V ccentru Prahy jsou rozvěšeny letáčky, které vypadají, jako když někdo hledá zmizelého čtyřnohého mazlíčka. Ovšem v tomto případě se „zaběhl" čtyřvrtulový dron. „Hledá se multikoptéra. Uletěla dne 29. ledna 2015 u Štefánikova mostu. Odměna: 5000 Kč," stojí na něm. A pod tímto oznámením jsou ještě papírové útržky s číslem mobilního telefonu. Na Facebooku lze najít i fotku s popisem zmizelého: Bílý Phantom 1 s podvěšenou kamerkou GoPro. Majitel se národu svěřuje, že svého miláčka ztratil z dohledu během poledního létání zhruba v prostoru vymezeném Letnou, Holešovicemi, Štefánikovým mostem a řekou Vltavou.
Lze zjistit, že vlastníkem mašinky, která se nečekaně „utrhla ze řetězu", je jistý Jan Rovenský. Jak se následně ukáže, jde o vedoucího energetické kampaně hnutí Greenpeace. Je tedy otázkou, co s dronem asi natáčel a pro koho. Podle mnohých svým oznámením neprozřetelně a naivně sám sebe udal a říká si tím o mnohatisícikorunovou pokutu. Létal tam, kde nemá. V zastavěné oblasti, v místech, kde se pohybují lidé a také v blízkosti zakázané zóny kolem Pražského hradu, možná i v ní (viz Hrad a další bezletové zóny). Pokud takový stroj, vážící asi jako půlka cihly, spadne z několika desítek metrů, vyvinutá kinetická energie dokáže člověka při úderu do hlavy spolehlivě zabít. Rovenský týdeníku Dotyk prostřednictvím SMS slíbil celou věc vysvětlit, nakonec se ale už neozval.
„Nechápu, jak může někdo takto riskovat," diví se Petr Lněnička z firmy Vertical Images, který se leteckým snímkováním a natáčením videí pomocí dronů živí a jenž je i předsedou České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel. Myslí si, že podobných nehod začne přibývat, až se masa českých multikoptér, vesměs bez záložních motorů, pouze čtyřvrtulových, dostane za kritickou hranici opotřebení sto letových hodin.
Jisté je, že drony, tedy rotorová bezpilotní letadla, se stávají velkým fenoménem nejen pro technologické nadšence, fascinované rychlým výrobním pokrokem a doslova revolučními možnostmi jejich využití (viz Drony táhnou byznys do nebe a Kde všude drony létají a pomáhají), ale také odborníky na bezpečnost.
Když smrt číhá na hřbitově
Není to poprvé, co se nějaká multikoptéra v Česku nečekaně zřítila. Jak zjistil týdeník Dotyk, oficiálně už byly vyšetřovány dva případy. Loni v březnu spadl dron při snímkování brněnských hřbitovů. Podle neoficiálních informací měl poškodit i jeden z hrobů. Stroj patřil firmě UpVision, která hřbitovy snímkovala jako zakázku pro jihomoravské město. Spoluvlastník firmy Jakub Karas, který je i šéfem Aliance pro bezpilotní letecký průmysl, událost nepopírá.
Podle něj došlo k poškození jednoho ze šesti motorů, ale pilotovi se podařilo „bezpečně a řízeně spadnout na hřbitov, který snímkoval", přičemž byl prý poškozen výhradně dron. Zdůrazňuje, že nehoda byla řádně nahlášena, řešil ji Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Dává to do kontrastu s obecnou situací v Česku, kdy už prý „spadly desítky jiných dronů načerno a na mnohem horších místech z hlediska bezpečnosti". Další nahlášený případ podle týdeníku Dotyk zaregistrovala pojišťovna Allianz, která má momentálně nejsilnější pozici na trhu „povinného ručení" pro drony (profesionálové mají takové pojištění povinné - viz Co musí mít majitel bezpilotního letadla).
