Ve svých osmdesáti letech se pustil do filmování želv na Galapágách. O dekádu později přichází s novým projektem o Velkém bariérovém útesu. Zkoumá největší životní strukturu na světě – kamera ze speciální ponorky zachycuje žraloky, plejtváky, karety. Letos pustil do světa zase nový snímek o dinosaurech... Hlavně se ale sir David Attenborough s celým svým týmem věnuje už přes šest desetiletí tomu, jak bohatství přírody uchránit před zničením.

Ochrana přírody je leitmotivem Attenboroughovy práce. Dokáže toto téma vštěpovat lidem tak, jako nikdo jiný: předváděním těch nejúžasnějších záběrů zvířat i rostlin, v nichž estetický zážitek často přebíjí „pouhou vědu“.

Letos, u příležitosti jeho 90. narozenin, se s dílem nejslavnějšího popularizátora přírody všech dob můžeme seznamovat v až nezvykle velké míře i z českých televizních kanálů. Jeho profesní život je ovšem spjat s britskou BBC.

Autor: Audiobook

Šéfovat BBC? Děkuji, ne

David Frederick Attenborough se narodil v Londýně 8. května 1926 do umělecké rodiny. Jeho otec Richard byl hercem (slavným hercem a režisérem se stal také již zesnulý Davidův bratr Richard, mj. tvůrce oceňovaného filmu Gándhí).

David ale jako by se nejprve světu umění odrodil, absolvoval přírodovědecká studia v Cambridgi. Po dvouleté službě v královském námořnictvu se však už dal do služeb BBC, a to nejprve jako producent. S touto britskou a lze říci i světovou televizí pak spolupracoval v nejrůznějších pozicích. Na čas se stal například kontrolorem programu BBC 2, roku 1969 byl jmenován programovým ředitelem společnosti. O tři roky později byl dokonce vyzván ke kandidatuře na generálního ředitele BBC – to však odmítl.

Autor: Archiv

David Attenborough správně poznal, že jeho síla je v tvorbě vlastních pořadů. Během šedesáti let jich natočil desítky. Sám v nich před kamerou často záběry komentuje a vysvětluje, ale nikdy není hlavní postavou. Na rozdíl od řady jiných současných přírodopisných či cestovatelských pořadů se coby průvodce drží v pozadí. Prostor ponechává záběrům přírody, vytvářeným týmem svých skvělých kameramanů.

Přesto se tento skromný tvůrce dokumentů dočkal poct jako nikdo jiný z jeho oboru. V roce 1985 byl pasován královnou Alžbětou na rytíře a je tedy sirem, dostal i další řády, obdržel přes třicet čestných doktorátů...

Média ho označují za „novináře s perem básníka a přesností vědce“. Dle různých statistik je také nejzcestovalejším člověkem na světě. Jedno Attenboroughovo nej- je ovšem pro něj osobně možná nejcennější. Veřejné mínění ve Velké Británii ho v roce 2014 označilo za nejdůvěryhodnější veřejnou osobnost v království.

Nešťastní lumíci

Attenboroughovy první televizní krůčky počátkem 50. let jsou spjaty s třídílným pořadem The Patterrn of Animals. Na zvířatech, jež tehdy chovala londýnská zoologická zahrada, ukazoval jejich typické „znaky“ – jak se maskují, zdobí při námluvách, jak odrazují nepřátele. Už tehdy ho zajímal i zdánlivý detail.

Ačkoliv nyní připouští, že tehdejší doba zdaleka nedbala tolik na ekologii a ochranu zvířat, snažil se Attenborough na rozdíl od některých svých kolegů už před více než půlstoletím důsledně prosazovat vědecký i etický přístup.

Traduje se například aféra s filmem Bílá divočina, dílem z produkce Walta Disneyho z roku 1958, který získal Oscara za nejlepší dokument. Jeho tvůrci v zápalu snahy dokázat divákům pověst, že drobní severští hlodavci lumíci páchají hromadné sebevraždy a vrhají se v houfech do moře, tuto akci uměle zinscenovali. Nakoupené hlodavce přiměli k pádu do vody (připomínáme, že nešlo o kreslený nebo animovaný film, ale dokument se skutečnými zvířaty). Na drsný podvod se přišlo až o mnoho let později, když vědci zjistili, že nebozí lumíci sebevražednou mánií ve skutečnosti vůbec netrpí, a tak je filmaři zmasakrovali zbytečně.

Síla detailu

Další z mnoha oslavných přídomků označuje Davida Attenborougha za „otce moderního přírodopisného dokumentu“. Oněch tatínků se ale najde více (viz Další průkopníci přírodovědného dokumentu). David Attenborough má se svými kolegy mnoho společného: vědecký přístup, apel na ochranu životního prostředí, bez níž tisíce živočišných i rostlinných druhů navždy z planety zmizí.

Další průkopníci přírodovědného dokumentu

Pokud jde o propagaci ochrany přírody prostřednictvím filmové kamery, otcovství bychom mohli bez obav přiřknout Němci Bernhardu Grzimkovi. Tenhle u nás už pozapomenutý přírodovědec a filmař (zemřel roku 1989) byl prvním, kdo lidstvo emotivně upozornil na ohrožení přírody v Africe. V roce 1956 natočili se synem Michaelem snímek Není místo pro divoká zvířata. Jako průkopníci nového žánru se prý obávali jeho přijetí publikem, ale na festivalu v Západním Berlíně získal film Zlatého medvěda.
O čtyři roky později pak slavili ještě větší úspěch filmem Ráj divokých zvířat (v originále Serengeti darf nicht sterben – Serengeti nesmí zahynout). Ten získal v roce 1960 Oscara, při jeho přípravě však Michael Grzimek zahynul při havárii letadla právě nad proslulými pláněmi afrického Serengeti.

Ještě před Grzimkem ovšem dostal Oscara za přírodovědný dokument i věhlasný vědec a podmořský potápěč Jacques-Yves Cousteau. Jeho oceněný snímek Svět ticha z roku 1956 je považován za zlomový film tohoto druhu, pokud jde o komerční úspěch.

Pokud ho něco odlišuje, pak je to ještě „umělečtější“ či „výtvarnější“ přístup k dokumentům. Především zaměření se na detail, který také umožňuje nejmodernější snímací technika. Zpomalení letu kolibříka nebo naopak zrychlené záběry rozvíjejícího se květu umožňují důraz na tyto detaily ještě více zesílit. Divák zažívá pocit čehosi neskutečného, i když ví, že jde jen o jiný pohled na realitu.

Attenboroughova estetika pak zanechává v mnoha lidech pocit, že tenhle svět stojí za to když ne zachovat, tak aspoň přece jen úplně nezničit.

Výběr z filmografie Davida Attenborougha

  • Zoo Quest (1954)
  • Wildlife on One (1977–2005)
  • The Living Planet (1984)
  • Soukromý život rostlin (1995)
  • BBC Wildlife Specials (1995–2008)
  • Ptačí život (1998)
  • Planet Earth (2006)
  • Fascinující proměny přírody (2009)
  • Kolik lidí se vejde na Zemi? (2009)
  • Madagaskar (2011)
  • Archa Davida Attenborougha (2012)
  • Galapágy (2013)
  • Velký bariérový útes (2015)
  • Attenborough a gigantický dinosaurus (2016)