Hoteliéři a restauratéři, které jako první ze všech podnikatelů potká ošklivé slovo fiskalizace neboli EET, mohou už od 1. září žádat o takzvané autentizační údaje, aby se pak mohli připojit k serveru finanční správy a hlásit jí své tržby. Procedura běží, ale až ostrý provoz od prosince ukáže, jak spolehlivý je celý IT systém, do něhož daňoví poplatníci chtě nechtě investují stamiliony.

Jeho vznik však doprovází neprůhlednost a překvapivé obraty, které dosud nikdo nevysvětlil.

Pro pořízení technického zázemí EET na straně státu existovalo několik scénářů a padala spousta různých cifer. Běžný daňový poplatník nemohl registrovat veletoče kolem chystaného systému e-tržeb, natož se v nich vyznat. To všechno se odehrávalo v zákulisí. Vzhledem k tomu, jak se měnily odhady, to vypadá, že v nákladech na EET se dnes nevyznají ani financích. Nemohlo vyjít všechno levněji a systém být pro uživatele přívětivější?

Babišovo ministerstvo prapůvodně odhadovalo, že vstupní náklady, to znamená vybudování systému a jeho bezproblémový náběh, se vejdou do maximálně 370 milionů korun. Navíc předpokládalo, že v tendrech vysoutěží nižší cenu. Provoz pak bude stát ročně zhruba 170 milionů. To je kalkulace přiložená v důvodové zprávě k zákonu o EET, který loni v červnu schválila vláda.

Generální finanční ředitelství přitom teď tvrdí, že ani neví, kolik bude zavedení systému EET letos stát. „V tuto chvíli jde o odhad, neboť k úhradě jednotlivých dodávek může dojít až v roce 2017. Částka se může pohybovat okolo 120 milionů korun," odpověděla Janečkova finanční správa na dotaz Dotyku. Redakce spočítala, že rozdané veřejné zakázky týkající se spuštění EET dosahují nyní už minimálně dvojnásobku – 242 milionů bez DPH.

Ministerstvo financí dlouho tvrdilo, že se systém vybuduje takzvaně na zelené louce a vlastními silami. Proto se ze Státní tiskárny cenin, podniku patřícím pod MF, odštěpil zcela nový podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb – SPCSS –, tato dlouhá a špatně zapamatovatelná zkratka je v celé věci důležitá. V přípravě EET měl totiž tento podnik hrát klíčovou roli.

Jaké byly původní plány a jak se nakonec dodávka systému e-tržeb vyvinula, popisuje Dotyk v přehledné chronologii Názorové přemety a netransparentnost aneb Jak vznikal systém EET.

Zbytečná práce pěti firem

„Původním záměrem bylo, aby software resortu financí byl v budoucnu pod kontrolou, bez extrémní závislosti na externích dodavatelích," vzpomíná tehdejší Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht, který měl oblast IT v gesci. Dlouho do budování systému e-tržeb ovšem nepromlouval. Brzy poté, co odmítl podepsat IT zakázku na přípravu on-line pokladen pro firmu BDO IT, ho Babiš odvolal.

Původním záměrem bylo, aby software resortu financí byl v budoucnu bez extrémní závislosti na externích dodavatelích.

Ještě během loňského roku vše směřovalo k tomu, že se pojede podle původního plánu. Tedy, že systém vybuduje státní podnik SPCSS zčásti vlastními silami a zčásti pomocí vysoutěžených zakázek.

Vše mělo probíhat v utajeném režimu, protože „bezpečnost informací o daňových poplatnících je naprostou prioritou". Tak tehdy obhajovalo „top secret" režim Babišovo ministerstvo.

Na základě průzkumu trhu, který vypracovala firma BDO IT, bylo osloveno několik firem. Podle zdrojů magazínu Dotyk se o zakázku v té době ucházelo pět společností: Hewlett-Packard, Komix, CGI, Asseco a Atos. Nabídky měly dojít jen čtyři, neboť první dvě firmy podle informací Dotyku předložily společnou. Podle dalších zákulisních zpráv se firma Asseco utajovaného klání účastnila společně s chorvatskou státní firmou Apis IT, ovšem kvůli formálnímu pochybení byla její nabídka nakonec vyřazena.

Jako nejlepší byla vyhodnocena nabídka společnosti CGI (bývalá Logica). Podle zdrojů Dotyku byla připravena systém dodat za cenu kolem 40 milionů korun. Roční podporu provozu by byla ochotna dělat za 10 milionů. Oficiálně to ovšem nikdo nepotvrdí. Vše totiž probíhalo ve zmiňovaném přísně utajovaném režimu a zúčastněným subjektům údajně hrozí vysoké sankce, pokud by něco vyzradili.

Řešení z dílny CGI mohlo být levnější, modernější a uživatelsky přívětivější, jak nazačuje příspěvek na odborném serveru Lupa Jak EET vidí ajťák aneb Draze zaplacená vražda uživatelské přívětivosti. Protože technologické pojetí a cena nabízené CGI byly posouzeny jako nejlepší, chystal podnik SPCSS s firmou smlouvu. Dolaďovala se ještě na sklonku roku. Ale vše nakonec dopadlo úplně jinak, aniž by to někdo veřejně osvětlil.

Novoroční otočka

Po Novém roce Babišův resort otočil a vydal se úplně jinou cestou. Zakázky k EET si pod sebe stáhlo Generální finanční ředitelství a jeho šéf Martin Janeček. A podnik SPCSS rázem přišel o svou klíčovou roli.

Žádná výhodnější nabídka neexistovala, nehlásí se nyní Janečkova finanční správa k původní alternativě s firmou CGI. Již v únoru se provalilo, že finance přihrávají další kšeft svému prominentnímu dodavateli, firmě IBM. O 50milionové zakázce bez soutěže, aby IBM naroubovala EET na daňový systém ADIS, informoval týdeník Dotyk jako první. Společnost IBM ji dostala v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, ale už bez utajení.