Dron spadl do areálu jisté firmy. „V rámci likvidace pojistné události bylo pak poškozenému subjektu vyplaceno 80 tisíc korun. Blíže ale k celému případu nemohu nic říct, jsme ze zákona vázáni mlčenlivostí," uvádí mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek. Jak i on dodává, nelze vyloučit, že nehod s drony mohlo být už daleko více, ale jejich majitelé nemají prý příliš zájem řešit škody prostřednictvím pojišťoven, jelikož by to také znamenalo, že se do vyšetřování musí vložit i státní instituce, což by jim přineslo nepříjemné „oplétačky".
I z výše uvedených informací je zřejmé, že je asi jen otázkou času, kdy dojde k nějakému skutečně velkému průšvihu, který donutí majitele dronů i českou veřejnost, aby přestali bezpilotní letadla považovat jen za sympatickou létající kameru. Kdekdo již zaznamenal, jak se třeba třicetikilové velké drony prohánějí nad hlavami účastníků rockových koncertů, fotbalových zápasů a dalších sportovních podniků. Nebo i nad hlavami tisícovek turistů v centru Prahy, kde nemají co dělat (viz videa).
Drony v rukou vojáků a teroristů
Tak jako každá jiná věc, může se bezpilotní letoun stát velmi dobrým sluhou, stejně tak zlým pánem, geniálním pomocníkem i krutým zabijákem. Už dnes kromě civilního využití nachází široké uplatnění i v armádní a bezpečnostní sféře (třeba i při monitoringu válčící východní Ukrajiny nebo Středozemního moře zaplaveného uprchlíky ze severní Afriky). Pokud jde o armádu, ještě přijde doba, kdy se klasická válka přemění v počítačovou „hru", v níž hlavní roli budou mít operátoři dronů a dalších bezposádkových zbraní.
Zdá se, že velkým fandou bezpilotních letounů je i český prezident Miloš Zeman. Nevynechá jedinou příležitost, aby nezmínil tyto stroje, když představuje svou vizi moderního českého vojska, jehož je vrchním velitelem. Jaký ale bude svět, až se drony stanou běžnou výbavou všech světových armád? A co se stane, až je začnou používat i všehoschopní teroristé? Existuje účinná protizbraň, která dokáže včas eliminovat zákeřný útok? Jak vlastně rozeznáme, zda dron, který nám zrovna letí nad hlavou, plní mírové úkoly? Že místo kamery nenese výbušninu, chemické či biologické zbraně?
Generál Jiří Šedivý, někdejší náčelník generálního štábu, vidí v dronech další stupeň přirozeného technologického vývoje, ale zároveň si i on uvědomuje, že existuje i velké riziko zneužití nedemokratickými režimy. „Je také pravda, že celkově se zvyšuje ničivost nasazených zbraňových systémů, a protože na palubě není přítomen člověk, existuje i vyšší riziko vedlejších účinků úderu. Jde o případy, kdy obsluha ve vzdáleném centru špatně vyhodnotí situaci nebo selže technika," podotýká generál.
Britští odborníci se nedávno rozhodli prověřit bezpečnost tamních jaderných zařízení a došli k alarmujícímu závěru, že elektrárny jsou proti dronům de facto bezmocné. Expert na atomovou energii John Large vypracoval čtyři scénáře napadení elektrárny dronem. V každém z nich dopadly atomovky velmi špatně. „Pokud by k útokům došlo ve skutečnosti, velice vážně by hrozil radioaktivní únik," prezentoval Large své výsledky.
Jak se cena dronů postupně snižuje a zvyšuje jejich počet v populaci, rostou i obavy ze zneužití. Své zkušenosti má i Francie, která byla až do nedávných teroristických útoků i v oblasti regulace dronů poměrně benevolentní. Nedávno ale byli například poblíž francouzských jaderných reaktorů v Belleville-sur-Loire zatčeni tři lidé, kteří své drony zkoušeli tam, kde nemají co pohledávat, A nepodařilo se uspokojivě vysvětlit okolnosti několika koordinovaných přeletů nad francouzskými jadernými elektrárnami, ke kterým došlo loni na podzim. Konzultant Světového institutu pro jadernou bezpečnost Dawid Lowry prohlásil, že všechny jaderné elektrárny jsou ve vážném ohrožení, ale většina politiků se tento problém „snaží zamést pod koberec".
