V posledních dvou týdnech téměř nemine den, kdy by se neobjevila zpráva o tom, že islámští teroristé zaútočili na další místo v některé z evropských zemí.

Britský list Daily Express sestavil bilanci největších zvěrstev, která teroristé spáchali na starém kontinentě od roku 2015 až do současnosti. Zatím poslední brutální akt se stal v úterý 26. 7. v Normandii, kdy dva islamisté podřízli během mše hrdlo katolickému knězi a zajali několik rukojmí.

Tady je rekapitulace těch nejhorších aktů teroru z poslední doby:

  • červenec 2016: série útoků v řadě německých měst,
  • 14. červenec 2016: masakr na promenádě ve francouzské Nice (84 mrtvých),
  • 22. březen 2016: útok na bruselské letiště a metro (32 mrtvých),
  • 13. listopad 2015: série sebevražedných útoků v centru Paříže (130 mrtvých a stovky zraněných),
  • 7. leden 2015: poprava 12 novinářů v redakci francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo.

A zatímco na začátku zmiňovaný Churchill před téměř osmi dekádami tvrdě a důsledně bojoval proti tehdejšímu agresorovi, dnešní evropští politici připomínají krmiče krokodýlů.

Po každém dalším útoku je totiž čím dál zřetelnější, že nejsou schopni jasně definovat nepřítele a že nejsou s to rázně zakročit proti těm, kteří naprosto pohrdají evropskými hodnotami.

Teror je i ústředním tématem aktuálního vydání týdeníku Dotyk. Víte, kde má tento pojem v dějinách lidstva kořeny? Honza Štětka ve svém textu s názvem Kde je původ teroru píše, že se oficiálně používá od dob Velké francouzské revoluce. Ovšem politicky motivované násilí zná historie už od starověku. Pouze se tomu říkalo hrůzovláda, kruciáta, pogrom nebo trestná výprava.

Psychiatr Cyril Höschl zase odhaluje tři kořeny současné vlny teroru: jsou jimi náboženský islámský fanatismus a radikalismus, osobní frustrace a určitá nápodoba při masivní medializaci zla a násilí.

A s terorem souvisí i text Lukáše Rozmajzla. Patnáct let po 11. září, kdy tehdejší americký prezident vyhlásil válku teroristům, západní svět tuto válku prohrává na plné čáře. Více v článku Kronika světového teroru.

Co dalšího jsme pro vás v redakci připravili? Třeba rozhovor s bývalým disidentem, výrazným porevolučním politikem a šéfem Poslanecké sněmovny, spisovatelem a dramatikem Milanem Uhdem. Ten právě slaví 80 let.

Malé lákadlo z něj se týká doby, kdy Uhdeho v čele sněmovny nahradil dnešní prezident Miloš Zeman. „Je spravedlivé říci, že to tenkrát byl úplně jiný Zeman. To byl jiskřivý Zeman! Když udělal vtip, tak – byť se nemusel vždycky povést – vždycky někam cílil. Vysoko. Ne na nějaké chudáky,“ vypráví Milan Uhde.

„Je ale pravda, že odpoledne, tak kolem 16. hodiny, už si pan předseda Zeman počínal poněkud okázale. To jsme na sebe koukali a říkali – aha, tak už má tak osm becherovek a šest deci vína, už mu to začíná příliš moc mluvit. Ale to byl jediný negativní rys, který jsme zaznamenávali,“ pokračuje.

„Zeman dovedl pronést zpaměti dlouhý projev, který měl nejen hlavu a patu, ale byl názorově přesně vyargumentovaný. Právě proto, že mám v paměti tohoto Zemana, jsem z toho dnešního poněkud přepadlý.“

Co si Milan Uhde myslí o Václavu Klausovi? A proč má akutní strach, že čeští miliardáři přehodí kurz směrem do Číny a Ruska? To už v rozhovoru Bojím se, že nás oligarchové odtáhnou do Ruska a Číny.

Jirka Pšenička se zase vydal za – ve své době – jedním z nejmocnějších topmanažerů v zemi. Někdejším šéfem Českých drah Petrem Žaludou.

Ten chce na konci letošního roku začít s výrobou „revolučních“ ekologických startovacích baterií pro automobily. Jeho firma se zároveň chystá prodávat bateriová úložiště pro uskladnění energie z obnovitelných zdrojů. A zatímco nejrůznější idealističtí environmentalisté „obchodují“ jen se zelenými myšlenkami, pragmatici jako Petr Žaluda propadli kouzlu rychle rostoucího zeleného byznysu.

Dočtete se v textu Muž na baterky. „Zelený“ byznys exšéfa Českých drah Petra Žaludy.

Jak jsou nebezpečná vejce z dovozu? Nedávno před nimi varoval přímo ministr zemědělství Marian Jurečka. Spotřebitele nabádal, aby kupovali dražší prověřená česká vejce. Magazín Dotyk se proto podíval na aktuální nálezy Státní zemědělské a potravinářské inspekce u vajec. Výsledek? Nula.

Tipnete si, komu vejce z Polska vadí nejvíce? Agrofertu vicepremiéra Andreje Babiše. Jeho farmy za rok vyprodukují 265 milionů vajíček, tedy víc než pětinu z celkové snášky v tuzemských velkochovech. O tom už píše Táňa Králová v textu Česká vejce CZ. Ministrova přihrávka Agrofertu.

Tak hezké čtení!