Důvěra v novináře klesá, naznačila beseda Sdružení pro internetový rozvoj

Jaroslav Krupka | 4. 1. 2018
Michal Klíma
Kateřina Hrubešová
Petr Bednář a Josef Šlerka

Prestiž novinářského povolání klesá, podle některých výzkumů je pod úrovní prestiže prodavačky nebo sekretářky. Dlouhodobě se snižuje také důvěryhodnost klasických médií. Jaké to má příčiny a východiska? O tom se vedla diskuse, kterou v prosinci zorganizovalo Sdružení pro internetový rozvoj. 

Důvěryhodnost novinářů v Evropské unii kontinuálně dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2004 věřilo novinářům 47 procent lidí a jen 19 procent udávalo, že jim nevěří, v roce 2016 se tento poměr téměř úplně obrátil. Novinářům věří jen 29 procent lidí a 46 procent uvádí, že jim nevěří.

Ve "starých zemích" EU sice lidé důvěřují tradičním médiím o něco málo víc než v "nových zemích", ale i tady dochází k poklesu - ze 64 procent v roce 2007 na 57 procent v roce 2015.

Důvěra v novináře klesá, naznačila beseda Sdružení pro internetový rozvoj
Česko

Důvěra v novináře klesá, naznačila beseda Sdružení pro internetový rozvoj

Tento závěr uvádí monografie "Čeští novináři v komparativní perspektivě: Hybridní, virtuální a mizející žurnalisté v post-transformační fázi" autorů Mariny Urbánikové a Jaromíra Volka.

Vydavatelé čelí výzvě: Jak zaujmout v digitálu
Byznys

Vydavatelé čelí výzvě: Jak zaujmout v digitálu

Ta se stala podnětem pro debatu o důvěře v média, kterou iniciovalo a zorganizovalo v prosinci Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Debaty se zúčastnili výkonný ředitel Nadačního fondu pro žurnalistiku Josef Šlerka, šéf Googlu pro vztahy s veřejností Vilém Zubíček, ředitelka SPIR Kateřina Hrubešová a šéf online divize vydavatelství Vltava Labe Media Petr Bednář, později se do ní zapojil i bývalý generální ředitel Vltava Labe Media Michal Klíma.

Novináři se vzdalují svému publiku

Podle monografie spočívají důvody sílící nedůvěry v tom, že média, podobně jako jejich vlastníci, jsou vnímána jako nezodpovědná a že se neustále zvětšuje vzdálenost mezi novináři a jejich publikem. Svůj podíl na tom má to, že zvlášť v Česku v posledních letech selhalo "zlaté pravidlo politické komunikace", což je zásada vzájemnosti jednání mezi lidmi, jejíž podstatu vystihuje slogan: "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi."

Ve vztahu žurnalistiky a politiky tato věta znamenala, že politici měli přístup do médií, byli ochotni sdílet s médii informace a odpovídat na to, na co se jich média ptají, a na oplátku mohli očekávat objektivní informování. Současný stav ale podle informací z besedy připomíná spíš zákopovou válku - politici viní novináře, že jsou neobjektivní, a novináři si stěžují na politiky, že neposkytují informace a neodpovídají na otázky. Daná situace pak vede k tomu, že lidé se cítí být znechuceni oběma stranami.

Média ovládá marketingové myšlení, zaznělo na besedě k hoaxům
Publicistika

Média ovládá marketingové myšlení, zaznělo na besedě k hoaxům

Jiným problémem současnosti je paradoxně okamžitá dostupnost informací všeho druhu. Ty jsou totiž tím pádem netříděné, není patrná důležitost a význam jedné informace vůči druhé, což vede k další ztrátě důvěry v tradiční média (která musí z podstaty informace selektovat) a ve spoléhání na alternativní zdroje. Novináři pak vnímají publikum jako ty, kdo se snaží za každou cenu potvrdit, že se nikomu nedá věřit.

Prestiž novinářské profese podle monografie významně klesla, lidé vnímají žurnalistiku jako méně prestižní povolání, než je například práce prodavače nebo sekretářky. Také v kulturních dílech, jako je dramatická filmová a televizní tvorba, jsou novináři většinou líčeni jako neseriózní, neužiteční a nevzdělaní cynici.

Novináři se proti ostatní populaci liší i svými politickými preferencemi. Podle údajů uváděných v rámci besedy jsou čeští novináři ze 44,7 procenta pravicového zaměření, zatímco v obecné populaci je takových lidí jen 29,8 procenta. I z toho pak pramení pocit, že žurnalisté píšou jinak, než většina populace cítí.

Studenti žurnalistiky o noviny nestojí

Jiné nelichotivé výsledky nabídlo podle monografie sledování názorů budoucích adeptů žurnalistiky, kteří studují novinařinu na vysokých školách. Ti v hloubkovém průzkumu otevřeně deklarovali nezájem o média a zpravodajství, protože jejich skutečnou motivací ke studiu je údajně víra, že jim žurnalistika otevře cestu k reklamě, marketingu a PR, jež vnímají jako lukrativnější obory.

