My bereme stejné dotace jako ostatní čeští zemědělci, čertí se Andrej Babiš, když se přetřásají obří dotační balíky pro jeho Agrofert. Jen za rok 2015 inkasovaly Babišovy zemědělské podniky 788 milionů korun. Dotyk to zjistil z čerstvě zveřejněných údajů Státního zemědělského intervenčního fondu. Dotačním králem na českém venkově je majitel Agrofertu díky tomu, že kontroluje více než 100 tisíc hektarů polí a luk.

Fakt, že největší zemědělec dostává na hektar stejně jako ti nejmenší sedláci, je ale z principu špatně. Velcí by měli těžit ze své velikosti. V tomto duchu se také Evropská unie snažila rozdávání peněz daňových poplatníků usměrnit. Agrobaronům chtěla na dotacích citelněji ubrat. To však česká lobby včele s vlivným Agrofertem nedopustila.

Štědré unijní dotace mají sloužit hlavně k podpoře menších sedláků na evropském venkově. V Česku s jejich přispěním vyrůstá z velkoagrárníků dotační elita. Za Babišem, druhým nejbohatším Čechem, se šikují megaferty dalších agrárních bossů, včetně realitního magnáta a třetího nejbohatšího Čecha Radovana Vítka. Ten za loňský rok posbíral přes své farmy na dotacích 274 milionů korun.

Britové a vojáci mezi dotační elitou

Unikátní žebříček 10 největších tuzemských příjemců agrárních dotací, který sestavil Dotyk, opanovaly konglomeráty českých miliardářů a zemědělských kádrů, většinou vzešlých z bývalých JZD. Mezi první desítku dotačních přeborníků se vloudila pouze jediná zahraniční společnost, britský Spearhead International, které v Česku patří čtyři velké zemědělské firmy. Díky rozsáhlé držbě luk a lesů pobírá více než stomilionové dotace ročně také státní podnik Vojenské lesy a statky.

Autor: Dotyk.cz

Pro silné agrární skupiny a jejich byznys zavládla v Česku nadmíru příhodná doba. Vicepremiérem a ministrem financí je majitel největšího zemědělsko-potravinářského impéria Agrofert. Utužování pozice nejmocnějších nahrává i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukromí sedláci ho kritizují za to, že straní velkým koncernům. Z nich také na ministerský post přišel.

Předtím, než se Jurečka začal živit politikou, pracoval ve dvou firmách, které patří mezi deset nejúspěšnějších požíračů agrodotací. Pět let šéfoval distribučnímu středisku agrochemie v Lukromu. Poté byl vedoucím stejné divize v uskupení Agro 2000. V této firmě pracuje ministrův bratr Dominik Jurečka, který je podle webu Agro 2000 zástupcem pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

Marian Jurečka se rád hlásí k tomu, že je zemědělec a má rodinnou farmu. Malé hospodářství, na které bral za předloňský rok 151 tisíc korun dotací, by asi jeho velkou rodinu neuživilo. O dotace za minulý rok se už neucházel. Ani jeho manželka, na kterou podnikání podle svých slov převedl.


Autor: Dotyk.cz

Iniciativa nejmocnějších

Už i německý časopis Der Spiegel psal nedávno o tom, že Agrofert mluví do rozdělování evropských dotací. List se zaměřil se na údajné ovlivňování operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Agrofert měl zapůsobit na změnu pravidel, aby na dotace dosáhly kromě malých a středních podniků i ty velké.

U zemědělských podpor Babišův koncern lobbuje permanentně. Nejen prostřednictvím Agrární a Potravinářské komory, v jejímž vedení má několik zástupců. Když se Brusel snažil reformovat společnou zemědělskou politiku a chtěl škrtat dotace velkým, Agrofert a další velkoagrárníci založili takzvané konsorcium, aby tomu zabránili. Najali si k tomu Pavla Teličku, tehdy lobbistu v Bruselu, nyní europoslance a člena hnutí ANO.

Konsorcium pomáhalo odstřelit chystané zastropování přímých plateb a jejich výrazné krácení pro velké podniky. Tím jeho role zdaleka neskončila. Přeměnilo se v lobbistické sdružení Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Řada jeho zakladatelů figuruje v žebříčku největších pobíračů agrárních dotací. Jde o Agrofert, Agro Měřín, Úsovsko, Rabbit, Rhea Holding a Agro 2000.

