Tipnete si, kdo je autorem těchto řádek? Jan Antonín Baťa, československý podnikatel, který se po smrti nevlastního bratra Tomáše stal majitelem slavné obuvnické firmy.

Je tomu 80 let, co se Jan Baťa vydal se svými spolupracovníky na cestu kolem světa. Po svém návratu bez příkras charakterizoval náš národ (viz výše) a sepsal knihu s názvem Budujme stát pro 40 000 000 lidí.

V ní nabídl svoje vize a dost propracovanou strategii, kterak by šlo prudce zvýšit hospodářský potenciál naší země. Zajímavé jsou zejména pasáže týkající se investic do infrastuktury, které jsou nutnou podmínkou dalšího rozmachu.

To bylo před 80 lety...

Co konkrétně Jan A. Baťa navrhoval? Postavit téměř 1000 km dlouhou autostrádu, která by vedla od Chebu až po Podkarpatskou Rus a navazovala by na evropskou dálniční síť. A tu také zpoplatnit. Vystavět síť moderních garáží v každém městě za podpory veřejné správy. Vybudovat vodní cesty a zejména pak kanál Dunaj–Odra–Labe. Postavit železniční magistrálu, která by opět propojila Čechy, Moravu a Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Rozšířit síť obchodních letišť...

Páteřní síť není hotová dodnes. Vodní cesta taktéž, přestože o ní snil už otec vlasti Karel IV. Silnice nižších tříd jsou v katastrofálním stavu. Rychlodráha, která by umožnila dostat lidi z Prahy do Brna za méně než hodinu, má být hotová až možná někdy v roce 2030...
Ať si o Baťovi a jeho knize myslíme cokoliv, jedna věc je neoddiskutovatelná. Uvažoval strategicky, státnicky a hlavně dlouhodobě. A ne ve stylu „po nás potopa".

Kde se žije nejlépe

O víkendu 7. a 8. října se v Česku konají krajské volby. Minulý týden proběhla pod hlavičkou sesterského Deníku debata se šéfy 7 politických stran, které mají největší šance uspět v nadcházejících krajských volbách.

Řešila se řada témat: samozřejmě „věčná" infrastruktura, ale také zdravotnictví, rozvoj venkova, uprchlíci, mobilita pracovní síly a mnohé další. Co jednotlivé strany budou prosazovat? To si můžete pustit ze záznamu: debata.denik.cz.

My jsme se v aktuálním Dotyku rozhodli věnovat se krajům též. David Tramba se ponořil do ekonomických dat a sestavil žebříčky, ve kterých regionech stojí za to žít a proč. Více se už dozvíte v textu: Kraje po 8 letech od oranžové vlny: Čechy prosperují více než Morava.

Jirka Pšenička se zase vydal na rozhovor s bývalým politikem, který se zasadil o to, že u nás vzniklo krajské uspořádání. Jan Kalvoda, někdejší vicepremiér a šéf pravicové ODA, který odešel z veřejného života kvůli používání falešného akademického titulu, se po dvacetileté odmlce začíná znovu politicky angažovat. O tom už v rozhovoru s názvem Jan Kalvoda, muž, který se zasadil o kraje.

Honza Štětka zase zabrousil do historie. České země zažily od středověku tolik územně správních reforem, že se dodnes nepodařilo ustálit ani počet krajů, ani jejich hranice. My vám prozradíme, jak se měnily kraje od Habsburků do dneška.

Kolumbijští narkomafiáni

Za přečtení ale stojí i mnohé další texty, které pro vás redakce Dotyku připravila.

Po 52 letech ozbrojeného konfliktu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) Kolumbijci těsně odmítli mírovou dohodu s povstaleckou organizací, kterou Spojené státy i Evropská unie řadí mezi teroristické organizace. A valná část jejího „byznysu" je postavena na obchodu s drogami.

Co to bude znamenat pro zemi, která je považována za království narkomafie? Přečtete si v textu Jak se vypořádat s teroristy? Kolumbijci chtějí lepší mír.

Praha bez plánu

Před 127 lety – v roce 1889 – přijal pražský magistrát první z regulačních plánů, díky nimž česká metropole vyrostla v moderní evropské velkoměsto. Nyní hrozí, že Praha zůstane bez účinné regulace. Radnice rozprášila tým připravující nový Metropolitní plán, takže se nestihne termín náhrady dosluhujícího plánu v roce 2020. Hrozí divoký stavební „Klondike"? To už v článku Po století územního plánování je Praha bez vize.

Finanční správa v rozkladu

Podnikatelé kvůli elektronické evidenci tržeb končí, finanční správa kvůli EET nabírá stovky úředníků. Nedaří se ale najít kvalitní lidi. Berní úředníci jsou přetížení, neustále jim přibývá nová agenda a důsledkem je vysoká fluktuace. Andrej Babiš ještě rok po nástupu na ministerstvo financí opakoval, že finanční správa je v rozkladu. Ten ale nezastavil. Jak je to možné, se dozvíte v analýze Táni Králové Finanční správa je v rozkladu. I za Babiše.

A na závěr ještě jedno doporučení. Představte si mapu Evropy, jen namísto názvů jednotlivých států jsou názvy firem. Přesněji řečeno startupů, které dokázaly získat od investorů nejvíc prostředků na svůj rozvoj. A přesně to vám ukážeme v textu Startupová mapa Evropy. Kdo dostal nejvíc peněz?

Tak hezké čtení!