Frederick Joubert Duquesne byl špionem z nenávisti. Život zasvětil pomstě Britům

17. březen 2019 četba na 4 minuty
Frederick Joubert Duquesne

Frederick Joubert Duquesne

Foto: Federal Bureau of Investigation (FBI); Wikimedia

Dramatické příběhy o agentech se nemusejí odehrávat pouze v napínavých románech nebo akčních filmech. Stačí si připomenout osudy jednoho jihoafrického dobrodruha. Největší motivací, která člověka vybičuje k neuvěřitelným činům, nejsou peníze ani láska, ale nenávist. V srdci Fredericka Jouberta Duquesneho plápolala neutuchající zášť, a nelze se mu divit.

FOTOGALERIE

Frederick Joubert Duquesne Frederick Joubert Duquesne Frederick Joubert Duquesne

Na svět přišel 21. září 1877 ve městě East London na jihu Afriky. V sedmnácti letech odešel do Anglie a poté do Belgie, kde studoval vojenské školy. Když v roce 1899 vypukla v Africe druhá búrská válka mezi Brity a Búry, tedy potomky původních nizozemských osadníků, přidal se na stranu Búrů. Poměrně rychle dosáhl hodnosti kapitána, ale po třech letech slavil vítězství nepřítel.

Stejně jako z každé války vzešla i tenkrát spousta bolesti a zkázy. Druhá búrská válka byla prvním konfliktem, kde se objevily koncentrační tábory v moderním smyslu slova. Britové také ve velkém použili taktiku „spálené země, tedy bleskových nájezdů na nepřátelské území, kde rychle zpustošili, co se dalo.

Když se Duquesne vrátil na rodnou farmu, našel z ní jen trosky. Později se dozvěděl, že jeho sestra byla znásilněna a zavražděna a jeho matka zahynula ve vyhlazovacím táboře. Těžko se divit, že celý život zasvětil tomu, aby se Britům pomstil. Na mušce měl zejména Horatia Kitchenera, který velel anglickým vojskům. Nenávist později nasměroval také proti Američanům, kteří Brity podporovali.

Ukrytý poklad

Z poslušného vojáka se stala neřízená střela. Prováděl nejrůznější sabotáže a soustředil se zejména na vojenské muniční sklady. S kumpány se ocitl ve vězení, dokonce byl odsouzen k trestu smrti, ale vykopaným tunelem se mu podařilo uprchnout. V Jižní Africe se stal novodobým Robinem Hoodem, navíc se o něm šířila zvěst, že oplývá nezměrným bohatstvím.

Ještě během války byl totiž členem konvoje, který měl odvézt búrské zlato do Maputa, hlavního města Mosambiku. Co přesně se při transportu cenného nákladu přes džungli stalo, není dodnes jasné, každopádně naživu zůstali jen Duquesne a jeden z nosičů. Poklad do Maputa nikdy nedorazil. Všeobecně se předpokládalo, že jej Duquesne ukryl hluboko v pralese.

Pomsta s otazníkem

Z Afriky odešel v roce 1902 a domů se už nikdy nevrátil. V New Yorku pracoval jako novinář, referoval z konfliktů v Číně nebo Austrálii. V roce 1910 se stal osobním instruktorem střelby amerického prezidenta Theodora Roosevelta. Stále v něm ale plála touha po pomstě. Když vypukla první světová válka, nabídl své služby Německu. Dobře věděl, že tak získá mocného spojence proti nenáviděným Britům.

V roce 1916 se vetřel na palubu britského křižníku HMS Hampshire, na němž se plavil i Kitchener, který mezitím povýšil na ministra války. Poblíž Orknejí se Duquesnemu podařilo nasměrovat loď na nastraženou minu.

Po výbuchu se plavidlo potopilo a ze zhruba 750 pasažérů přežilo jen dvanáct včetně Duquesneho. Kitchener klesl s lodí na dno a jeho tělo se nikdy nenašlo. Nad dokonalou pomstou se ale vznáší otazník. Přestože se Duquesne k potopení lodi vždy vehementně hlásil, jeho přítomnost na palubě se nikdy nepodařilo spolehlivě prokázat.

Největší odhalení

Po skončení první světové války žil pod falešným jménem v Bostonu, kde si otevřel restauraci. Nadále udržoval soukromou síť špionů a předával Německu cenné informace. Několikrát byl zatčen, ale vždy unikl. Jednou předstíral ochrnutí, jindy zmizel díky ženskému převleku.

Za mřížemi skončil až kvůli zradě blízkého spolupracovníka v roce 1941. Spolu s ním bylo souzeno 33 osob, což šéf FBI Edgar Hoover označil za největší špionážní odhalení v historii USA. Duquesne strávil ve vězení třináct let. Na svobodu se dostal jako zlomený muž po mrtvici a zemřel dva roky poté v New Yorku.