Sociální sítě

Bývalý zaměstnanec žaluje Google: firma prý diskriminuje bělochy a konzervativce

11. leden 2018 četba na 9 minut
James Damore se svou advokátkou Harmeet Dhillonovou

James Damore se svou advokátkou Harmeet Dhillonovou

Foto: ČTK/AP/Michael Liedtke

Bývalý inženýr společnosti Google James Damore, propuštěný kvůli rozeslání textu, který zpochybňoval firemní "politiku rozmanitosti", firmu tento týden zažaloval. Tvrdí, že technologický gigant diskriminuje bělochy a konzervativce. Píše o tom Washington Post.

Damorova žaloba se objevila týž den, kdy konzervativní online provozovatel Charles C. Johnson zažaloval Twitter kvůli tomu, že mu tato sociální síť zrušila v roce 2015 účet. Oba případy svědčí o velkém úsilí některých konzervativců vypořádat se s technologickými společnostmi kvůli tomu, že na svých platformách upřednostňují liberální nebo "umírněné" příspěvky, odrážející politické postoje, jež převládají i v Silicon Valley.

FOTOGALERIE

James Damore se svou advokátkou Harmeet Dhillonovou Charles C. Johnson Černošský aktivista DeRay McKesson

Obvinění technologických firem z politické předpojatosti se objevila už po loňském tvrdém zásahu technologického průmyslu vůči těm uživatelům, kteří měli šířit "nenávistné příspěvky" (hatespeech) po srpnových pravicových demonstracích v Charlottesville. Twitter a Facebook jsou dnes považovány za klíčové platformy v šíření psaného slova, ale podle kritiků nepřistupují ke svým uživatelům vyváženě.

Kdo myslí jinak než firma, doplatí na to

Žaloba na Google, kterou James Damore podal u soudu v Santa Claře v Kalifornii, viní tuto firmu z toho, že diskriminuje muže, lidi "bělošské rasy" a lidi s konzervativními politickými názory. V žalobě pak stojí, že ti zaměstnanci Googlu, kteří vyjádřili názory odlišné od většinového postoje firmy k politice nebo k pracovním postojům (včetně politiky "rozmanitosti, vnímavosti vůči předsudkům a sociální spravedlnosti") byli ve firmě "odděleni od ostatních, čelili špatnému zacházení ze strany nadřízených, byli systematicky trestáni a propouštěni z firmy", a to prý protiprávně.

Spolu s Damorem žaluje Google z téhož důvodu i další zaměstnanec, bývalý softwarový inženýr David Gudeman.

Google vyhodil Damora poté, co loni v červenci sepsal desetistránkový dokument nazvaný "Ideologická zvukotěsná komora Googlu: jak zkresluje naše uvažování o rozmanitosti a začlenění". V dokumentu inženýr mimo jiné uváděl, že důvodem k nerovnému zastoupení mužů a žen v technických profesích a ve vedoucích funkcích mohou být "genetické rozdíly" mezi oběma pohlavími.

Dokument byl původně určen jen zaměstnancům firmy, ale prostřednictvím webu Motherboard se dostal na veřejnost a získal si širokou pozornost. Google označil Damorovu zprávu za "útočnou" a "škodlivou" a svého zaměstnance poměrně záhy poté propustil. Damore se tak stal v očích svých příznivců obětí "přehnané politické korektnosti" a "rigidní ideologie panující v technologickém průmyslu". 

Damore protestoval proti svému propuštění u amerických odborů a nechal se také vyfotit v tričku s nápisem "Goolag", vyvedeným ve stylu známého loga Googlu, jímž tuto firmu přirovnal k někdejším sovětským tábrům nucených prací pro politické vězně (gulagům). 

"Těšíme se na to, jak se žalobě pana Damora u soudu uhájíme," citoval stručné vyjádření Googlu jeho mluvčí Ty Sheppard (mimochodem černoch). 

Damorova advokátka Harmeet Dhillonová na tiskové konferenci prohlásila, že její klient naštěvoval různá firemní setkání věnovaná různorodosti a účastnil se i diskusí na toto téma. Na jedné z těchto akcí, konané v kampusu Googlu, se údajně zeptal pracovníků personálního oddělení, jestli politická zaujatost také spadá pod záměr zaměstnávat rozmanité lidi, a dozvěděl se, že ne. Účastníci akce ho prý poté požádali, aby své postřehy písemně zpracoval jako zpětnou vazbu, což vedlo k napsání výše uvedeného dokumentu. Během několika týdnů pak prý obdržel na svou zprávu kolem 200 reakcí od ostatních zaměstnanců Googlu včetně personalistů, což ho vedlo k dojmu, že vede s kolegy normální otevřenou diskusi. Že by měl mít problémy, si nevšiml až do doby 48 hodin před propuštěním.

