Pětiletý mandát vyprší koncem letošního roku předsedkyni rady Emilii Benešové a radním Lukáši Jelínkovi, Naděždě Kavalírové a Michalu Uhlovi. Což je většina ze sedmičlenného týmu, který vybírá ředitele ústavu spravujícího mimo jiné archiválie po bývalé komunistické Státní bezpečnosti.
„Výměna navíc proběhne v době sněmovních voleb, takže lze opět čekat spory politiků," říká pro magazín Dotyk Pavel Žáček, první ředitel ÚSTR v letech 2008–2010. A připomíná, že v minulosti politici a rada ústavu dělali „botu za botou". Například že účelově likvidovali šéfy ústavu nebo že nebyly jasně vyvráceny spekulace o členství některých radních v politických stranách v době zvolení, což zákon výslovně zakazuje.
Důsledek? Šest ředitelů za devět let existence ÚSTR. Zatím největší turbulence nastaly právě na počátku mandátu končících radních, když byl v dubnu 2013 odvolán tehdejší ředitel Daniel Herman, nynější ministr kultury. Soudní spor Hermana proti ÚSTR dodnes trvá. Současným ředitelem instituce je od roku 2014 Zdeněk Hozdra, který nastoupil po ročním angažmá Hermanovy nástupkyně Pavly Foglové.
Vedení ÚSTR (uprostřed bývalý ředitel Pavel Žáček) informuje při veřejném slyšení na půdě senátního Výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu v roce 2012 o situaci v Ústavu
Vedení ÚSTR (uprostřed bývalý ředitel Pavel Žáček) informuje při veřejném slyšení na půdě senátního výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu v roce 2012 o situaci v ústavu.Autor: Archiv
Hračka politiků
Důvod dosavadních i tušených budoucích problémů je přitom jednoduchý. „Když ústav v roce 2008 vznikal, měla v Senátu výraznou převahu pravice. Už tehdy nebylo těžké si představit, že jednou bude Senát ovládat levice a bude rovněž chtít chod ústavu ovlivňovat," popisuje příčinu politických sporů kolem ÚSTR ředitel Ústavu soudobých dějin Oldřich Tůma. „Hádky, výměny a propouštění jsou zkrátka v té instituci zakódovány už od samého počátku," zdůrazňuje.
Právě historik Tůma dříve vznik ÚSTR ostře kritizoval. Tvrdil, že účelem byla hlavně snaha politiků využít historická témata ve volebním boji mezi tehdejší topolánkovskou ODS a sociální demokracií.
Namísto budování kamenné instituce s ředitelem, kancelářemi a služebními auty Tůma doporučoval vznik nadace, která by roční téměř dvousetmilionový rozpočet vydávala přímo na podporu výzkumu, vydávání knížek, výstavy, výukové programy nebo na projekty zachycení historického svědectví. Taková instituce například funguje v sousedním Německu.
Protest pracovníků ÚSTR proti propouštění a personální politice vedení v roce 2014
Protest pracovníků ÚSTR proti propouštění a personální politice vedení v roce 2014Autor: Archiv
Nestabilní stabilita
Dnes je Tůma k existenci „konkurenčního" ÚSTR už mnohem smířlivější. „Dělají zajímavou práci. Stala se z toho docela normálně fungující instituce, byť stále nevím, jestli to stálo za všechny ty peníze a hádky kolem," říká. Za necelou dekádu existence obdržel Ústav pro studium totalitních režimů od státu na chod a na výzkum dohromady kolem dvou miliard korun.
Prosincový návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka vzít ÚSTR z rozpočtu 90 milionů korun a dát je policii, protože Ústav soudobých dějin nebo další historické instituce Akademie věd ČR prý dělají tutéž práci, Tůma striktně odmítá. „Nezkoumáme totéž, navíc ÚSTR má na starosti bezpečnostní archiv," zdůrazňuje.
Podle exředitele Žáčka by Ústav potřeboval více klidu na svou činnost a také kvalitnější management.
Podle exředitele Žáčka by Ústav potřeboval více klidu na svou činnost a také kvalitnější management. „Pokud senátoři vyberou do Rady osoby kvalitnější než minule – mluvím o garnituře, která tam vstoupila vyloženě s politickým cílem zlikvidovat Daniela Hermana jako ředitele – tak je možná náprava," myslí si.
„Tím by se Ústavu vrátilo poslání, které má ze zákona a které dnes v plné šíři neplní," dodává zakladatel instituce, která má za úkol zkoumat a objasňovat éru nacismu a komunismu v bývalém Československu.
Aktuální složení Rady ÚSTR
- Zdeněk Bárta, evangelický farář a někdejší senátor za KDU-ČSL (mandát do roku 2019)
- Emilie Benešová, archivářka Národního archivu, předsedkyně rady (mandát do roku 2017)
- Jan Bureš, politolog, Metropolitní univerzita Praha (mandát do roku 2018)
- Lukáš Jelínek, politolog a místopředseda think-tanku Masarykova demokratická akademie (mandát do roku 2017)
- Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR (mandát do roku 2017)
- Eduard Stehlík, vojenský historik (mandát do roku 2019)
- Michal Uhl, zastupitel MČ Praha 2 za Stranu zelených (mandát do roku 2017)
Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově.
Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském ŽižkověAutor: Archiv