1. Schovávaná v Čapím hnízdě

Zvířatům věří víc než lidem, nekradou a neintrikaří. Když nás Babiš po svém panství provází, vidíte při každém kroku, jak je na tohle dílo hrdý. Prochází se po pečlivě naklizených chlévech i stájích, zdraví se s personálem, pyšně zapózuje s včera narozeným kozlíkem v náručí. To jsou výňatky z oslavné reportáže, kterou po návštěvě rezidence Farma Čapí hnízdo před dvěma lety otiskl časopis Forbes. Babiš v článku vystupuje jako pán luxusního komplexu, neopomíná však dodat, že jeho to není. On je jen „strategický partner".

Kdyby se oficiálně k Čapímu hnízdu přihlásil, nedostal by dotaci 42,5 milionu korun. Tolik na rezidenci u Olbramovic na Benešovsku poslal regionální operační program Střední Čechy. Příslušný úřad na ni na podzim 2008 původně přiklepl 50 milionů korun. Kolega Jiří Pšenička se poté snažil rozkrýt vlastnickou netransparentnost, doprovázející od začátku dotacemi ozdobené hnízdo. Babiš tenkrát prohlašoval, že neví, kdo ovládá firmu, která areál provozuje. Jen té firmě půjčil 400 milionů...

Nemovitosti byly už tehdy zapsány v katastru na jeho realitní firmu Imoba. Vlastník společnosti Farma Čapí hnízdo, která vzešla z Babišovy firmy ZZN Agro Pelhřimov, se do loňského podzimu ukrýval za anonymní listinné akcie na majitele. Dobře věděl proč. Dotaci určenou na podporu podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu společnost dostala díky tomu, že splnila definici malého či středního podniku. Kdyby se ukázalo, že je propojena s kapitálově silnou firmou, zmíněné finance by nezískala.

Po pěti letech, na něž se příjemce dotace zavazuje k provozování podpořeného projektu, mohl Babiš Čapí hnízdo zlegalizovat. Farmu Čapí hnízdo pohltila Imoba, kterou vlastní Andrej Babiš prostřednictvím firmy SynBiol.

„Strategický partner" Babiš se od počátku staral o obsazenost kongresového centra na farmě. Svolával tam pracovní porady různých větví své skupiny. Po volbách přibyly teambuildingy příslušníků hnutí ANO. Pro firemní akce využili čapí rezidenci tři klienti: Raiffeisenbank, prodejce vozů Lexus a Porsche. Jiné reference webové stránky Čapího hnízda neobsahují.

2) Dotační agrární polštář

Je obecně známo, že vůči zemědělcům je dotační politika EU veleštědrá. Ale zjistit, kolik peněz unie nasypala za deset let do českého zemědělství, je oříšek. Ministerstvu zemědělství trvalo celý týden, než čísla pro týdeník Dotyk spočítalo. Zde je exkluzivní přehled.

Na přímých platbách – základních agrárních dotacích – dostali čeští zemědělci 136,5 miliardy korun. K tomu 11,4 miliardy šlo na různá tržní opatření, která slouží k podpoře prodeje agrárních komodit. Dalších 78,6 miliardy korun poslal Brusel na Program rozvoje venkova, který nejvíc peněz dopřává zemědělským podnikatelům, včetně Andreje Babiše.

Jako největší agrárník je přirozeně i největším příjemcem zemědělských podpor. Agrofert aktuálně obhospodařuje 103,4 tisíce hektarů. Na každý hektar přišlo za loňský rok automaticky 6069 korun. Spolu s českým přídavkem necelých 250 korun na hektar pak souhrnná plošná dávka na pole, louky a pastviny přinesla loni do Babišovy skupiny zhruba 650 milionů korun. To jsou ony nárokové platby, k nimž je miliardář ochoten se hlásit.

Patří k nim ještě takzvaný příspěvek pro méně příznivé oblasti, který činí zhruba 4500 korun na hektar. Sazba záleží na nadmořské výšce, v níž pozemky leží. V České republice je zhruba polovina zemědělské půdy zařazena v těchto méně příhodných oblastech, což Babišovým zemědělským akciovkám přináší další desítky milionů. Kromě toho bere řada farem i dotace za „šetrné" hospodaření na zatravněných pozemcích. To znamená, že na louce omezí hnojení a posečou ji dvakrát do roka k určitému datu.

A pak jsou tu investiční dotace, kterých hojně využívají i zemědělské podniky patřící Agrofertu. Slouží hlavně k modernizaci chlévů či pořizování technologií do živočišné výroby. Babišovy velkofarmy nepohrdnou ani „drobnými". Hlásí se třeba o 40 tisíc korun za využívání poradenských služeb. Naučily se čerpat peníze i z operačního programu životní prostředí. S dotací kolem milionu korun si pořizují rozmetadla hnoje.