„To, co bylo dříve přísně tajné, se najednou stalo veřejným. To, co se původně mohlo soutěžit, bylo najednou dáno firmě IBM bez tendru. Je to naprosto nestandardní a důvody nikdo nesdělil," poznamenává jeden z někdejších pracovníků ministerstva financí, který se v minulosti IT zakázkami zabýval. Hlavou nad tím kroutí i mnozí manažeři z IT sektoru.

Někteří odborníci varují, že změna přístupu k celému projektu bude mít vliv i na kybernetickou bezpečnost.

Co se změnilo, že výjimka ze zákona pro utajované skutečnosti najednou už nebyla třeba? Proč už přísná ochrana informací o daňových poplatnících není naprostou prioritou? Někteří odborníci varují, že změna přístupu k celému projektu bude mít vliv i na kybernetickou bezpečnost.

„Byla zvolena varianta ekonomicky nejvýhodnější, a ta z pohledu zákona o veřejných zakázkách nenaplňuje podmínky paragrafu 18 (utajované skutečnosti – pozn. red.)," vysvětluje nyní Janečkovo finanční ředitelství bez bližších podrobností. Neoficiální zdroje hovoří o tom, že resort financí začal mít strach, že EET nestihne včas zprovoznit, proto je raději „narouboval" na ADIS. Žádný jiný věcný důvod pro takové spojení neeexistuje.

Jak už dříve finanční ředitelství vyčíslilo, scénář s IBM umožní snížit celkové náklady projektu e-tržeb o čtvrt miliardy oproti původní sumě 1,2 miliardy korun. Nikdo ale už neosvětlil, jak by varianta „vlastními silami" mohla být o tolik dražší.

Nesoutěžní výhra IBM

Dotyk se na okolnosti kolem zakázky na vývoj a zavedení systému EET dotazoval i u české pobočky nadnárodní společnosti CGI. „K této záležitosti se po konzultaci s vedením naší společnosti nebudeme vyjadřovat," sdělila Dita Tlustá, asistentka ředitele CGI Štefana Szabóa. Firma by přitom měla nárok být velmi rozhořčena, jelikož zmíněná soutěž, v níž měla vyhrát, nakonec nikdy nedoběhla do finále. A úspěch v následující „nesoutěži" nakonec slavil někdo úplně jiný. Firma IBM.

Zvolené technické řešení, jehož funkčnost prověří až nápor v praxi, jen prohloubilo závislost resortu financí na IBM. Znalci hovoří o tom, že jde o klasický případ „uzamčení" zákazníka (tzv. vendor lock-in), což magazín Dotyk rozebírá v textu Jak IT firmy dojí stát.

Pro resort financí spravuje IBM daňový systém ADIS od roku 1992 , aniž by zakázka byla za 24 let řádně přesoutěžena. Ročně za provoz a podporu daňového systému inkasuje stamiliony. Jen od začátku letošního roku dostala česká pobočka amerického koncernu IBM za zakázky spojené s ADIS 90 milionů korun bez DPH čili 109 milionů s DPH.

Kolik si IBM řekne za provozování daňového systému s přílepkem EET po příští rok, finanční správa ještě neví. „Zakázky na rok 2017 se v současné době připravují. Zatím odhadovaná cena je 92 milionů korun bez DPH," uvedla pro Dotyk mluvčí Generálního finančního ředitelství Linda Paterová.

Babišův resort se snažil svému dvornímu dodavateli IBM přihrál i další zakázku. Letos v lednu vyhlásilo ministerstvo financí výběrové řízení na nového provozovatele IT systému státní pokladny. Přestože firma IBM nepodala nejvýhodnější nabídku, stala se vítězem. Manévr ale neprošel. Firma O2 IT Services, která požadovala nižší cenu, se proti postupu Babišova úřadu odvolala. Místo, aby zadavatel svůj neregulérní postup přehodnotil, tendr raději zrušil a vzápětí vypsal nový. Rozpor se zákonem o veřejných zakázkách zbytečně neřešil.

„Při opakovaném zadání zakázky podali někteří dodavatelé výrazně nižší ceny. Kupříkladu firma Atos šla o více než polovinu dolů za zcela identické plnění. Stížnost O2 IT Services tak přinesla úsporu 45 milionů korun," upozorňuje na hrátky s nabídkovými cenami – pro laika nepochopitelné – Tomáš Pfeffer ze sdružení INDOC, které tepe do manipulací u veřejných zakázek.

S prazvláštními cenami IT firem, které si dlouhodobě porobily ministerstva a státní podniky, si ani současná státní správa poradit neumí. A možná ani nechce. Zato v chytání podnikatelů pod krkem je velmi úspěšná. Hlavní je vybrat co nejvíc daní a EET k tomu jistě přispěje.

Kdyby se tolik energie, jako se soustředí do šikany daňových plátců, investovalo do rozumného nastavení výdajů, mohlo by být nakonec opravdu všem líp.

I z kruhů blízkých současnému ministru financí zaznívají nyní obavy, že represivní politika, jejímž velkým vyznavačem je podle mnohých i šéf finanční správy Martin Janeček, nemusí být ve volbách tak oceňována, jak se lidé z ANO domnívají. Zvláště za situace, kdy reálně hrozí výpadky systému EET a případné pozitivní daňové efekty budou známy až ke konci příštího roku, kdy už bude politicky „vymalováno". Babiš údajně začíná chápat, že pouze s represí nevystačí. Otázkou je, co jiného – pro daňové poplatníky pozitivního – jsou vlastně jeho lidé schopni vyprodukovat.