Damorova žaloba má víc než 200 stran a zahrnuje screenshoty e-mailů a další korespondence mezi zaměstnanci firmy a Damorem, včetně anonymních stížností současných zaměstnanců Googlu s konzervativními názory. Washington Post cituje e-mail jednoho technologického pracovníka Googlu, který Damorovi napsal: "Jste misogyn a příšerný člověk. Budu vás pronásledovat, dokud jednoho z nás nevyhodí."

Jiný snímek, který advokátka odprezentovala americkým novinářům, ukazuje, jak jeden zaměstnanec obdržel od Googlu takzvaný peer bonus - jde o bonusy, k jejichž udělení se zaměstnanci Googlu vzájemně doporučují - za to, že vystoupil proti Damorovu dokumentu.

Žaloba zmiňuje i pravidelnou týdenní akci Googlu "všechny ruce", při níž údajně manažeři firmy hanobili ty firemní týmy, které neměly mezi svým osazenstvem 50 procent žen. 

"Panuje tam způsob myšlení z Pána much. Člověka mohou vyloučit z kolektivu, stresovat i vyhodit," uvedla Dhillonová. Ta mimochodem není jen tak nějakou advokátkou a Damora hájí i proto, že jeho názory odpovídají jejímu vlastnímu politickému přesvědčení - je přední kalifornskou Republikánkou a byla údajně zvažována i pro funkci na ministerstvu spravedlnosti v Trumpově administrativě.

Twitter v tom jede také

V týž den, kdy Damore zažaloval Google, přišla obdobná žaloba také na Twitter. Kozervativec Charles C. Johnson ho žaloval kvůli porušení svobody slova, jehož se měla tato sociální síť dopustit tím, že trvale smazala jeho twitterový účet, na němž se snažil získat peníze na "odstranění" DeRay McKessona, aktivisty Black Lives Matter (jde o mezinárodní aktivistické hnutí, které upozorňuje na případy údajného policejního násilí, které vedlo ke smrti lidí černé pleti, pozn. red.).

Johnson se snažil dosáhnout obnovení svého účtu tím, že nevolá po násilí vůči McKessonovi, ale po tom, aby jeho aktivity byly prošetřeny, což by podle Johnsona aktivistu zkompromitovalo a vyřídilo ho jako veřejně činnou osobnost.

Ve své žalobě, kterou podal u sanfranciského soudu, pak Johnson tvrdí, že skutečnou motivací pro zrušení jeho účtu byla snaha Twitteru potlačit šíření konzervativních názorů na internetu. Firma podle něj ani nedodržela "svá vlastní vágní a subjektivní pravidla", která pro pozastavování uživatelských účtů má.

Johnsonova žaloba označuje Twitter za "moderní veřejné náměstí". "Jenže podobně jako dřív bývala firemní města, i tohle je veřejné náměstí v soukromých rukách. A v tom spočívá i nebezpečí," uvádí žaloba. 

Twitter žalobu podle Washington Post zatím odmítl komentovat. Stejně jako řada jiných technologických společností prezentuje sebe sama jako baštu svobody projevu a deklaruje, že k zablokování uživatelských účtů dochází pouze tehdy, pokud porušují smluvní podmínky - mezi ty ale patří i zákaz tzv. hatespeech, tedy nenávistných projevů, a zákaz publikování příspěvků, které mají podněcovat k násilí vůči lidem či skupinám.

Johnson je v USA často zmiňován jako "pravicový troll" kvůli agresivnímu tónu svých příspěvků a online taktice. O smazání jeho twitterového účtu údajně osobně rozhodl tehdejší výkonný ředitel Twitteru Richard Costola. Uvádí to server BuzzFeed s odvoláním na e-maily z interní firemní pošty Twitteru. Podle BuzzFeed Costola přikázal zrušit Johnsonův účet mailem, v němž mimo jiné uvedl. "Abych to řekl úplně jasně, nechci zjistit, že jsme toho trolla Chucka Johnsona nezastavili… Tento účet bude trvale pozastaven a nikdo ho nebude moci z jakéhokoli důvodu znovu aktivovat."

"Twitter umlčuje hlasy napravo," tvrdí Johnson.

Americký právní systém sice dává techologickým společnostem širokou paletu možností, jak mohou prosadit a hájit své smluvní podmínky, ale Johnson svou žalobu opírá o záruku svobody slova, zakotvenou v kalifornské ústavě. Právě význam svobody slova totiž v tomto státě v minulosti soudy často zdůrazňovaly. Na to poukazuje i ředitel harvardského Berkmanova Kleinova centra pro internet a společnost Jonathan Zittrain. "Kdybych si měl vybrat místo, kde bych chtěl podat takovou žalobu, byla by to Kalifornie," sdělil Zittrain listu Washington Post. Dodal, že technologické společnosti musí mít přísné a transparentní postupy pro rozhodování, kdy smí svým uživatelům zrušit účet.