V pátek 28. října oznámil šéf Federálního úřad pro vyšetřování (FBI) James Comey americkému Kongresu, že byl nalezen další soubor služebních e-mailů, které Hillary Clintonová coby ministryně zahraničí odesílala ze své soukromé pošty. A dodal, že zatím neví, zda korespondence obsahovala něco důležitého.

Comey se poté dostal pod palbu kritiky zejména ze strany demokratů, že vyšetřování otevřel jen několik dnů před volbami. Je podle nich napojen na volební štáb republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

Poprvé aféra vypukla v březnu 2015. Letos v červenci pak úřad vydal prohlášení, že bývalá šéfka diplomacie bezpečnost USA nenarušila.

FBI kritizoval i současný prezident Barack Obama, který se své bývalé podřízené zastal. Američané by podle něj měli volit právě ji. Donald Trump reagoval prohlášením, že nikdo už nechce, aby Obamova politika a vláda pokračovaly, což by hrozilo v případě zvolení Hillary Clintonové.

Podívejte se, jak se skandál Hillary Clintonové a její e-mailové korespondence v době, kdy byla ministryní zahraničních věcí, zrodil a jak se vyvíjel.

Rok 2000

Hillary Clintonová říká jednomu z finančních dárců (byla první dámou v letech 1993–2001), že nerada používá elektronickou poštu. „Proč bych vůbec měla chtít používat e-mail?" ptala se.

Rok 2005

Manuál pro pracovníky ministerstva zahraničních věcí říká, že osobní e-mailové účty mohou používat pro úřední záležitosti jen v případě, že prošly přes vládní počítače. Ministerstvo také zakázalo používat soukromé maily pro „citlivé, i když neutajované" informace.

Rok 2007

Bill Clinton kritizoval během prezidentské kampaně (Obama vs. McCain) Bushovu vládu za to, že používá tajné e-mailové účty, které jsou v rozporu s ústavou.

Rok 2009

Dlouholetý poradce Billa Clintona Justin Cooper registroval doménu clintonemail.com 13. ledna – osm dnů před nástupem Hillary Clintonové do úřadu ministryně zahraničí.

Pro zaměstnance federálních úřadů navíc vstoupila v platnost povinnost uchovávat e-maily, pokud používají soukromé účty.

Rok 2012

Clintonová nebyla jedinou osobou v diplomatických službách, která při své práci běžně používala soukromý e-mail. Kritizován za užívání soukromého mailu byl například i velvyslanec v Keni Scott Gration.

Rok 2013

Clintonová skončila 1. února v úřadu ministryně zahraničí USA.

Rok 2014

Prezident Barack Obama podepsal zákon o uchovávání informací. Šéf každého federálního úřadu je povinen chránit důležité záznamy své instituce. Kongres žádá po Clintonové e-maily z doby útoku na americký konzulát v libyjském Benghází. V roce 2012 tam byli napadeni a zavražděni velvyslanec a další tři zaměstnanci.

Ministerstvo zahraničí požádalo Clintonovou, aby odevzdala veškeré maily ze soukromého účtu, jež se týkají jejího výkonu funkce ministryně. Předala na 55 tisíc stran e-mailů.

Rok 2015

V polovině února deník The New York Times (NYT) informuje o tom, že Clintonová odevzdala přes 300 e-mailů kongresovému výboru vyšetřujícímu útok v Benghází.

3. března podle NYT vychází najevo, že Clintonová používala soukromý účet, protože její tým trval na tom, že postupovala v souladu se zákony o používání elektronické pošty. Po tlaku médií Clintonová požádala ministerstvo, aby její e-maily zveřejnilo.

V září kandidátka na prezidenta uznala, že používání dvou e-mailových adres v úřadu šéfky ministerstva zahraničí bylo chybou. „Co jsem udělala, bylo povoleno. Ale ze zpětného pohledu jsem neměla používat dva e-mailové účty. Byla to chyba," řekla v rozhovoru pro ABC News.

Únor 2016

V debatě během primárek s Berniem Sandersem Clintonová zdůraznila, že nemá o používání svého soukromého mailového účtu žádné pochyby. „Nikdy jsem neposlala nebo neobdržela utajovaný materiál," řekla.

Červenec 2016

2. července poskytla „dobrovolný" rozhovor FBI ohledně používání svého soukromého e-mailu. Rozhovor měl trvat tři a půl hodiny. 5. července šéf FBI Comey řekl, že v případě Clintonové nebyl spáchán žádný trestný čin. Připustil přitom, že 110 mailů mohlo obsahovat utajované informace v době, kdy byly e-maily odeslány. Sedm z nich by mohlo být označeno jako přísně tajné, doplnil. Zjištění ale nejsou tak závažná, aby úřad doporučil trestní stíhání.

Říjen 2016

28. října, pouhých 11 dní před prezidentskými volbami, šéf FBI uvedl, že vyšetřování e-mailů bylo obnoveno. Podle Comeyho musí úřad prověřit nové zprávy, které by mohly mít souvislost s předchozím vyšetřováním. Podle něj není možné určit, jak dlouho bude prověřování mailů trvat.

Donald Trump otevření kauzy komentoval slovy: „Korupce Hillary Clintonové je v měřítku, jaké jsme dosud neviděli. Nesmíme ji nechat, aby své kriminální chování přenesla do Oválné pracovny." Ocenil přitom postup FBI.

Listopad 2016

Podle průzkumů The Washington Post a ABC News, zveřejněných 2. listopadu, jsou šance Trumpa i Clintonové vyrovnané. Telefonický průzkum se konal 31. října. Oba kandidáti mají podporu 46 procent pravděpodobných voličů.

Vývoj preferencí jednotlivých kandidátůAutor: washingtonpost.com

Server FiveThirtyEight, jenž zohledňuje všechny průzkumy, ovšem favorizuje bývalou ministryni o pět procent.

Deník The Washington Post navíc uvedl, že názory Američanů na kauzu Clintonové a její elektronické korespondence jsou podobné jako před zprávou FBI, že opět případ otevře. Zhruba 60 procent dotázaných však její počínání – především její chování během kauzy – neschvaluje.

Poslední vývoj v kauze s e-maily mínění Američanů nezměnil.Autor: washingtonpost.com

Další problém: Clintonova milost

Kromě kauzy e-mailů FBI ještě tento týden zveřejnila dokumenty z vyšetřování milosti, kterou udělil Bill Clinton poslední den v úřadě prezidenta finančníkovi a sponzorovi demokratů Marku Richovi, stíhanému za daňové úniky. Clinton mu udělil milost v lednu 2001. Richova manželka později věnovala půl milionu dolarů na stavbu Clintonovy prezidentské knihovny.