S podzimem přijdou dramatické novinky, ale v rámci klasicky sestaveného schématu, v němž nechybí pondělní detektivka a sobotní zábava. A probíhající druhá vlna digitalizace by měla vytvořit víc prostoru pro regionální a lokální zpravodajství. V rozhovoru s Deníkem to říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Proč má mít divák České televize v letních měsících pocit, že se vrátil v čase o čtyřicet let zpátky?
Protože letní schéma funguje jinak než v ostatních částech roku. Lidé mají jiný životní, pracovní i další režim. Léto je doba, kdy televize standardně přicházejí s volnějším schématem a neuvádějí novinky. Z jednoho prostého důvodu: u televize sedí výrazně méně lidí, doba sledování je výrazně kratší než v jiných částech roku a my musíme zdroje, které máme, investovat efektivně. Řada věcí, které reprízujeme, je navíc divácky úspěšná. Je tak zřejmé, že lidé vítají, když si mohou oddechnout od běžného nacpaného televizního schématu a vrátit se třeba zpět do svého dětství.

Nepoškozuje ale image České televize, když se ty reprízy opakují každý rok a zaznívá proti nim poměrně silná mediální kritika?
Pro nás je v tomto směru zásadní případná divácká odezva, a ta je příznivá.

Máte pocit, že lidé z médií nejsou diváky?
Určitě diváky jsou, ale není jich tolik, abychom je brali jako tu nejvýznamnější skupinu, podle níž stavíme vysílací schéma. Ale obecně platí, že neexistuje veřejnoprávní ani žádná jiná televize, jež by mohla premiérově vysílat po celý rok.

Nemusí vysílat hned premiérově. Jen si kladu otázku, proč i z toho archívu vysílá každé léto jen „úzký profil zboží“ zhruba z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století…
Protože další věci, které budeme chtít reprízovat a jež se vyráběly třeba v posledních šesti nebo sedmi letech, si necháváme na hlavní sezonu. V létě vysíláme věci, které jsou reminiscenční, v silné konkurenci podzimní či jarní sezony by třeba tolik neobstály, ale v létě si je lidé rádi najdou. Svědčí o tom nejen sledovanost, ale i měřitelné ukazatele divácké spokojenosti, jež u děl, na která asi narážíte, vykazují nadprůměrné hodnoty.

To je vaše vlastní měření?
Česká televize měří spokojenost a další kvalitativní parametry svých pořadů prostřednictvím sociologického průzkumu. Divácká spokojenost se měří na škále od jedničky do desítky, kdy jedna je nejméně a deset nejvíce. Průměr spokojenosti celého televizního trhu je za loňský rok na hodnotě 8,1 a stěžejní seriály, které v tuto chvíli vysíláme, jsou výrazně nad tímto číslem. Všechny.

Z hlediska nezávislého elektronického výzkumu sledovanosti si stojíte stejně dobře?
Kdybych měl hodnotit sledovanost všech programů České televize a porovnat ji s adekvátními televizními skupinami, což jsou skupiny televizí Nova a Prima, tak má Česká televize se svým letním schématem za měsíc červenec nejvyšší sledovanost ze všech tří.

Zmiňujete-li adekvátní televizní skupiny, není už čas na to, porovnávat se i s internetem, například s televizním programem skupiny Seznam.cz?
Mohli bychom se porovnávat za předpokladu, že by existovalo jednotné měření. A to zatím neexistuje. Není možné porovnávat hrušky s jablky, tedy internetovou návštěvnost se sledovaností. V tuto chvíli umíme měřit odloženou sledovanost na internetu, což jsme zavedli v rámci Asociace televizních organizací počátkem letošního roku. Dokážeme i odhadnout, kolik lidí se dívá na daný televizní program v televizi a kolik následně na internetu. Ale porovnávat se s internetovými servery typu Seznamu zatím neumíme.

A co třeba mezinárodní srovnání?
Kdybychom se porovnávali s jinými evropskými veřejnoprávními televizemi obdobné velikosti, ať už to je televize v Belgii, Dánsku, ve Finsku, v Portugalsku, pak ani jedna z nich nemá takové procento premiérové tvorby, jako máme my, a ani jedna nedělá tolik dramatické tvorby. Normální stav je, že televize obdobného typu si troufnou na jeden až dva seriály ročně, které premiérově vyrobí a následně odvysílají. My takových seriálů vyrábíme ročně pět až šest a k tomu třicet filmů.

