Spor státu a firmy Diag Human, jehož kořeny sahají až do roku 1991, kvůli zmařeným obchodům s krevní plazmou se v posledních letech přenesl na mezinárodní půdu. V Lichtenštejnsku registrovaná společnost se snaží v několika zemích světa zajistit vykonavatelnost rozhodčího nálezu z roku 2008 (před pěti lety dokonce na pár měsíců v Rakousku uspěla se zadržením několika uměleckých předmětů ze sbírek českých galerií). Podle zmíněného nálezu by stát měl firmě zaplatit jako odškodné 8,33 miliardy korun, přičemž toto částka se zvyšuje každý den o 1,3 milionu korun jako úrok z prodlení.
Doposud ale Šťávova firma přes některé dílčí úspěchy (třeba v USA) za hranicemi prohrávala, takže ministerstvo se může chlubit celosvětovými úspěchy. Dlouholetý advokát Šťávovy firmy Jan Kalvoda teď ale prohlašuje, že ministerstvo šíří jen „jednostrannou propagandu" a zamlčuje některé podstatné skutečnosti.
Čechošvýcar Josef Šťáva v roce 2011 prohlašoval, že už majitelem Diag Human není. Nyní se ale už opět tvrdě dere za 'svá práva'.
Čechošvýcar Josef Šťáva v roce 2011 prohlašoval, že už majitelem Diag Human není. Nyní se ale už opět tvrdě dere za „svá práva".Autor: www.diaghuman.eu
„Zatím stát vyhrál jen v prvním stupni, ovšem za situace, kdy zahraniční soudy nevěděly jednu zásadní věc, která se u nás přihodila. A to, že rozhodci původního rozhodčího senátu vyznačili na onom nálezu z roku 2008 doložku právní moci. A to je něco, co nelze přehlédnout," vidí Kalvoda jako klíčové.
Podle Kalvodova vyjádření pro magazín Dotyk právě doložka právní moci jasně dokládá, že nález nabyl právní moci a nelze se proto tvářit, že neexistuje.
„Vymalováno" zdaleka není
Zástupci státu totiž staví na rozhodnutí přezkumného rozhodčího senátu z července 2014, kdy tento vydal usnesení, jímž bylo celé dlouholeté rozhodčí řízení zastaveno. Arbitři své usnesení odůvodnili tím, že spor byl rozhodnut již v roce 2002, kdy stát firmě Diag Human vyplatil 326 milionů korun za poškození dobrého jména. A proto všechna následující rozhodnutí ve věci nemají již žádné právní účinky.
Šťávova firma se s tím nesmířila. Nález z roku 2008 prý nadále platí, jelikož arbitři jej výslovně nezrušili. Přes úvodní prohry v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Velké Británii a v Nizozemsku věří ve zvrat. A to právě v této době, kdy se chystají nové soudní výroky i v dalších zemích.
Kalvoda poukazuje také na to, že ve věci rozhodovali tři rozhodci – Petr Kužel, Milan Kindl a Jiří Schwarz – najmenovaní českým státem.
Kalvoda poukazuje také na to, že ve věci rozhodovali tři rozhodci – Petr Kužel, Milan Kindl a Jiří Schwarz – najmenovaní českým státem. „To je světový unikát," zpochybňuje jejich nestrannost někdejší vicepremiér z Klausových vlád, s nímž týdeník Dotyk v minulých dnech hovořil především o jeho návratu do české politiky.
Do celé kauzy nyní přímo promluvil i samotný Šťáva, který pro server Seznam prohlásil, že je připraven se s českým státem utkat u mezinárodní investiční arbitráže o celkových 13 miliard korun, pokud by aktuální zahraniční soudy dopadly v neprospěch jeho firmy. Na smírné řešení už prý nevěří „a ani o ně nemá zájem".
Rozhovor s Janem Kalvodou o jeho politickém comebacku si přečtěte v aktuálním vydání magazínu Dotyk, které vychází ve čtvrtek 6. října večer.