Nový český problém čerpání eurodotací se skrývá v takzvaných korekcích neboli finančních opravách. V uplynulém (respektive stále dobíhajícím) období 2007–2013 platilo, že peníze stržené Evropskou komisí za špatné použití peněz z fondů EU mohly členské státy znovu použít na jiné projekty. To se ale pro roky 2014–2020 změnilo. Komisí jednou „zkorigované" peníze se vrátí do rozpočtu EU a členské státy je už nebudou moci znovu využít na jiné projekty.

Pokuty se nebojíme, fondy uhlídáme

„Mohu potvrdit, že pro roky 2014–2020 přichází tato zásadní změna. Cílem je přimět členské státy k tomu, aby nadále zlepšovaly správu peněz a finanční kontrolu. Jde o to, aby členské státy problémy samy zjistily, označily a opravily ještě před auditem z EU. Jinak o peníze přijdou," říká Andreana Stankova z tiskového odboru Evropské komise v Bruselu.

Změnu přineslo Nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady ze 17. 12. 2013. To potvrzuje i české Ministerstvo pro místní rozvoj, které má evropské fondy ve své gesci. Upozorňuje však, že pokud finanční opravu včas provede sám členský stát, může peníze nadále – tedy stejně jako dosud – využít na jiné projekty. „K částečnému, nebo úplnému zrušení příspěvku z fondů dochází pouze v případě, že je finanční oprava provedena Evropskou komisí. Pak členský stát prostředky ve výši finanční opravy znovu na jiné projekty použít nemůže," říká ředitelka odboru komunikace MMR Veronika Vároši.

Peníze v ohrožení

I tak ale může jít v součtu o vysoké částky. Jednotlivá česká ministerstva – coby garanti schválených operačních programů – musela v uplynulých letech na již schválených a probíhajících projektech škrtnout z nařízení Bruselu v součtu desítky miliard korun. Například jen problematickému Regionálnímu operačnímu programu Severozápad udělila Evropská komise korekci ve výši 2,5 miliardy korun. Podle nových pravidel by tyto peníze byly definitivně ztracené.

Kontroly nařízené Evropskou komisí, ať už namátkové, či motivované tuzemskými kauzami, v minulosti ve většině kontrolovaných případů odhalily větší než maximální povolenou dvouprocentní chybovost projektů, což automaticky znamená právě vyměření korekce (jinými slovy pokuty).

Pokud si taková pochybení v novém období let 2014–2020 Česká republika nevyřeší včas sama, o peníze přijde. Schválený balík peněz ve výši 23,83 miliardy eur (657 miliard korun) se tak může v průběhu čerpání citelně ztenčit.

Co přinesou investice?

Na to, že podmínky pro čerpání peněz z EU budou v novém období celkově náročnější a přísnější, upozorňuje i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. „Jiná zásadní změna, o které se prakticky nemluví, je ta, že posuzování nových projektů v letech 2014–2020 bude probíhat z pohledu, co nového a dalšího investice přinese," říká Kala.

„Podle údajů, které máme, bylo například díky penězům z EU nově vytvořeno 83 tisíc pracovních míst. Jenže často šlo na místa, která by se tak jako tak zřídila, nebo takové pozice, které se naopak zruší s tím, jak se dočerpají dotace. Takovéto projekty už příště přes Evropskou komisi neprojdou. Tady to ale nikdo neřeší," upozorňuje Kala.