Česká televize si ovšem vždy brala za určitý příklad britskou BBC, tam pak to srovnání vypadá asi jinak…
Ale to by bylo jako porovnávat hrubý domácí produkt Bulharska se Spojenými státy. BBC má několikanásobně vyšší rozpočet než my. Snažíme se s BBC srovnávat z hlediska kvalitativních kritérií. Zajímá nás, jak je nastavena z hlediska hodnot a principů fungování, ale abychom si mohli troufnout vyrábět takové věci jako BBC, na to peníze opravdu nemáme.

video
Je nám líto, ale vložené video již není dostupné.

Když už padla řeč na podzimní schéma, jaké novinky se v něm objeví a jak bude vypadat?
Tradičně se v něm snažíme nabídnout kombinaci premiérových a reprízovaných pořadů. V rámci premiér zabírá velkou oblast dramatická tvorba, přicházíme se třemi novými seriály. Dva z nich navazují na své předchozí úspěšné řady, u třetího jde o úplnou premiéru. Do první skupiny patří druhá řada seriálu První republika, jehož první série byla velmi úspěšná a věříme, že pokračování úspěch zopakuje. Druhou řadou pokračuje i Život a doba soudce A. K. V této sérii budeme akčnější a z oblasti rodinného práva se víc dostaneme spíš do oblasti práva trestního. Třetí seriál, který uvádíme, vznikl podle scénáře Ireny Obermannové a jmenuje se Trapný padesátky. Je to komediální seriál, tedy velmi obtížná disciplína. Uvidíme, jak si s ní tři dámy v hlavních rolích poradí.

Bude se v podzimním schématu nějak zásadněji měnit skladba pořadů?
Nijak radikálně. Stejně jako všechny televize se držíme diváckých návyků a očekávání. Vysílací schéma tak bude mít velmi podobnou strukturu jako v předchozích třech čtyřech sezonách. Pro pondělní večer zachováváme detektivní témata v podobě Života a doby soudce A. K. a držet se budeme i sobotních zábavných večerů.

Co informace, že na Štědrý večer nepoběží nová pohádka?
Ta se objevila kde?

V deníku Super vyšla zpráva, že na Štědrý večer místo pohádky poběží v premiéře film Přání k mání.
To je klasická fake news. Na Štědrý den pohádka bude a myslím, že i mohu říct, která. Bude to pohádka, která měla před loňskými Vánocemi velkou návštěvnost v kinech, a to Anděl Páně 2.

Ve svém kandidátském projektu pro další funkční období jste zmiňoval možnost návratu velkých výpravných seriálů v mezinárodní koprodukci, konkrétně Pana Tau v koprodukci s Německem. Jak to vypadá?
V současnosti dojednáváme koprodukční výrobní i obchodní podmínky s hlavním producentem, což je německá společnost Caligari. Celkem by mělo vzniknout dvacet šest dílů, my bychom měli mít na starosti výrobu šesti dílů, které by se měly natáčet v Praze za velké účasti českých herců. Výměnou za jejich natočení bychom měli dostat práva na odvysílání všech dílů. Předpokládám, že natáčení by mělo začít v roce 2019.

Už je rozhodnuto, zda nový představitel Pana Tau bude Němec, nebo Čech?
Poslední slovo bude mít německý producent, který hledá ideálního představitele ve všech zemích, jež by se měly k projektu připojit. Na základě znalostí podobného typu koprodukcí si ale myslím, že Pan Tau bude spíš Němec.

Jak to vypadá s ostatními koprodukčními projekty České televize?
Právě dokončujeme velký koprodukční projekt, který vzniká ve spolupráci s dalšími třemi veřejnoprávními televizemi, rakouskou ORF, slovenskou RTVS a maďarskou MTVA. Jde o historickou minisérii Marie Terezie, která by měla být hotova před letošními Vánocemi. Je to velký výpravný projekt, v němž Česká televize vystupuje ve významné roli, jako koproducent srovnatelný s rakouskou televizí. Minisérii bychom rádi odvysílali v lednu příštího roku.

