Jak se rodilo Turecko? Navzdory Západu a s podporou bolševiků

Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel Turecka

Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel Turecka

Foto: ČTK

Před 98 lety odumírá Osmanská říše, na její „mršinu" má chuť zástup mocností v čele s Británií a Francií. Proti je modrooký generál Mustafa Kemal. Ten se proti vůli slabého sultána a za pomoci bolševického Ruska pokusí o nemožné: 19. května 1919 se rozhoří turecká válka za nezávislost. 

Bodem zlomu v turecké válce za nezávislost se stane 10. srpen 1920, kdy byla v Sèvres u Paříže podpesána mírová smlouva mezi vítěznými mocnostmi a Osmanskou říši. Země, doposud okupovaná de facto, se dostala pod okupační správu de iure – ze sultána se stal pouhý místodržící. Neúměrně tvrdé mírové podmínky však okupantům nesly kontrapoduktivní efekt. Vzňalo se celonárodní hnutí, za ankarskými kemalisty nyní šli i islamisté a sultanisté, takže drtivá většina Turků.

Během následujících dvou let byli postupně, za zuřivého odporu zejména Britů, vytlačeni Řekové, Britové, Francouzi a Arméni, které si „podalo" bolševické Rusko. To z Arménie, s dobrozdáním Ankary, vytvořilo součást svého budovaného sovětského kolosu.

Československý pavilna na EXPO 58 v obležení.

EXPO 58 ovládla Laterna magika. Zázrak z Prahy

Během roku 1922 začínalo být jasněji. Londýn a Paříž si realisticky přebrali, že spojenectví se sultánem Mehmedem VI. nikam nevede. A tak při Kemalově garanci, že jejich správa osmanského Blízkého východu potrvá, souhlasili se stažením okupačních vojsk z Istanbulu (včetně přilehlého evropského cípu) a celé Malé Asie, dnešního Turecka. Následně se docela zhroutila i řecká a arménská území.

Boje ustaly 11. října 1922, bylo vyhlášeno příměří. Mustafa Kemal, jemuž se začalo přezdívat Atatürk (Otec Turků), připravoval vyhlášení Turecké republiky – k 29. říjnu 1923. Ústředním pilířem novorozené země byl proklamace světského pojetí státu, které garantuje silná armáda.

Výčep a čepování piva.

Piva se v Česku loni uvařilo nejvíc v historii

Odkaz Atatürka učinil ze zaostalé orientální despocie demokratický stát (na poměry Blízkého východu). Turecko se stalo členem NATO (1955), od konce minulého století usilovalo o vstup do evropských struktur.

Odklon od západního, atatürkovského směřování, v Turecku započal v roce 2003, kdy se stal premérem islamista Recep Tayyip Erdogan, od srpna 2014 prezident země. V jeho příklonu k islamismu lze sledovat návrat ke starým osmanským pořádkům a izolacionismu. Ne náhodou je Erdogan, který loni za nejasných okolností potřel puč armády, nazýván novým sultánem.

◀ PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST ▶