Evropská komise připravuje jednotný postup proti falešným zprávám
Byznys

Evropská komise připravuje jednotný postup proti falešným zprávám

Podle šéfky SPIR Kateřiny Hrubešové ani nejsou na řadu studentů žurnalistiky kladeny dostatečné nároky. "Určitá část populace přemýšlet jednoduše nechce, a najde se i na žurnalistických školách. Pak se z nich rekrutují mediální pracovníci," uvedla Hrubešová. Také ona připustila, že řadu studentů žurnalistiky novinářská práce jednoduše nezajímá. Novinářské platy vidí studenti jako nízké, a navíc jde o profesi, která je vnímána tak, že ji může dělat každý.

Tento pocit zesílil zejména díky sociálním sítím, jejichž uživatelé se stávají vlastně sami o sobě médii. Jen Facebook má v Česku 4,8 milionu uživatelů, z nichž 3,7 milionu je na něm denně. Sociální média představují hlavní zdroj informací a zpráv pro mladou generaci a při formování žurnalistiky hrají stále větší roli - až 68 procent návštěvnosti webů přichází z platforem třetích stran, přičemž v 73 procentech jde o Google a Facebook.

Startuje seriál Soumrak templářů. V Česku natočené dílo překonalo ohnivou zkázu
Publicistika

Startuje seriál Soumrak templářů. V Česku natočené dílo překonalo ohnivou zkázu

Tradičním médiím také méně důvěřují lidé z menších měst a s nižšími příjmy.

Další vývoj se může podle studie ubírat třemi různými směry. Podle jedné z nich se kredit novinářské profese opět zvýší a společenský význam médií vzroste, pokud zůstane zachována liberální demokracie. Podle druhé naopak novinářská profese úplně zanikne. A podle třetí se média přemění v digitální platformy placené přímo jejich uživateli a fungující bez vydavatelů - tato cesta se však nejeví příliš reálně v důsledku obecného trendu, že lidé nejsou zvyklí a nechtějí si zvykat na placení za obsah na internetu.

Jan Kuklík: Masaryk byl velmi aktivistickým prezidentem
Publicistika

Jan Kuklík: Masaryk byl velmi aktivistickým prezidentem

Pro prosazení první cesty pak je podle autorů monografie potřeba splnit několik předpokladů, které představují "novou společenskou smlouvu médií a jejich publika". V ní se novináři zavazují ke společenské odpovědnosti, k tomu, že budou profesně nezávislí a že se vzepřou konformnímu přístupu k tématům.

Jde i o ekonomiku

V následné debatě pak zazněla i další hlediska, z nichž lze zkoumat svět médií, na která se v úvodní prezentaci nedostalo, například pohled ekonomický. "V posledních dvaceti letech došlo ke třem vlnám rozsekání základního produktu," řekl Petr Bednář z Vltava Labe Media.

"Před dvaceti lety byly noviny tlusté a byla v nich spousta řádkové inzerce, která tvořila podstatnou část ekonomiky novin - v první vlně zmizela právě tato část. Druhou vlnu představovalo publikování zpráv online po částech podle vývoje situace. Klasické noviny vždy předkládaly čtenářům svůj ucelený obraz světa a toho, co v něm považují za podstatné, ale s přesunem jednotlivých zpráv na internet tento pocit z novin zmizel - na internetu nikdy nejste na konci, což přispívá k dojmu, že zprávy nemají žádnou hodnotu," uvedl Bednář.

Značky stahují reklamu z Youtube. Děti tam prý dávají videa, působící jako porno
Publicistika

Značky stahují reklamu z Youtube. Děti tam prý dávají videa, působící jako porno

"A konečně třetí vlnou byly sociální sítě, jež přispěly k novodobému fenoménu, že zprávu tvoří jen titulek, fotografie a perex, její vlastní obsah lidé ani nečtou. Ověřená a do hloubky propracovaná zpráva z Wall Street Journal pak vypadá stejně autenticky jako zpráva z libovolného webu vyrábějícího fakenews (falešné zprávy). Sociální sítě navíc vytvářejí takzvané bubliny, neboli k sobě dávají lidi podobného sociálního chování a vidění světa a servírují jim zprávy, které tomuto jejich náhledu odpovídají," dodal Bednář.

I do těchto bublin sice pronikají zprávy z "jiných světů", ale dostávají se tam téměř výhradně v negativním kontextu, tedy tak, že je sdílí někdo, kdo je "ve svém prostředí" kritizuje.

Bednář nicméně nesouhlasil s tím, že je v Evropě obvyklé za online obsah neplatit. "Neplacení za obsah nebo jeho nabízení za velmi nízkou cenu je jen českým specifikem. Na Západě dnes už představuje placený obsah mainstream a i na Slovensku se za zpravodajství platí," uvedl Bednář.

