Uplynul přesně rok od rozhodnutí, že XXIV. zimní olympijské hry se budou v roce 2022 konat v čínském Pekingu. V tom samém Pekingu, kde se konaly megalomanské hry už v roce 2008. Tehdy se ale jednalo o letní olympiádu. Z Pekingu se tak stane první město, které bude pořádat letní i zimní sportovní svátek.

Proč ale právě Peking? Proč, když tam prakticky není sníh a ve městě je minimální tradice zimních sportů? A proč vyhrál projekt, který počítá s lyžařskými soutěžemi až 200 kilometrů od centra dění? Ono nebylo moc na vybranou. Ve finální volbě se hlasovalo pouze mezi Pekingem a kazašským Almaty.

V Pekingu se bude olympiáda konat podruhé po 14 letech. V roce 2022 to ale bude zimní.Autor: Shutterstock

Peking vs. Almaty

O možnost pořádat v roce 2022 zimní olympijské hry se původně ucházelo více měst. Kromě dvou finálních to byly i Stockholm, Lvov, Krakov a Oslo. Zatímco první tři města svou přihlášku z různých důvodů stáhla ještě před oficiálním termínem, Oslo bylo už oficiálně vedeno jako kandidátské město. A mělo by velkou šanci celý souboj vyhrát. Jenže svou kandidaturu necelý rok před samotným hlasováním stáhlo. Důvodem bylo zamítnutí příslušných finančních záruk ze strany norské vlády. Průzkumy ukazovaly, že většina obyvatel města i země s konáním her nesouhlasí.

Tím bylo rozhodnuto: hry se budou konat v Asii. V samotném hlasování Peking vyhrál těsně v poměru 44 : 40. Podle odborníků zvítězila bezpečnost, spolehlivost a také obrovská obchodní příležitost. „Je to rozhodně volba bez rizika,“ prohlásil šéf MOV Thomas Bach.
Čína nabídla zázemí ekonomicky i politicky stabilní země, velkou sílu marketingových agentur i příslib nového obřího (zimními sporty neprobádaného) trhu pro sponzory.

Almaty sice kontrovalo opravdovým sněhem a blízkostí sportovišť, Peking ale vyzdvihl zkušenosti své země s pořádáním úspěšných sportovních megaakcí. A nedodržování lidských práv v Číně vyvažovala v očích volitelů kazašská korupce.

Bez Bostonu, bez Hamburku

Loni se volilo pořadatelské město zimních her. Za rok se bude volit město her letních. O ty je všeobecně větší zájem – jedná se o větší akci, tudíž se problémy s nedostatkem zájemců nepředpokládají.

Do boje o olympiádu v roce 2024 se nejprve pustila pětice měst: Boston, Budapešť, Hamburk, Paříž a Řím. Situace dnes? Hamburk svou kandidaturu stáhl a Boston byl nahrazen Los Angeles. Obě města doplatila na nedostatečnou podporu obyvatelstva. Přitom právě tato města vyhrála v pomyslných národních kolech, kdy byl poražen Berlín, respektive LA.

Z boje se nejprve stáhl Boston poté, co starosta města Martin Walsh odmítl podepsat požadované finanční záruky, které jsou pro úspěch uchazečů nezbytné. Podle průzkumů veřejného mínění se řada obyvatel Bostonu obávala, že by pořadatelství olympijských her mělo neblahý dopad na rozpočet města. Walsh zdůrazňoval, že podpoří kandidaturu jen v případě, že bude kompletně financována ze soukromých zdrojů. Náklady na organizaci her měly přesáhnout 8,6 miliardy dolarů.

Řada obyvatel Bostonu se obávala, že by pořadatelství olympijských her mělo neblahý dopad na rozpočet města.

V listopadu loňského roku udělal krok zpět i Hamburk. Obyvatelé německého města se v referendu těsnou nadpoloviční většinou vyslovili proti pokračování příprav. Za hlavní důvody nečekaného neúspěchu byly označeny současné problémy ve světě – uprchlická krize, teroristické útoky i skandály ve sportovních organizacích, jako je fotbalová federace FIFA. „Po těchto událostech vycházely výsledky průzkumů výrazně hůř. Propásli jsme velkou šanci semknout lidi,“ řekl ambasador hamburské olympijské kandidatury Alexander Otto.

V boji tedy zatím zůstává čtveřice měst. Očekává se návrat her do Evropy, ale ani USA už se z pořádání dlouho neradovaly. Outsiderem boje je zatím Budapešť. Maďarská metropole na druhou stranu sází na skromnější zázemí a střídmější okázalost. Maďaři navrhují rozpočet ve výši 2,5 miliardy eur, což je méně než polovina částek, s nimiž kalkulují jejich konkurenti.

Recyklace Londýna

O pořádání olympijských her už zkrátka není tak velký zájem. Jedná se o velmi nákladnou podívanou, po které často zbudou jen poloprázdné stadiony jako mementa velké slávy. Například rozpočet posledních zimních her v Soči 2014 narostl z původních 12 na 51 miliard dolarů, čímž byl překonán rekord 44 miliard dolarů z Pekingu 2008 (jedná se o celkové náklady, tj. na sportovní akce, infrastruktu atp.).

Poznámka: List Financial Times (FT) propočítal, že pořádání olympiády je v posledních letech stále dražší. Výše uvedený graf ukazuje náklady na pořádání olympijských her. Jde o přímé náklady na sportovní akce v miliardách dolarů v cenách roku 2015.

Na druhou stranu města se dnes učí stavět úsporněji nebo tak, aby se sportoviště dala smysluplně využít i po hrách. Mistrně se to podařilo na posledních hrách před čtyřmi lety v Londýně. O olympijské medaile se zde soutěžilo na 34 sportovištích. Devatenáct jich existovalo už v minulosti a mezi patnácti novými se našlo sedm dočasných staveb. A těch zbylých osm nových stálých stadionů bylo po OH upraveno.

V Londýně se zbytečně neutrácelo – tribuny se stavěly z lešenářských trubek. Agentura Reuters vypočítala, že bylo demontováno 257 000 sedaček z celkového počtu 745 100. To je stejný počet, jaký odstranili organizátoři předchozích tří olympiád dohromady.

Londýn patří k úspěšným olympijským městům. Zbytečně se tady neutrácelo.Autor: Shutterstock

Kapacita hlavního stadionu se snížila z 80 o téměř 25 tisíc, plavecká aréna zeštíhlila ze 17 tisíc dokonce jen na 2500 a bílá montovaná basketbalová hala s 12 000 sedačkami zmizela z Olympijského parku úplně. Stejně jako patnáctitisícový stadion pro plážový volejbal postavený na Horse Guards Parade uprostřed města.

I to může být jeden z důvodů, proč kandidaturu OH 2022 vyhrál Peking. Je pravděpodobné, že plánovaný rozpočet tří miliard jistě velmi nabobtná, přesto mají Číňané v plánu použít několik areálů postavených už pro první olympiádu. Tak například slavný stadion Ptačí hnízdo bude opět sloužit pro zahájení i zakončení her. Voda v hale Vodní kostka se promění tak, aby na ni mohli curleři odhodit své kameny a u Velké čínské zdi, kde závodili cyklisté, se utkají sáňkaři, bobisté či lyžaři.