Nachází se v Pardubicích a říká se mu bunkr. Ukrývají se v něm finanční analytici s bezpečnostní prověrkou, kteří s pomocí nových elektronických „lejster" zvaných kontrolní hlášení k DPH konečně zničí karuselové podvodníky a do státní kasy přijdou miliardy korun navíc. Obávaná premiéra, která bude bez generálky, se rychle blíží.

Do 25. února se z celé republiky přivalí statisíce souborů XML neboli kontrolních hlášení. Tedy pokud neotestovaný systém neklekne a hlášení se přes server vůbec protlačí. Generální šéf finanční správy se tváří, že nová povinnost je pro podnikatele hračka. Stačí zmáčknout jedno tlačítko a hlášení o všech fakturách se nasype do zařízení, které funguje podobně jako v „Jáchyme, hoď ho do stroje". Z chytrého systému budou vypadávat takzvané karusely.

Jenže tady nezačíná film, natož komedie. Odevzdat kontrolní hlášení a vychytat všechny svízele kolem něj není rozhodně nic jednoduchého. Už dávno to vědí programátoři softwarových firem, kteří musí neustále upravovat účetní programy. Zákon sice platí rok, finanční správa ale do poslední chvíle měnila noty, podle nichž se má hrát. Zásadní změny, které si vyžádaly předělání účetních programů, oznamovali Babišovi podřízení ještě během prosince. Už delší dobu jsou ve střehu také daňoví experti a zodpovědní účetní. Probouzejí se i podnikatelé, kteří daňovému hitu letošního roku předtím nevěnovali patřičnou pozornost.

Že se nastavení této převratné novinky úplně nepovedlo, pochopil už i vicepremiér a ministr financí Babiš, jak před pár dny přiznal v televizi.

Berňáci outsourcují podnikatele

Odborníci na daně sice zavčasu snášeli faktické připomínky ke slabinám celého procesu kontrolních hlášení, vysocí úředníci je ale smetávali s tím, že oponenti jen hájí podvodníky. Takže účetní už vědí, že nesmí onemocnět ani odjet na dovolenou.

Musí být v pohotovosti, aby do pěti kalendářních dnů, jakmile je vyzve finanční úřad, našli chybu, aniž by věděli jakou. Kontrolní hlášení od obchodních partnerů se prostě nespáruje, což si podnikatelé budou muset opravit. Ale nedej bože, aby „chybu" v záměně čísla daňového dokladu a variabilního symbolu opravili oba najednou. To by se opět nespárovali. Aby stát dodržel platný zákon, bude muset provinilce bez milosti kosit pokutami – až 50 tisíc korun –, pokud řádně nepodají hlášení (viz Rány bez milosti). Nutně to nemusí znamenat, že by novou povinnost ignorovali. Stačí totiž, že jejich hlášení nebude v předepsaném formátu či neprojde systémem i kvůli banalitě.

Kupříkladu, není-li ve formuláři vyplněna kolonka s e-mailem nebo datovou schránkou. Důsledek? V novele zákona se dokonce navrhuje, aby taková chyba byla chápána stejně, jako by dotyčný hlášení vůbec nepodal. Za to je nejvyšší pokuta.

Andrej Babiš nyní neurčitě mluví o nějakém pardonu pro začátek, než se nepovedený zákon s drakonickými sankcemi napraví. Sotva začal být účinný, už se chystá jeho novela. Babiš, který je jako ministr financí zodpovědný za nekvalitní zákon a celý systém kontrolního hlášení, už hlásí, že od letošního června bude novela. Čili zase upravit účetní programy. Všichni plátci DPH musí být neustále ve střehu. Stát se nejen v tomto případě chová, jako by živnostníci a podnikatelé byli přednostně od toho, aby mu poskytovali údaje. A když jim zbude čas, mohou si i podnikat.

Berňáci s bezpečnostní prověrkou přitom budou z pardubického bunkru pálit na daňové podvodníky. Kdo věří, že jen na ně? Že nedokonalý systém nepostihne také podnikatele, kteří nechtějí švindlovat, jenom se zdárně neprokoušou celou mašinerií? Anebo zamíří na konkurenci šéfa státní kasy?

Rejstřík proti terotistům

Finanční správa může jenom vděčit opozici, že ve sněmovně brzdí elektronickou evidenci tržeb. Anabáze kolem kontrolního hlášení bude pro letošek stačit. A horkou nití už Babišovo ministerstvo šije další zbraň proti podvodníkům a navíc teroristům, zvanou rejstřík skutečných majitelů firem. Jak přitom potvrzuje Jan Vobořil, ředitel sdružení Iuridicum Remedium, které se zabývá ochranou soukromí, u ministerstva financí je snaha vnořit se do soukromí velmi výrazná. A často za hranou.

