Stojí dodnes, i když je většina z nás míjí a neví, o co jde. Řeč je o kamenných meznících čili sloupech, které v minulosti označovaly hranice mezi jednotlivými českými či moravskými kraji či zeměmi. Dnes pouze zdobí krajinu nebo spíš symbolizují vysokou proměnnost našeho krajského zřízení.

Když se totiž po obnovení demokracie v roce 1989 začalo zvažovat, podle které historické varianty by měly být nově ustaveny české regiony, nestačilo jen zmíněné mezníky překreslit do map.

Ukázalo se, že v uplynulých staletích byly u nás stabilní pouze názvy a hranice historických zemí Koruny české. Tedy Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice či Chebsko. Kraje naopak měnily počet, hranice i názvy snad s každým stoletím, občas i častěji.

A tak když česká vláda zjara 1990 zrušila kraje zavedené v roce 1960 komunistickou ústavou, nastalo dilema, co vlastně dál.

Obelisk vyznačující česko-moravskou hranici u Jihlavy z dob Marie TerezieAutor: Archiv

Pithart: Reforma byl omyl

„Jsem si jist, že současné krajské uspořádání nejen není dobré, ale že je špatné," hodnotí zřízení čtrnácti nových krajů roku 1998 ve své vzpomínkové knize Po devětaosmdesátém bývalý český premiér Petr Pithart.

Za „neprozřetelné a v podstatě zbabělé" dnes považuje i zrušení sedmi českých „komunistických" krajů roku 1991. „Celou Českou republikou šel jeden pokřik: KNV (Krajské národní výbory – pozn. red.) jsou poslední pevností starých struktur! A přitom se vědělo, že momentálně už není dost kvalifikovaných a připravených lidí, kteří by ty staré struktury mohli nahradit... Tak to tedy raději všechno zrušme," přiznává Pithart skutečný důvod, proč vůbec musely později vznikat nové regiony.

V roce 1992 navrhovala Pithartova vláda zavést v Československu zemské zřízení po vzoru Rakouska či Německa (vznikly by země Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Praha), ale kvůli rozpadu Československa a strachu z dalšího štěpení už k tomu nedošlo. Expremiér je dodnes přesvědčen, že zemské uspořádání by bylo bývalo nejlepší.

Místo toho byly za vlády Miloše Zemana koncem 90. let 20. století vykolíkovány dnešní kraje coby Ústavou předepsané „vyšší územně správní celky" (úřednickým newspeakem „VÚSC"). Ty ovšem naprosto ignorují historické země Čechy, Moravu a Slezsko i hranice mezi nimi. Tím pádem odsunuly do definitivní bezvýznamnosti také památné mezníky v krajině.

Dnešní kraje nerespektují území historických zemí Čech, Moraby a SlezskaDnešní kraje nerespektují území historických zemí Čech, Moravy a Slezska.Autor: Archiv

Vývoj krajského zřízení na území dnešního Česka

(hlavní reformy)

Do roku 1850

Země Čechy

Krajské členění 1654 (berní rula):

1. Boleslavsko, 2. Hradecko, 3. Chrudimsko, 4. Čáslavsko, 5. Kouřimsko, 6. Bechyňsko, 7. Plzeňsko, 8. Žatecko, 9. Litoměřicko, 10. Slánsko, 11. Rakovnicko, 12. Podbrdsko, 13. Vltavsko, 14. Loketsko, 15. Pražská města, 16. Kladsko, 17. Chebsko, 18. Ašsko

Krajské členění v letech 1751–1849:

1. Berounsko, 2. Kouřimsko, 3. Rakovnicko, 4. Litoměřicko, 5. Boleslavsko, 6. Bydžovsko, 7. Hradecko, 8. Chrudimsko, 9. Čáslavsko, 10. Táborsko, 11. Budějovicko, 12. Prácheňsko, 13. Klatovsko, 14. Plzeňsko, 15. Loketsko, 16. Žatecko

České kraje před rokem 1850Autor: Archiv

Země Morava a Slezsko

Krajské členění z let 1669–1679:

1. Olomoucký kraj, 2. Přerovský kraj, 3. Brněnský kraj, 4. Jihlavský kraj, 5. Znojemský kraj, 6. Hradišťský kraj, 7. Knížectví opavské, 8. Knížectví krnovské, 9. Status minor Bruntál, 10. Knížectví těšínské, 11. Status minor Frýdek, 12. Status minor Bohumín, 13. Status minor Fryštát, 14. Knížectví nisské

Krajské členění 1848:

1. Olomoucký kraj, 2. Přerovský kraj, 3. Brněnský kraj, 4. Jihlavský kraj, 5. Znojemský kraj, 6. Hradišťský kraj, 7. Opavský kraj, 8. Těšínský kraj

V letech 1850–1949

Země Čechy

Obvody krajských vlád 1850:

1. Pražský, 2. Budějovický, 3. Pardubický, 4. Jičínský, 5. Českolipský, 6. Chebský, 7. Plzeňský

Země Morava a Slezsko

Obvody krajských vlád 1850:

1. Olomoucký, 2. Brněnský

Kraje v českých zemích po roce 1850Autor: Archiv

V letech 1949–2016

Krajské zřízení 1949–1960:

1. Pražský kraj, 2. Budějovický kraj, 3. Plzeňský kraj, 4. Karlovarský kraj, 5. Ústecký kraj, 6. Liberecký kraj, 7. Hradecký kraj, 8. Pardubický kraj, 9. Jihlavský kraj, 10. Brněnský kraj, 11. Olomoucký kraj, 12. Gottwaldovský kraj, 13. Ostravský kraj

Krajské zřízení 1960–1990:

1. Středočeský kraj, 2. Severočeský kraj, 3. Západočeský kraj, 4. Jihočeský kraj, 5. Východočeský kraj, 6. Jihomoravský kraj, 7. Severomoravský kraj

Krajské zřízení 2000–dosud:

1. Středočeský kraj, 2. Ústecký kraj, 3. Liberecký kraj, 4. Karlovarský kraj, 5. Plzeňský kraj, 6. Jihočeský kraj, 7. Kraj Vysočina, 8. Královéhradecký kraj, 9. Pardubický kraj, 10. Jihomoravský kraj, 11. Olomoucký kraj, 12. Moravskoslezský kraj, 13. Zlínský kraj, (14. Praha)

České kraje v letech 1960 až 1990 (značeno barvami) a po roce 1998Autor: Archiv