Česká televize se v posledních letech na historickou tvorbu hodně zaměřila, ale jak zmiňované První republice, tak třeba sériím Jan Hus nebo Hlas pro římského krále bylo vytýkáno, že znázorňované historické období bylo z hlediska kostýmů i dalších reálií dost odbyto, a jejich historická věrohodnost je proto nízká.
Je potřeba zmínit, že u tohoto typu pořadů jde o dramatickou tvorbu, a ta má z podstaty nárok na určitou míru nadsázky a na určitou formu chápání skutečnosti. Nejde o formáty, které by vyžadovaly naprostou úplně přesnou historickou věrnost. Jsem ale přesvědčen, že všechny naše projekty, ať už První republika, Marie Terezie, Jan Hus, nebo připravovaný historický televizní film Rašín, nejsou odbyté a ve všech případech jsou připravovány ve spolupráci s odborníky na historii, s nimiž tvůrci historické a dobové souvislosti pečlivě konzultují.

Na to jsem slyšel, že tvůrci rádi po-užívají jména odborníků jako alibi, ale na jejich doporučení pak stejně nedají.
Dáváme si na historický vzhled pozor, ale chyba se samozřejmě stát může. Ale podívejte se, kolik historických nepřesností je v Noci na Karlštejně, a přesto je to dnes již legendární film.

Ve svém kandidátském projektu jste zmiňoval i příchod nových tvůrců do České televize, o koho jde a na čem konkrétně pracují?
Nové tvůrce samozřejmě vítáme, ale v této souvislosti jde spíš o filmaře, kteří dřív neměli s televizní tvorbou mnoho společného a specializovali se na práci ve filmovém průmyslu, zatímco nyní se čím dál víc angažují v našich projektech. Což je trend, který funguje ve všech západních televizích, kdy původně filmoví tvůrci zjišťují, že televize jim najednou poskytuje mnohem větší prostor nejenom z hlediska rozsahu natáčených děl, ale především kreativity. Díky tomu pro nás dnes pracuje mnohem víc lidí, kteří byli dříve spojeni s filmem, například Jan Hřebejk, Jan Prušinovský, Petr Zelenka, David Ondříček a řada dalších, jejichž vyjmenování by zabralo hodně času…

Kdo je Petr Dvořák

* Narodil se 7. září 1964 v Českých Budějovicích.
* Vystudoval technickou kybernetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze a v roce 1999 získal titul MBA na univerzitě v Chicagu.
* Mezi lety 2003 a 2010 řídil televizi Nova. Veřejnoprávní Českou televizi vede od roku 2011. Ta během jeho působení rozšířila své portfolio o dva nové kanály, a sice dětský kanál Déčko a „umělecky zaměřený“ ČT art.
* Letos jej ve volbě ředitele ČT potvrdila ve funkci pro další šestileté období Rada České televize.
* Je rozvedený, z prvního manželství má dvě dcery a další dvě dcery se současnou partnerkou.

Co chystá třeba právě Jan Hřebejk s Davidem Ondříčkem?
Jan Hřebejk připravuje komediální sérii, která se odehrává na pozadí odsunu sovětských vojsk z Československa, tedy krátce po sametové revoluci, a jmenuje se Redl. David Ondříček připravuje dvojdílný televizní film Dukla 61, který mapuje největší důlní neštěstí druhé poloviny dvacátého století, k němuž došlo v roce 1961 v Dole Dukla na Havířovsku a zahynulo při něm přes sto horníků. Aktuálně štáb natáčí přímo v dolech a dostává při tom opravdu hodně zabrat.

Připravuje se něco nového v oblasti internetového vysílání a online projektů České televize?
Podle zákona, jímž se řídí naše činnost, můžeme na internetu fungovat výhradně ve spojitosti s televizním vysíláním. Snažíme se samozřejmě online posilovat, ale dokud se nezmění zákonná norma, specializované projekty připravené pouze pro online vysílat nemůžeme. Řada věcí, které vysíláme v televizi, má početné internetové publikum, příkladem může být třeba kome-diální seriál Kosmo, který jsme vysílali loni na podzim, jenž dokázal až třetinu svých diváků přitáhnout prostřednictvím odloženého vysílání na internetu.

