Právě nyní například maďarská vláda urychleně dokončuje výstavbu 175 km dlouhého hraničního plotu z ostnatého drátu na své jižní hranici se Srbskem. Tento projekt je hořkou ironií. Bylo to totiž v roce 1989 právě Maďarsko, které začalo likvidovat plot na hranicích s Rakouskem a pomohlo tak zbourat železnou oponu.
Maďarská vláda si od plotu slibuje, že zastaví příliv uprchlíků a utečenců, kteří přes Maďarsko cestují po tzv. západo-balkánské cestě. V letošním roce Maďarsko často plní úlohu vstupního bodu do Evropské unie a právě zde probíhají hraniční kontroly pro osoby vstupující do schengenského prostoru s volným pohybem osob – zejména pro ty, kdo přijíždějí z Řecka a z Balkánu.
V nejbližší budoucnosti však plot naděje do něj vkládané nesplní. Zprávy o jeho výstavbě vedly totiž uprchlíky k tomu, že svůj pohyb přes hranice do Maďarska urychlili. Maďarsko výstavbou hraničního plotu ve střední Evropě vyvolalo vlnu nevole v zahraničí, ale pokud vyrazíte na další hraniční místa Evropy, uvidíte, že výstavba plotů není zdaleka jen maďarská taktika. Také Bulharsko letos oznámilo plán na výstavbu hraničního plotu, který by měl být celkem 160 km dlouhý a měl by se táhnout podél jižní hranice s Tureckem. Jak však poznamenala agentura Reuters, počet migrantů a uprchlíků, kteří přicházejí do Bulharska, dosahuje i nadále rekordních hodnot.
Nedaleko bulharské zdi se nachází zeď, kterou v roce 2012 postavilo Řecko. Tato zeď, jejímž cílem je zabránit přechodu uprchlíků z Turecka, však ve srovnání s předchozími zdmi téměř ani nestojí za řeč. Měří asi pouze 10 km a vine se podél pozemní hranice s Tureckem (také podél řeky Evros byly umístěny určité bariéry) a zabránit rostoucímu počtu migrantů nedokázala – ti totiž nyní přijíždějí do Řecka na lodích.
Ve francouzském městě Calais postavila nedávno britská vláda za 10 milionů dolarů plot kolem tunelu pod kanálem La Manche, kudy jezdí vlaky mezi Francií a Británií.Tunel totiž začal v poslední době přitahovat velkou pozornost migrantů. Pascal Aerts, který je odpovědný za oddělení francouzské policie, jež má na starosti migranty ve Francii, uvedl pro BBC, že podobné ploty pouze přesunou problém na jiné místo – pravděpodobně do přístavů v Nizozemsku a v Belgii.
Ani hraniční bariéry obklopující španělské enklávy Ceuta a Melilla v Maroku, které byly v roce 2005 výrazně prodlouženy, nedokázaly celkový evropský problém s migranty nijak vyřešit. Avšak zdi vyrůstající v Evropě nejsou stavěny jen proti migrantům a uprchlíkům. Ukrajina zveřejnila svůj plán na realizaci obrovského projektu v hodnotě 250 milionů dolarů, jehož cílem je „utěsnit" 1700 km dlouhou hranici s Ruskem. Motivem výstavby této zdi je však strach z destabilizujícího vlivu Moskvy. Také Estonsko oznámilo plán na výstavbu plotu podél 110kilometrové hranice s Ruskem.