V seznamu příjemců dotací, který zveřejňuje Státní zemědělský intervenční fond, figurují také podniky ZZN (Zemědělské zásobování a nákup) ze skupiny Agrofert. Jsou to firmy, které obchodují s obilím a řepkou, prodávají krmné směsi, hnojiva a osiva. Jejich prostřednictvím ovládl Babiš řadu zemědělských družstev a akciovek. Některé ZZN mají na „dotačním účtu" stamilionové částky. Využívaly totiž intervenční nákupy obilí – berlička unijní zemědělské politiky pro ty, kteří nebyli schopni prodat pšenici na volném trhu. Poptávka i ceny obilí jsou ale v posledních letech vysoké, takže intervenčním nákupům odzvonilo.

3) Věna pro vlastní dcery

Byla to ukázková snaha, jak hezky po česku podojit evropský fond pro rozvoj venkova. Zemědělská akciovka si založila dceřiné „eseročko" na prodej obilí, další firmu na prodej řepky nebo třeba jatečných prasat či kuřat. Každá dcera se pak ucházela o dotace z titulu nazvaného Zakládání skupin výrobců na první roky své činnosti. Umělých „odbytovek" vyrostlo v tuzemském zemědělství díky dotační motivaci jako hub po dešti. Téměř ve 200 případech přitom vytvořil „skupinu" jeden člen.

Dotacemi na obchodování vlastní produkce nepohrdl ani Agrofert. Člen jeho představenstva Jaroslav Faltýnek to obhajoval slovy: „I my se hlásíme k zemědělcům, protože máme třeba jen patnáct producentských jednotek s chovem prasat, více než deset závodů s velkochovy kuřat. Tito prvovýrobci se spojili v několik odbytových družstev. Není na tom nic, co by znamenalo tunelování, když chceme podle zákona zmiňovaná procenta z obratu. Zejména této produkci, která je u nás nyní prodělečná, to může velmi pomoci."

Uměle založené odbytové firmy ze zemědělské rodiny Agrofertu si tak ročně přišly každá zhruba na 300 až 600 tisíc korun. Dotaci bezmála 1,2 milionu korun na zakládání skupin výrobců obdržel v roce 2011 dokonce i Babišův výkupní podnik Primagra. Uvádí to veřejný přehled Státního zemědělského intervenčního fondu, který agrární dotace vyplácí. Bdělý strážce veřejných financí by měl zbystřit a výplatu evropské dotace pro nové odbytové organizace prověřit. Malá nápověda: akciová společnost Primagra vznikla v roce 1992 a do holdingu Agrofert přišla před pěti lety spolu se skupinou Agropol, kterou tehdy Babiš plně ovládl.

4) Jízda na plný bioplyn

Budování bioplynových stanic a plány na desítky dalších byly tak hezky rozjeté... Než tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa uposlechl premiéra Petra Nečase a v létě 2011 stopnul dotace na výstavbu bioplynek. Rozzuření agrárníci nadávali na mafii. Ostrouhal i Andrej Babiš, který chtěl na svých farmách postavit do tří let asi desítku bioplynových elektráren. Zastavení dotací tenkrát označil za „vítězství lobby oligopolu ČEZ". I proto bylo zapotřebí jít do politiky, aby si podobné „čáry přes rozpočet" pohlídal.

Několik bioplynek postavených za sponzorství evropských daňových poplatníků ale Agrofert zvádnul. Fuksův nástupce Petr Bendl dotace na stavbu bioplynek vrátil. A tak na Babišově farmě v Petrovicích na Benešovsku vyrostla stanice s dotací téměř 23 milionů korun. Stejnou sumu dostala další jednotka v Poděbabech na Havlíčkobrodsku, 14 milionů pak bioplynka ve Vilémově.

Mezitím ovšem skončila státní podpora nových bioplynových stanic, kterým už stát negarantuje lukrativní výkupní cenu elektřiny. Proto také Jaroslav Faltýnek, Babišův souputník z Agrofertu, místopředseda ANO a šéf sněmovního zemědělského výboru, už v parlamentu zatlačil na její obnovení. Aby vše poslancům náležitě vysvětlil, zorganizoval v únoru třídenní výjezd zemědělského výboru na Moravu. Mimo vinařského programu je pozval na prohlídku bioplynové elektrárny firmy Jave Pork z Milovic (člen rodiny Agrofert), která letos dostala dotaci na výstavbu 22,5 milionu korun.