Velkou roli ve vysílání České televize hraje také zpravodajství, přičemž ve svém projektu jste mluvil o posílení regionálního a lokálního zpravodajství. Jak se vyvíjí situace v tomto směru?
Je třeba od sebe oddělit dvě věci, posílení fyzické a posílení obsahové. Bavím-li se o tom fyzickém, rád bych, abychom během dvou až tří let otevřeli dvě nová samostatná zpravodajská studia, podobná těm, která se nám podařilo loni otevřít v Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Doufám, že se nám podaří propočítat náklady tak, abychom je mohli otevřít co nejdříve. Vzniknout by měla v Plzni a v Ústí nad Labem. Díky tomu bychom pak dokázali výrazněji pokrýt celou Českou republiku. Pokud jde o obsahové posílení, bude hodně záležet na tom, jak úspěšně se nám podaří projít procesem nové digitalizace, která má být završena v roce 2020 přechodem na nový digitální systém, jenž by měl nabídnout prostor pro větší množství regionálního zpravodajství.

Rozumím tomu správně, že obsahové rozšíření znamená, že lokálnímu zpravodajství byste v novém digitálním systému věnovali víc vysílacího času?
Buď, nebo by regionální relace vysílaly paralelně jen na svém území pro místní lokální diváky.

Když jsme u zpravodajství, nemrzelo vás, že velký rozhovor režiséra Olivera Stonea s Vladimírem Putinem odvysílala televize Prima a ne Česká televize?
Mrzelo, nemrzelo, pokud by byla šance vůbec o tom vyjednávat, asi bychom jeho koupi zvážili. Ale protože Prima se domluvila s majitelem práv, a ten jí je rovnou prodal, tak nezbývá než jí poblahopřát k asi dobrému obchodnímu tahu. My jsme odvysílali jiné dokumenty Olivera Stonea. Ten rozhovor bychom nejspíš neodmítali, záleželo by na podmínkách, ale možná bychom jeho uvedení pojali trochu jinak než televize Prima. Ta ho pouze odvysílala, my bychom se asi pokusili otevřít k němu i strukturovanou veřejnou debatu.

V oblasti politického zpravodajství čelila Česká televize letos řadě výtek, že v době americké prezidentské volební kampaně stála víc na straně Hillary Clintonové.
Myslím, že jsme se s nimi už dostatečně vyrovnali. Jak Rada České televize, tak my jsme k tomu podali vysvětlení, kde jsme to rozebrali do detailů, a myslím, že není potřeba se k tomu ještě vracet kromě jednoduché odpovědi, že to není pravda. Veřejnoprávní televize se vždy snažila a snaží v podobných případech o vyvážený přístup ke všem stranám a nemám pocit, že bychom se tomu při amerických nebo jakýchkoli jiných volbách zpronevěřili. Česká televize je tu od toho, aby dokázala lidem přinést informace a umožnila jim samostatně se rozhodnout, co je lepší.

Chystáte nějaké zásadnější změny v hospodaření České televize nebo při využití jejího nemovitého majetku?
Žádné radikální změny neočekávám. Mám pocit, že se nám daří nemovitosti České televize využívat už teď dostatečně efektivně, samozřejmě s tím limitem, že jde ve většině případů o budovy postavené v 70. letech minulého století, což se na nich adekvátně projevuje. Spíše jdeme cestou postupné evoluce. Druhá vlna digitalizace s sebou samozřejmě nese i nutnost technologických změn, které bude Česká televize během příštích tří let provádět. Pochopitelně jim budeme muset adekvátně přizpůsobit i prostory, které máme k dispozici. Ale radikální změny, jaké navrhovali někteří z mých protikandidátů, opravdu neočekáváme.

Narážíte pravděpodobně na návrh Martina Konráda zbourat budovu České televize zvanou Rohlík…
Ano, a hlavní budovu pronajmout z části jako hotel. Myslím, že tento návrh buď vycházel z mylných informací, nebo z naivní představy o tom, jak Česká televize funguje a jaké je její vytížení.

Kavčí hory jsou tedy vytížené?
Kavčí hory jsou vytížené do té míry, že kdybychom se teď snažili najít volné studiové kapacity, které občas dáváme k dispozici našim koprodukčním partnerům, nebo postprodukční služby, tak je nebudeme mít v řádu několika měsíců, spíše čtvrtletí. Do té doby jsme plně vytíženi.