Problémem podle profesora Kvačka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ovšem je, že Británie už není světovou jedničkou a impériem. "Každopádně pokud nastane brexit, vyvolá to domino efekt ve Skotsku, Španělsku i v Itálii," varuje odborník na meziválečné období nástupu evropských diktatur.

Nebezpečí brexitu je podle něj skutečně reálné. Mimo jiné i proto, že Británie už jednou podobně překvapivý a riskantní krok učinila – a to těsně po skončení druhé světové války v roce 1945, když ve volbách dala před vítězným konzervativním premiérem Winstonem Churchillem přednost labouristovi Clementu Atleemu. "Dodnes se mě studenti na přednáškách ptají, jak se něco takového mohlo stát. Odpovídám, že v životě člověka rozhodujevíce motivů, mimo jiné třeba sociální – Churchill zkrátka neměl sociální cítění, po němž byla po válce největší poptávka," říká třiaosmdesátiletý historik.

Připomíná, že i britská politika izolace měla tragický konec, když v ní převládli appeaseři neboli usmiřovači. Jedním z nich byl totiž i Neville Chamberlaine, který se podepsal pod ostudnou Mnichovskou dohodu, kdy muselo Československo zaplatit odstoupením části území za dočasné udržení míru v Evropě.