V novém rejstříku se budou shromažďovat údaje o jejich opravdovém bydlišti, pokud se liší od trvalého (viz Odhalení ze zákona). Podnikatelé s podílem od 25 procent výše budou muset rozkrýt, jaký vliv mají ve firmě. A také jaké příjmy jim z firmy plynou. Pokud se nebudou chtít takto odhalit, mohou dostat pokutu až 100 tisíc korun. V nejhorším jim firma může být dokonce zrušena.

Tento záměr společně sepsala ministerstva financí a spravedlnosti, ovládaná hnutím ANO. Na svět má přijít s novelou zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Podnikatelům beztak nevadí, že chystaná změna zákona má skluz, jak už je u legislativy z dílny Babišova ministerstva tradicí. Podle původního harmonogramu měl předpis nabýt účinnosti letošního 1. ledna.

Zatím ani neprošel legislativní radou vlády, která se jím zabývala loňského 26. listopadu. „Projednávání bylo přerušeno a zákon vrácen ministerstvu financí k dopracování," uvedl Jiří G. Souček z kabinetu ministra Jiřího Dienstbiera, kterému podléhá legislativní rada vlády. Její stanovisko k vrácenému zákonu má 23 stran připomínek. „Když už se rada rozhodne projednávání zákona přerušit a vrátit předlohu k předělání, to je návrh zákona hodně špatný," poznamenal Souček.

Čestně hlásím!

„Zavedení rejstříku skutečných vlastníků firem je samozřejmě zásahem do ochrany soukromí," přiznává Babišovo ministerstvo. Vymlouvá se však, že to po nás chce Evropská unie. Jenže „zajištění transparentnosti vlastnických struktur obchodních korporací" je rovněž úkol, který si vláda zadala v Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015. Čili chce zabít dvě mouchy jednou ranou. Otázka je, jestli se ministerstva vedená Andrejem Babišem a Robertem Pelikánem opravdu trefí. Chtějí totiž spoléhat na čestné prohlášení dotyčných podnikatelů.

„Způsob, jakým se skutečný majitel prokazuje, není možné jednotně stanovit," uvádí ministerský materiál. Nepočítá se s tím, že by vznikl zcela nový rejstřík. Autoři předlohy zvolili ekonomičtější variantu, tedy údaje doplnit do existujícího obchodního rejstříku. Taková akce vyjde na 10 až 30 milionů korun, vyčíslilo ministerstvo spravedlnosti jednorázový náklad. Každoroční údržba má stát maximálně 5,5 milionu korun.

Co ignorují podnikatelé i stát

Bude-li stát údaje o majitelích vymáhat tak „důsledně" jako povinné zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin, nemají se podnikatelé, kteří se z různých důvodů drží v ústraní, čeho bát. Jak nedávno upozornila poradenská společnost Bisnode, informační povinnost danou zákonem nesplnilo za předloňský rok 76 procent tuzemských firem.

„Dlouhodobě neplní tuto povinnost více než polovina společností. Zákon o účetnictví ignorují také proto, že riziko postihu ze strany státu je minimální," konstatuje analytička Bisnode Petra Štěpánová. Jak dodává, stát by přitom mohl do rozpočtu získat nejméně desítky miliard korun, kdyby začal systematicky vymáhat pokuty za porušování zákona. Avšak vůle tady není. Přitom podle Štěpánové by se to dalo ošetřit velice snadno. „Na Slovensku byla situace podobná, ale dnes tam informační povinnost plní tři čtvrtiny firem. U nás to není ani třetina," porovnává analytička.

K nápravě u našich sousedů posloužilo jednoduché opatření: když firma podá daňové přiznání, automaticky se finanční výkazy založí do sbírky listin. Slováci si už také s dvouletým předstihem před námi zavedli kontrolní hlášení. Nastavili si ho vstřícněji vůči podnikatelům, i tak je to pro ně zátěž. Sešněrované prostředí pro podnikání otrávilo desítky tisíc živnostníků. Během tří let jich svou živnost zrušila víc než desetina. Kolik živnostníků v Česku podlehne tlaku, jaký proti nim vede tato vláda?

Choulostivé údaje přečte jen někdo

Evropská unie sice neříká, jak konkrétně to mají udělat, pouze dala členským zemím na zavedení rejstříků skutečných vlastníků firem dva roky. Úkol vyplývá ze směrnice pro boj proti praní špinavých peněz schválené loni v květnu. Do čtyř let by se pak měly propojit registry ve všech zemích unie. Na každé zemi také je, jak dalece veřejně zpřístupní či zahalí informace z těchto rejstříků. V Česku se počítá s tím, že veřejně dostupné budou základní nacionále vlastníka čili jméno, státní příslušnost, měsíc a rok narození, obec, v níž bydlí. Neveřejná má být plná adresa, přesné datum narození a vliv, jaký majitelé ve firmě mají.