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud
Události

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Podle ředitelky SPIR Kateřiny Hrubešové jsou platící online čtenáři nereální až do chvíle, dokud svůj obsah nezpoplatní všichni podstatní vydavatelé. "Jestli zůstane jeden, který nechá obsah zdarma, tak ostatní spláčou, protože lidé od nich půjdou jinam," uvedla Hrubešová.

Podle Josefa Šlerky, odborníka na analýzu dat ze sociálních sítí a výkonného ředitele Nadačního fondu pro žurnalistiku, není zpoplatnění obsahu pro žurnalistiku jednoznačným východiskem z krize. "Jenom placený obsah to nespasí," uvedl Šlerka.

Někteří lidé se médiím cíleně vyhýbají

Josef Šlerka také upozornil na to, že až 30 procent populace v Česku se domácímu zpravodajství cíleně vyhýbá, z toho 10 procent pochází z menších měst a jsou spíš chudší. "Jsou to apatické typy lidí, které nezajímá vůbec nic a všechno je podle nich předurčeno," řekl Šlerka.

Dalším typem jsou podle něj mladší lidé, kteří jsou sice relativně vzdělaní, ale přesvědčení, že nemohou nic změnit, a proto nemají důvod sledovat média. "Posláním médií je přitom poskytovat lidem informace k tomu, aby se mohli rozhodovat," připomněl Šlerka.

Třetí skupinou pak jsou podle jeho slov bohatí a vzdělaní lidé, kteří sledují zahraniční média.

Český cynismus je skvělý, české sebemrskačství už ne, říká Martin Jaroš
Publicistika

Český cynismus je skvělý, české sebemrskačství už ne, říká Martin Jaroš

Krize médií podle něj nastává tehdy, když "stará důvěra zemře a nová se ještě nenarodila". "V Česku se některá média po odlivu lidí z vydavatelství Mafra v důsledku její akvizice Andrejem Babišem definovala jako takzvané názorové zpravodajství, což je redefinice žurnalistiky," řekl v této souvislosti datový odborník.

Největším nebezpečím podle něj ale není občanská žurnalistika, tedy to, že "médiem se dnes může stát každý", ale spíš to, že lidé neumí rozlišit, které weby vznikají jen za tím účelem, aby generovaly příjmy z reklamy na základě toho, kolikrát na ně lidé kliknou při shlédnutí odkazu na Googlu nebo na Facebooku. Je to ale věc, se kterou by si měl systém časem poradit. Šlerka také připomněl, že podle socio-demografických údajů je v české společnosti stále asi 15 až 20 procent lidí, kteří deklarují, že se obejdou bez internetu.

"Klasický tisk je stále nejnízkoprahovější médium, jaké si můžete v této zemi pořídit," uvedl Šlerka.

Vidíte to moc akademicky

V opozici vůči údajům citovaným z monografie pak vystoupil v diskusi Michal Klíma, který do konce roku 2017 působil ve funkci generálního ředitele Vltava Labe Media (od začátku ledna jej vystřídal Vít Nantl). "Ten popis mi přišel velmi akademický a vůbec jsem v něm nepoznal skutečnost. Nevím, jak ty odpovědi vznikaly, řada věcí je odlišných," řekl jednoznačně Klíma.

Rubeš s Mikulkou jsou patroni pražské turistiky, píše britský Independent
Publicistika

Rubeš s Mikulkou jsou patroni pražské turistiky, píše britský Independent

Žurnalistická profese podle něj vůbec nekončí ani neprodělává žádnou zásadní krizi. Řada vydavatelů zejména v zahraničí se podle něj dokázala s nástupem internetu i sociálních sítí adaptovat na nové podmínky, osvojila si nové metody práce (aniž by se přitom změnila její podstata) a fungují dál s toutéž prestiží jako dřív.

"V Česku jsme se dostali do situace, kdy část velkých médií ovládl Andrej Babiš a další miliardáři, což nedůvěru k médiím posílilo. Češi jsou skeptičtí ke všemu a mediální nedůvěra je součástí tohoto celkového skeptického náhledu na svět. Ale vývoj médií je třeba vnímat v dlouhodobém pohledu a tady platí, že tento obor se vždy s okolní situací vyrovnal. Nevidím žádný důvod, proč by profesionální žurnalistika neměla dál existovat," uvedl Klíma.

Novináři jsou sice podle něj do určité míry nepolepšitelní v tom, že se někdy tváří, že vědí nejlíp, co by se mělo stát, ale reálná čísla o čtenosti a sledovanosti médií nenasvědčují žádnému razatnímu propadu. "Určitá skupina lidí chce číst noviny a ti lidé jsou pořád stejní," uvedl Klíma.

Tagy Česko Facebook generální ředitel Josef Šlerka média Michal Klíma Petr Bednář sociální síť student VLTAVA LABE MEDIA a.s.