Dojení českého rozpočtu

Konkrétně Babišův koncern má v Iniciativě nejmocnějších místopředsedu Jindřicha Macháčka, šéfa zemědělské divize Agrofertu a současně člena představenstva Agrární komory. Iniciativa v podstatě násobí vliv Agrární komory, kterou vede Miroslav Toman, ministr zemědělství v Rusnokově vládě.

Oč „iniciátorům" jde? Dobře pochopili, že z Bruselu už více peněz nekápne a balík na příští období zůstane stejný. Soustředí se tedy na dojení českého rozpočtu. Agrofert se v materiálu pověšeném na svém webu dokonce hlásí k tvrzení, že dotace jsou v zájmu spotřebitele. Ten je prý tím, kdo nejvíc profituje z národních dotací a z evropských peněz, o jejichž utrácení si může Česko rozhodovat.

„Pokud roste hospodářství jako celek, měly by být zajištěny prostředky na podporu zemědělství," lobboval na nedávném jednání s ministrem jeden z „iniciátorů" Gabriel Večeřa. Jeho Agro Měřín je třetím největším příjemcem zemědělských dotací. Za rok 2015 inkasovalo 209 milionů.

Velkoryse k velkým

„Do evropského zemědělství, které stojí na modelu rodinných farem, jsme vnesli úplně jinou strukturu. Společná unijní pravidla přitom dokážeme využít tak, že jdou na ruku velkým podnikům," uvádí respektovaný agrární ekonom Tomáš Doucha.

Naopak Česká republika za úřadování Jurečky nevyužila možnost přilepšit malým farmářům na úkor velkých. Tuto cestu zvolily třeba v sousedním Německu či Polsku. „Malým by to hodně pomohlo a velcí by o mnoho nepřišli," poukazuje Doucha. Jurečkovu ministerstvu jsou pak rodinná hospodářství dobrá k tomu, aby na nich pořádalo Farmářské slavnosti a předstíralo, že to tak chodí v celém zemědělství.

Velkoryse se Česká republika postavila vůči velkým podnikům i při škrtání dotací. Prakticky jej nepocítí. Mnohé evropské země byly mnohem přísnější, přestože jejich „velké" farmy jsou z českého pohledu trpaslíci. S průměrnou výměrou farmy, která stále roste, je Česko na evropské špici s výrazným náskokem nad ostatními (viz Průměrná výměra farmy ve vybraných zemích).

Autor: Dotyk.cz

Dotace táhnou

Ani český rozpočet, který má pod palcem největší agrárník Andrej Babiš, ale nemůže být při dotování zdejších zemědělců bezmezný. „Národní podpory musí schvalovat EU, jestli nenaruší jednotný trh," dodává Doucha. Jak připomíná, stále vyšší dotace zvyšují cenu půdy a do zemědělství přivádějí spekulativní kapitál.

Bohatě dotovaný byznys přitahuje investory i z jiných sfér. Příkladem je majitel realitního impéria Radovan Vítek. Do agrobyznysu vstoupil také olomoucký miliardář Pavel Hubáček. Jeho investiční skupina Unicapital se soustředí na akvizice v developmentu, energetice a zemědělství. Cílem zemědělské větve Unicapitalu je obhospodařovat 20 tisíc hektarů půdy. Kdyby se nezbavila dvou podniků, z nichž jeden skončil pod Babišovými křídly, byla by už v polovině cíle. A s objemem agrodotací by Hubáčkovo polní panství skončilo těsně pod čarou žebříčku největších příjemců. Takhle se svými třemi farmami získal na dotacích za loňský rok 53 milionů.

Do žebříčku se jen těsně nevešla další česká potravinářsko-zemědělská skupina Interlacto Group Oldřicha Gojiše, který se rovněž angažuje v iniciativě nejmocnějších. K dosažení stomilionové dotace za rok 2015 jí chybělo 11 milionů korun.

Tuzemské agrární kolosy si lehce ochočily unijní i českou dotační politiku. Velcí jsou ještě větší a díky dotacím ještě bohatší. Jejich ryzí byznys podporujeme všichni coby daňoví poplatníci. Nejde tady o krajinu a přírodu, ale o tuny, hektolitry a zisky.