osvobodit politické vězně. Z Pankráce chtěli dostat Karla Kutlvašra, jednoho z bývalých velitelů povstání 1945 a dopravit ho před mikrofon Československého rozhlasu, aby vyhlásil povstání, protože jemu by lidé věřili. Takový byl plán. Jiří Navrátil zorganizoval asi sto skautů, kteří jako za války měli zachraňovat a jako spojky běhat mezi jednotlivými velitelstvími. Několik hodin před vypuknutím tohoto povstání všechny vůdce pozatýkala StB. Navrátil dostal dvacet let, vojáci, se kterými spolupracoval - Čančík a Polesný trest smrti.

Ministr měl sežrat bolševickou knihu

Když si pročítáte k tomuto případu archivní dokumentaci a posloucháte vyprávění pamětníků, zdají se tehdejší plány vojenské a skautské odbojové skupiny neskutečně naivní a neuskutečnitelné. Například detaily o povstání Emanuel Čančík a skautská vůdkyně Dagmar Skálová dohadovali v pražském Bráníků přes plot oddělující jejich zahrady, shodou okolností byli sousedé.

Důstojník čs. armády zapojený do plánů snil o tom - alespoň podle jeho výpovědi - že přepadne vilu komunistického ministra spravedlnosti později obrany Alexeje Čepičky a donutí ho sníst obsáhlou knihu „10 let s Klementem Gottwaldem“.

Do boje s vírou, že se to povede

Jiří Navrátil říká, že pokus o protikomunistický převrat z dnešního pohledu vypadá bláhově. Tenkrát prý žili tím, že je v tom Západ nenechá: „Když jdeš do boje, nesmíš si říkat, co by bylo, kdyby bylo. To musíš jít s tím, že se to povede,“ říká Jiří Navrátil, kterého komunisté věznili v kriminálech a uranových lágrech jedenáct let.

Jiří Navrátil patří mezi legendy českého skautingu. V patnácti letech zažíval – jak říkával - nejúžasnější dobrodružství, jaké si skaut umí představit: tábory u Bobří řeky, záhady Stínadel, tajemství Řásnovky, chatu v Jezerní kotlině. Chodil do pražské Dvojky, kterou vedl Jaroslav Foglar Jestřáb. Jak známo, tento spisovatel čerpal náměty ze skutečných příběhů z kronik svého oddílu.

Jiří Navrátil z dětského junáctví vyrostl do intelektuála, který chápal skautingu nikoliv jen jako romantické sbližování se s přírodou, ale jako cestu k výchově dětí vedoucí k odpovědnosti, samostatnosti a vlastenectví.

Tento týden ještě vyjde druhý díl o Janu Navrátilovi. Bude se věnovat 17. květnu 1949, kdy se Navrátil zapojil do protikomunistického povstání. Dočtete se o jeho příhodách z vězení a lágrů. A také podrobné vysvětlení, proč najdete jeho jméno v seznamech agentů StB. Jeho vyprávění si mimo jiné můžete poslechnout v sobotu 14. července na ČRo.

Autor: Mikuláš Kroupa

Paměť národa

Vzpomínky pamětníků zaznamenávají lidé z neziskové organizace Post Bellum. Příběhy ukládají na portál Paměť národa. Tento projekt je financován nikoliv ze státních dotací, ale především z drobných darů. Můžete-li přispět, vstupte do Klubu přátel Paměti národa.

velmi jednoduše zde

Pokud byste chtěli podpořit velkou výstavu „Paměť národa“ k 100. výročí založení republiky, je to možné velmi jednoduše zde. Moderní expozice bude od října 2018 v Praze pod bývalým pomníkem Stalina na Letné.