K choulostivým informacím budou mít přístup jen osoby vyjmenované v zákoně (viz Kdo může na striptýz). Další zájemci budou muset prokázat takzvaný oprávněný zájem. Mohli by to být třeba zadavatelé veřejné zakázky nebo smluvní partneři, dozvědí-li se o okolnostech, které nasvědčují trestnému činu, předpokládají tvůrci zákona. Jak se rozpozná, že nejde o likvidaci konkurence, předloha zákona nerozebírá.

Registr smluv i vína

Další chystanou novinkou je registr smluv. Toto protikorupční opatření zdržovala ve sněmovně část vládní koalice, zákon prošel na sklonku uplynulého roku. Se zveřejňováním smluv na internetovém registru musí obce (s výjimkou nejmenších), kraje, centrální úřady a státní podniky začít od poloviny příštího roku. Nezveřejněné smlouvy budou neplatné.

Četných evidencí evidentně stále nemá dost ministerstvo zemědělství lidovce Mariana Jurečky. V rámci boje proti černému trhu s vínem chce mít dokonalý přehled o prodávaném sudovém víně a obchodnících s ním. Chce proto nařídit kolkování stáčeného vína. Ministerstvo počítá, že jednorázová kontrolní páska na sudovku vyjde na 50 až 80 haléřů, což prý nebude mít zásadní ekonomický dopad na podnikatele. K tomu stát pošle další peníze na registr vinic, aby byl obohacený o další údaje z trhu.

Záměr, který je zatím na počátku legislativního procesu, doprovází pozoruhodná argumentace Jurečkova úřadu. Tvrdí, že sudová vína se v posledních letech stala jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů. A přikládá výsledky z kontrol státní potravinářské inspekce za rok 2014. U stáčeného vína nevyhovělo 32 procent vzorků. Ovšem u lahvového 22 procent! Proč tedy nekolkovat i lahve, když ministerstvo argumentuje tím, že mu jde o blaho spotřebitelů?

Evidence seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba – poněkud kostrbatý název pro další rejstřík, který od letošního 1. ledna zavedlo speciální vyhláškou ministerstvo zemědělství. Dávno už přitom ze zákona existuje registr zemědělských podnikatelů.

Smyslem, proč Jurečkova vyhláška vznikala, bylo mimo jiné stvrdit, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je zemědělská výroba. Tato věta je hodně důležitá. Jde totiž o evropské dotace. Nárok na ně mají od loňska jen takzvaně aktivní zemědělci neboli ti, co mají víc než 40 procent příjmů ze zemědělství. Přitom dotace šly dlouhá léta – a jdou i nadále – rovněž na to, aby zemědělci nehezky řečeno diverzifikovali svou činnost. To znamená, aby hledali i jiné zdroje příjmů než jen z prvovýroby.

Rejstřík fotbalistů. I kuřáků?

Sociálnědemokratická ministryně školství Kateřina Valachová chce mít zase přehled o každém hokejistovi, fotbalistovi, plavci, lyžaři, cyklistovi, atletovi i trenérovi. Přichází proto s rejstříkem sportovních organizací a sportovců (viz Sportovci, pozor! A do rejstříku).

Důvod? „Měl by sloužit zejména jako zdroj objektivních informací pro nastavení efektivních politik státní podpory v oblasti sportu," vysvětlovala Valachová před Vánoci ve sněmovně, kde obhajovala chystanou změnu zákona o podpoře sportu. Zatímco poslanec za hnutí ANO Jiří Holeček takovému nápadu fandí a přál by si dokonce i rejstřík sportovišť, pravicová opozice považuje centrální evidenci sportovců za zbytečnou. Poslanec za ODS Zbyněk Stanjura se nejspíše marně pokusí, aby nic takového neprošlo.

Ale aspoň si zažertoval: „Nemáte těch rejstříků dost? Měli bychom vytvořit registr kuřáků a porovnávat ho s registrem sportovců. Zjišťovat, jestli tam není náhodou nějaká duplicita." Teď ještě jak se budou bavit sportovní kluby. Hrozí jim obvinění ze správního deliktu, když do rejstříku vše do puntíku nenahlásí.

Bizár na konec

Kdyby se soutěžilo o nejbizarnější rejstřík, s jakým kdy přišla česká vláda, velkou šanci na vítězství má ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD. Nápad, že se budou muset povinně registrovat internetoví uživatelé, nadzvedl jistě nejen Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Předseda jeho výkonné rady Ján Simkanič označil ministrovu myšlenku za skandální.

„Přibližuje nás autoritativním režimům. Iniciativu pana Chovance může uvítat jen ten, kdo si přeje, aby kdokoli ze státní moci mohl zjistit zcela soukromé údaje z našich životů," kritizoval Simkanič. Upozornil, že regulace by se dotkla pouze domácích uživatelů, nikoliv skutečných teroristů. „Ti by naopak ministru Chovancovi psali anonymní děkovné dopisy," dodal.

Tak snad mu bude moci poslat děkovný dopis sdružení SPIR. Za to, že Chovanec ze soutěže o nejbizarnější registr dobrovolně odstoupil.