Nejde jen o samotné bioplynky, které farmám zajišťují pravidelný přítok desítek milionů korun za dotovanou elektřinu ročně. Agrofert v roce 2012 ovládl firmu Farmtec, která bioplynové stanice staví. Různě po republice jich vybudovala 59 a pět v zahraničí, informuje na svém webu. A slibuje, že cílem Farmtecu je zajistit pro klienty získání dotace. I sama firma využívá evropských podpor. Od doby, kdy přešla pod křídla Agrofertu, dostala přes osm milionů korun na rozšíření vývojového centra a na inovace ve výrobě.

5) Přilepšení chemičkám

Malé a střední firmy jsou páteří ekonomiky. I přístup k finančním prostředkům pro tyto firmy je jeden z akcentů kohezní politiky EU na začínající programové období, konstatuje Pavel Telička, který nyní jako lídr hnutí ANO do eurovoleb křižuje republiku. Na tom, že unijní dotace čerpají chemičky z Babišova impéria, pochopitelně nevidí nic zvláštního.

„Pro mě to není téma. Spíš mě trápí velmi netransparentní vazby, kdy na povrch vyplouvají případy propojení politiků a těch, kteří čerpali a zneužívali peníze," řekl Telička týdeníku Dotyk. Rozumí tomu, když evropské prostředky jdou i do velkých projektů, pokud se využívají ke snížení negativních dopadů na životní prostředí. Babišovy chemičky ale veřejné zdroje čerpají nejen na ekologické investice.

Kupříkladu Lovochemie předloni uspěla s „komplexním projektem na inovaci výrobních postupů". Na novou výrobnu hnojiva dostala 42,5 milionu korun. Dotace čerpá i na modernizaci laboratoří a vzdělávání zaměstnanců. Za poslední čtyři roky si lovosická chemička celkově pomohla k dotačním téměř 460 milionům korun.

Precheza obdržela na šest projektů 110 milionů. Synthesia uspěla se žádostmi na 60 milionů, podobně jako Deza z Valašského Meziříčí. Zhruba sto milionů si obstarala Fatra. V končícím programovacím období si zmíněné Babišovy fabriky dohromady přilepšily bezmála 800 miliony korun.

6) Sousto pro potravináře

Z různých dotačních programů vyzobávají peníze také Babišovy pekárny, mlékárny a masokombináty. Třeba Penam dostal přes osm milionů korun na vzdělávání zaměstnanců a přes 14 milionů na investici k energetické úspoře v jeho provozovnách. Více než šest milionů vytáhl z Programu rozvoje venkova na „přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům určeným pro lidskou spotřebu". Tato podpora je určena pro malé a střední podniky a Penam se přitom hlásí k tomu, že je druhou největší pekárenskou společností v Česku.

Z programu pro venkov vytěžil necelé dva miliony také masokombinát Kostelecké uzeniny. Z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost si sáhl na 4,4 milionu. Na „specifická školení nepřenositelných odborných znalostí ve Vodňanské drůbeži" si Babišův drůbežářský podnik obstaral 6,5 milionu korun. Olomoucká mlékárna uspěla s projektem s totožným názvem – jen místo Vodňanské drůbeže je psaná Olma. Dostala však o milion méně. Mlékárna Hlinsko si na školení a vzdělávání obstarala skoro deset milionů.

7) Jak se Telička zasloužil o Agrofert

Sto deset eur, v aktuálním kurzu zhruba 2750 korun, dá v průměru každý občan EU včetně nemluvňat každoročně na společnou zemědělskou politiku. Z reformy, která měla odstartovat od letoška, toho moc nezůstalo. Přičinil se o to mimo jiné i Pavel Telička.

„Pro české zemědělství se podařilo zachránit osm miliard ročně," oceňuje donedávna profesionální lobbista. Agrofert prostřednictvím Agrární iniciativy, kterou vedl Jaroslav Faltýnek, spolu s Agrární komorou a dalšími nevládními svazy Teličku povolaly, aby jim pomohl zvrátit chystané škrty unijních dotací pro velké zemědělce. Záměr Evropské komise, která už nechtěla tolik dotovat agrární magnáty, by obzvlášť zabolel. „Návrh komise byl pro Českou republiku nepřijatelný," připomíná Telička.

Mezitím zlikvidoval svou lobbistickou firmu BXL Consulting a stal se lídrem ANO do evropských voleb. Na druhé místo kandidátky dosadil společníka z BXL Petra Ježka. Oba lobbisté, kteří nyní kopou v Babišově dresu, mají místo v novém europarlamentu stoprocentně jisté. Navíc už prokázali, že zájmy Agrofertu hájit umí.