Máme to pod kontrolou
Tato zjištění jsou až šokující. Máme se bát, že někdo s dronem jednou napadne i naše jaderné elektrárny? Můžeme věřit, že jsme lépe ochráněni než Francouzi a Britové? „Jsem přesvědčen, že toto mají kolegové otestované a žádné nebezpečí u nás nehrozí," říká pro týdeník Dotyk generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš. Jeho podřízený Petr Šuleř z temelínské jaderné elektrárny argumentuje, že české atomové elektrárny Temelín a Dukovany patří mezi nejpřísněji střežené objekty v České republice.
Mají k dispozici řadu bariér včetně bezletové zóny, ochranných systémů a taktéž vnější ochrannou obálku reaktoru. Nedomníváme se, že by existující nevojenské prostředky mohly jakkoliv ohrozit jadernou bezpečnost. Například řídicí systémy, případně systémy pro dodávku elektřiny a řada dalších, jsou mnohonásobně zálohovány," zdůrazňuje Šuleř. Zároveň ale uvádí, že firma rizika nepodceňuje a má prý připraven systém k jejich eliminaci. Jaký, nemůže prozradit.
U Obamy poplach, u Zemana klídek
Jak už bylo řečeno, za to, že jsou drony v Česku stále považovány za neškodnou hračku, vděčíme hlavně tomu, že se o rizicích a haváriích moc nemluví. Problém určitě není v tom, že by neexistovala regulace. Česká republika ji má a je považována za poměrně velmi kvalitní a progresivní. Problémem je, že řada lidí ji nerespektuje a ani se o ni nezajímá.
Existují jasná pravidla létání: pilot může s dronem maximálně do výšky 300 metrů, nesmí jej nikdy ztratit z dohledu. Pokud k tomu nemá zvláštní povolení od Úřadu pro civilní letectví, může se svým strojem létat jen v bezpečné vzdálenosti (alespoň dvojnásobné oproti aktuální výšce letadla) od na provoze nezúčastněných osob a souvislé zástavby. V případě letadel s hmotností nad 7 kg je tato vzdálenost minimálně 100 m od osob a 150 m od zástavby během letu. Bezpilotní letadlo smí být vždy požíváno jen takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a létání ve vzdušném prostoru, osob a majetku na zemi, taktéž životního prostředí. Toto se týká malých i velkých strojů. A teď to srovnejme se zmíněným případem Jana Rovenského. Anebo třeba s tím, jak je respektován zakázaný prostor kolem Pražského hradu.
Jak zjistil týdeník Dotyk, Úřad pro civilního letectví už řešil několik případů, kdy byl Hrad a jeho okolí se sídly nejvyšších ústavních činitelů „napaden" drony. Jedna z takových právě šetřených kauz se údajně týká reklamy firmy Toyota (viz video), která se natáčela kolem Hradčan. Případ údajně nebyl ještě uzavřen, stále probíhá správní řízení. Pokuta při porušení zákona může dosáhnout až pěti milionů korun.
„Nemohu se vyjadřovat k jednotlivým případům, ale faktem je, že jedním podobným případem se zabýváme a že těch kauz týkajících se zakázaného prostoru v okolí Pražského hradu řešíme vícero," připouští David Balhar z Úřadu pro civilní letectví. Mezi „dronaři" se například mluví o nedávném zadržení jistého Nizozemce testujícího svůj stroj u ostře střežené americké ambasády na Malé Straně, taktéž v zakázané zóně. Že se takový případ stal, potvrzuje i policie.
