„Nechal bych to bez kontroly. Proč ten sport děláte? Abyste si zasportoval, ne? A jestli se přitom někdo chce zničit, je to jeho věc," říká bývalý slavný vodní slalomář v rozhovoru s magazínem Dotyk, který vyjde dnes večer.

Pokud by přitom podle něj některým sportům nedávala média takový prostor, snížil by se tím jejich komerční potenciál a popularita a s tím i touha za každou cenu vyhrát. I díky dopingu.

„Je zajímavé, jak úzkostlivě střežíme hladinu kofeinu u sportovce, který vrhá nějakou těžkou kouli v dál, a naopak ji raději vyšší tolerujeme – a vlastně i chceme – třeba u pilota dálkového letu nebo u chirurga při mnohahodinové operaci. Ale co mě znepokojuje, je, že celou planetu spíše zajímá výkon koulaře. Nevím totiž, co 25 metrů letu takové koule bude znamenat pro lidstvo," zamýšlí se lékař nad hlubšími příčinami dopingu.

Pokud jde o kauzu ruských atletů, kteří mají kvůli dopingu zákaz účastnit se her v Riu de Janeiru, zastává Lukáš Pollert také jasný názor. „Souhlasím v tomhle s panem Hnízdilem (článek doktora Jana Hnízdila pro Dotyk viz Bez dopingu se vrcholový sport neobejde, pozn. red.).

Princip kolektivní viny by byl strašnou křivdou a celou olympiádu to ještě více degraduje. Není možné účast zakázat jedinému sportovci kvůli nějaké kolektivní vině, když se na podobnou akci připravuje celý život a dá tomu celé srdce," říká.

Celý rozhovor s Lukášem Pollertem si přečtete ve čtvrtečním vydání týdeníku Dotyk.