Historie

Ivan Hrozný: největší krutovládce s pohnutým osudem

27. září 2017 četba na 4 minuty
forenzní rekonstrukce podoby Ivana IV. od M. Gerasimova

forenzní rekonstrukce podoby Ivana IV. od M. Gerasimova

Foto: Shakko, CC BY SA 3.0, Wikimedia.org

Koluje o něm řada hrůzostrašných historek a většina z nich se zakládá na pravdě. Ivan Hrozný patří mezi největší krutovládce, ale také jde o muže, který měl velmi pohnutý osud.

Když byl malý, otrávili mu matku, později přišel o životní lásku a nakonec nešťastnou náhodou zabil syna a vnouče. Není divu, že ruský car Ivan IV. (1530 -1584) řečený Hrozný na tom po psychické stránce nebyl vůbec dobře.

Podivné příznaky
Vládnout začal už ve třech letech, kdy zemřel jeho otec Vasilij III. Zemi řídila regentská rada, ale už po necelém roce bylo vše jinak. Moci se chopila Ivanova matka Jelena Glinská za pomoci nového milence knížete Tělepněva-Obolenského. Do vězení uvrhla řadu politických odpůrců a za mříže neváhala vsadit i oba své švagry.

FOTOGALERIE

vyobrazení Ivana IV. přezdívaného Hrozný vyobrazení Ivana IV. přezdívaného Hrozný vyobrazení Ivana IV. přezdívaného Hrozný

Svému osudu přesto neunikla. V roce 1537 se u ní projevily podivné zdravotní příznaky a její stav se rychle zhoršoval. Objížděla kláštery, prosila o uzdravení, ale nebylo to nic platné. Zemřela v dubnu následujícího roku. Brzy se začalo šuškat, že byla otrávena, čemuž by odpovídal i její rychlý pohřeb. Ani ne týden po jejím skonu skončil kníže Tělepněv-Obolenský ve vězení, kde byl zakován do želez a de facto odsouzen k trestu smrti hlady.

Po Jelenině smrti se Rusko ocitlo v chaosu, skupiny šlechticů soupeřily o vliv a bylo jen otázkou času, kdy se někdo pokusí nepohodlného dědice trůnu zbavit. Ivan musel velmi rychle dospět a ukázat sílu. Vlády se fakticky chopil ve třinácti letech, přičemž hlavního oponenta Andreje Šujského nechal rozsápat psy. V 17 letech byl korunován na cara a krátce poté se oženil se stejně starou Anastasií Romanovnou.

Vyrovnaná a klidná dívka měla na Ivanovu výbušnou povahu blahodárný vliv. Lze předpokládat, že ji panovník hluboce miloval. Společně zplodili šest dětí, ale v létě 1560 carevna onemocněla a lékaři byli bezmocní. Anastasia zemřela po několika měsících.

Zlomený car podezíral bojary, že jeho ženu otrávili, některé z nich nechal mučit a popravit, ačkoliv neměl žádné důkazy.

Vědci ve 20. století podrobili ostatky zesnulé panovnice zkoumání a ve vlasech skutečně zjistili zvýšenou hladinu olova. Mohlo jít o následek otravy, ale v 16. století se olovo používalo také jako léčebný prostředek, takže jednoznačný závěr z rozboru učinit nelze.

Útok kvůli nemravnosti
Ivan se po manželčině smrti změnil. Mstil se celému světu, jeho krutost se stupňovala, kolem sebe viděl jen zradu a spiknutí. Kromě toho se u něj pravděpodobně rozvinula schizofrenie. Tradovalo se, že si každý den nechal přivést pět set až tisíc nebožáků, které pro svou potěchu nechával mučit.

V zimě roku 1564 poručil naložit zlatý kremelský poklad na desítky saní, zabalil se do hustých kožešin a odjel z Moskvy. Pronásledovala ho utkvělá myšlenka, že ho chce někdo zabít. Vrátil se až po dvou měsících po velkém naléhání dvořanů.

Největší tragédie jeho života se odehrála v roce 1581. Horkokrevný car spatřil v komnatách těhotnou manželku svého syna Ivana a zdálo se mu, že je nemravně oblečená. V záchvatu zuřivosti Jelenu Šeremetěvovou napadl. Když jí manžel přispěchal na pomoc, panovník ho udeřil železnou holí do hlavy. Carevič upadl do bezvědomí a po čtyřech dnech zemřel, Jelena navíc potratila. Ivan IV. se zhroutil, pronásledován výčitkami svědomí chodil po Kremlu a vyl. „Duše je nemocná a není lékaře, který by ji uzdravil,“ napsal ve své závěti.

Poslední den jeho života nadešel 24. března 1584. Po koupeli ulehl do postele a zůstal ležet zcela bez hnutí. Všichni mysleli, že opět simuluje svou smrt, aby viděl, kdo se těší z jeho skonu, ale tentokrát opravdu zemřel.

Na trůnu ho vystřídal mladší syn Fjodor, který se podle dobových pramenů vyznačoval plachou povahou, nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.