Jen několik dnů před referendem v neděli 2. října se představitelé FARC v kolumbijské celostátní televizi omluvili za násilí, kterého se ultralevicová organizace dopouštěla. „Nikdo nemusí pochybovat o tom, že nyní budeme usilovat o politiku beze zbraní," slíbil Rodrigo Londoño, jeden z velitelů FARC, poslední zářijové pondělí při příležitosti podpisu mírové dohody se současným kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem ve městě Cartagena u karibského pobřeží.

Autor: Dotyk

Rozčarování z výsledku

Necelý týden poté ale zavládlo v téměř padesátimilionové zemi rozčarování z výsledků referenda. Průzkumy veřejného mínění totiž naznačovaly, že dohodu, která měla ukončit více než půl století násilí, Kolumbijci hladce schválí.

Jak připomněl deník New York Times (NYT), od roku 1964 přišlo o život 220 tisíc lidí a minimálně pět milionů lidí muselo kvůli bojům mezi FARC a vládními jednotkami opustit své domovy.

Účast voličů ale nakonec kvůli silným dešťům dosáhla jen 37 procent a 50,2 procenta hlasujících bylo proti mírové dohodě. „Referendum zemi zanechalo omámenou, v nejistotě, kterou jsme viděli naposled při hlasování v Británii," uvedl americký deník.

Referendum zemi zanechalo omámenou, v nejistotě, kterou jsme viděli naposled při hlasování Británie.

Prezident Santos ovšem slíbil, že ukončení bojů platí a obě strany budou pokračovat v dialogu. Londoño, který vyjednával několik let mírovou dohodu za FARC, slíbil, že organizace bude nadále v politickém boji používat „pouze slova".

Kolumbijci přitom v referendu odpovídali na otázku, zda souhlasí s dohodou, která ukončí konflikt a vytvoří trvalé podmínky pro mír. Mnoho z nich ji však odmítlo, protože je pro členy FARC příliš měkká. Po dekádách únosů a vražd si lidé představovali, že členové FARC, která se nechvalně „proslavila" obchodem s drogami a vraždami rukojmích, budou za své zločiny potrestáni.

Bez spravedlnosti není míru

„Dohoda neobsahuje žádnou spravedlnost," říká třicetiletý učitel hudby Roosevelt Pulgarin z Bogoty, který hlasoval proti dohodě. „Pokud odmítneme dohodu, nebudeme mít sice mír, ale alespoň nepředáme zemi gerilám," vysvětlil odmítavý postoj mnoha Kolumbijců. Podle něj je třeba dalších jednání, aby byla dohoda „spravedlivější".

Úřednice María Fernanda Gonzálesová zase postrádala u velitelů levicové gerily větší gesto lítosti. „Proč neřekli světu, co se stalo lidem, které unesli," ptala se v deštivém dni. I když její manžel hlasoval pro dohodu, argumenty své ženy chápe. Jemu šlo především o to, aby násilí skončilo, a proto s dohodou souhlasil.

Autor: Dotyk

Rebelové se v dohodě zavázali, že do půl roku odevzdají zbraně pozorovatelům z OSN. Řadoví členové marxistických FARC měli být úplně amnestováni, osoby podezřelé z válečných zločinů měly být souzeny mírněji. Předpokládalo se, že jejich tresty budou zahrnovat několik let veřejně prospěšných prací. Například odstraňování nášlapných min, které sami v kolumbijských pralesích v minulých letech rozmístili.

Hluboké jizvy v kolumbijské společnosti

Země je dlouholetým násilím rozdělena a traumatizována. Kromě statisíců mrtvých bylo bojovníky FARC znásilněno mnoho žen, děti dostávaly od rebelů do rukou kalašnikovy, aby za levicové partyzány bojovaly.

Lidí, kteří se narodili ještě před vypuknutím této války, už je málo. Jako společnost jsme v posttraumatickém stresu.

Zejména pozůstalí obětí odmítnutí dohody oslavovali. „Lidí, kteří se narodili ještě před vypuknutím této války, už je málo. Jako společnost jsme v posttraumatickém stresu, protože jsme vyrostli v atmosféře strachu, úzkosti a ozvěn války," tvrdí o současné kolumbijské společnosti spisovatel Juan Gabriel Vásquez. Ten ve svých románech poukazuje spíše na krutost a násilí kolumbijské historie než na magický realismus, jak je znám z knih Gabriela Garcíi Márqueze, který v roce 1982 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Co bude dál?

Nyní se očekávají zdlouhavá vyjednávání s rebely o nových podmínkách. Zejména bývalý prezident Álvaro Uribe dlouhodobě usiluje o tvrdší podmínky pro členy FARC, kteří jsou pro mnohé Kolumbijce sprostými teroristy a chladnokrevnými drogovými dealery. Sám na Twitteru napsal, že mír je vzrušující, ale mírová dohoda je zklamáním.

„Každý během referenda tvrdil, že by měla být vyjednána nová dohoda. To s sebou ale samozřejmě nese politické problémy," komentoval výsledek referenda César Rodrígez, šéf nevládního Centra pro právo, spravedlnost a společnost. I když referendum dopadlo těsným výsledkem, bude mít podle něj vážné důsledky.

Autor: Dotyk