Týdeník Dotyk chtěl, aby se k multikoptérám v okolí Pražského hradu vyjádřil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „K této problematice nebudeme z pochopitelných důvodů sdělovat podrobnosti," reagoval a neřekl více ani po urgenci. Asi jediným vysvětlitelným důvodem mlčenlivosti je, že milovníkovi dronů Miloši Zemanovi tyto stroje pod hradními okny nevadí. To třeba washinghtonský Bílý dům, obývaný americkým prezidentem Barackem Obamou, ohrožení neskrývá a nepodceňuje. V lednu přiznal, že jeden dron vletěl do ostře střežené areálu a způsobil v něm poplach. Byť planý. Jak se ukázalo, incident byl jen důsledkem neodborné manipulace majitele dronu – jistého státního zaměstnance, který nad strojem ztratil kontrolu.
Podobných případů přibývá a v pohotovosti jsou i ochranky státníků. Německé kancléřce Angele Merkelové se předloni na mítinku v Drážďanech malá kvadrokoptéra, snažící se nafotit exkluzivní záběry političky, zřítila k nohám. Slovenský premiér Robert Fico se loni v listopadu kvůli dronu rozpálil do běla. Přišel s tvrzením, že jeho byt, který je v třetím patře bratislavského komplexu Bonaparte, pravidelně helikoptéra s kamerou sleduje a dívá se dovnitř, co tam dělá. „Čo ma chcú vidieť v trenírkach?" rozčílil se a důsledkem je údajně i nová daleko tvrdší slovenská regulace pro bezpilotní letadla.
Manželka v plavkách
I to ukazuje, jak mohou být drony politicky citlivou záležitostí. U nás se jimi aktivně zabývá poslanec za ODS Radim Holeček. Nikoliv ale primárně kvůli ohrožené bezpečnosti, nýbrž kvůli ochraně soukromí. Ne, že by to nebylo důležité, ale jak naznačuje mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů David Pavlát, platí zde obdobná pravidla jako pro kamerové systémy. Klíčové je, zda dron pořizuje záznam či pouze on-line přenos a také to, zda jeho činnost směřuje k identifikaci konkrétních osob (dron záměrně letí nad nějakou nemovitost, třeba opatřit fotografie slavné osoby).
V takovém případě se jedná o zpracování osobních údajů a potom záleží, zda to dotyčný dělá pro sebe či pro někoho jiného. Postupuje se jako při jiných případech voyerství. Buď to bude řešit úřad, nebo soud, každopádně se čeká na precedentní spory, které naznačí, co je a co už není akceptovatelné. Poslanec Holeček chce ale toto vše ještě nějakým blíže nespecifikovaným způsobem zpřísnit, dokonce uvažoval o návrhu extra zákona. Jak vysvětlil v Hospodářských novinách, celá věc jej zaujala před Vánocemi, když pro svého malého synka (a i pro sebe) hledal na internetu dárek a narazil na „špionážní dron". Byl tím tak šokován, že hned po svátcích svolal sněmovní podvýbor pro ochranu soukromí, jehož je předsedou, aby se s kolegy poradil.
„Ochrana soukromí je bouřlivým rozvojem bezpilotních letounů ohrožena. Představte si nejbanálnější případ – opalující se manželku na zahradě, nad níž nalétává dron s kamerou," obává se Holeček. Je evidentní, že si toho o celé věci zatím moc nenastudoval. Hlavně neví, že problém není v nedostatku zákonů a leteckých předpisů, ale v jejich nedodržování a neznalosti. Tím se zpronevěřil i základním postulátům ODS, která vždy brojila proti zaplevelování legislativy. Kdyby Holeček byl důsledný, zabýval by se prioritně otázkami ochrany lidských životů a zdraví, které jsou ještě závažnější. Když totiž nebude v tomto směru nic dělat, bude brzy se synkem na zahradu chodit s přilbou na hlavě a manželka se bude muset opalovat v betonovém krytu.