V posledním desetiletí jsou české i zahraniční sdělovací prostředky a internetové obchody zahlceny novým pojmem dron (v angličtině drone, v němčině die Drohne), což je označení pro bezpilotní letadla všeho určení – od dětských hraček až po dálkově pilotované bojové letouny. Původ anglického slova drone (vyslovuje se „droun") je v armádě USA, kde dálkově řízené létající prostředky a systémy nazvali familiérně a slangově „vrčoun" (drone). Další význam téhož slova je trubec, notoricky líná osoba a huk – basový tón trvale držený na skotských či českých dudách.

O masové rozšíření tohoto krátkého a „úderného" termínu se zasloužili novináři a prodejci těchto prostředků pro zábavu, volný čas i profesionální aplikace. Ne vždy si však s tímto jednoduchým termínem v češtině vědí rady – skloňuje se totiž podle vzoru hrad; přesto na internetových stránkách lze najít i termín drona (ženského rodu) nebo skloňování podle vzoru pán (dronové, o dronovi).

Letoun, nebo multikoptéra?

Kvalifikovaní profesionální uživatelé mezi sebou často pro označení dronu používají zkratku UAV (unmanned aerial vehicle), familiérně „úávéčko". To je ale již zastaralý termín, který byl v roce 2007 nahrazen Mezinárodní asociací pro civilní letectví (ICAO) termínem remotely piloted aircraft a zkratkou RPA, což se do češtiny oficiálně překládá jako bezpilotní letadlo. Letadla (vše by bylo zřejmé, kdyby se psalo a vyslovovalo létadla) zahrnují dvě třídy:

  • aerostaty: balon, vzducholoď (které se vznášejí na principu Archimedova zákona),
  • aerodyny: letoun, motorové rogalo, padákový kluzák s motorem, vrtulník a vírník (které ke vznášení potřebují motorový pohon).

Letoun (in natura nebo jako zmenšený model) se vyznačuje pevnými (nikoliv rotujícími) křídly a motorovým pohonem. Většinou jde o „klasický vzhled" s trupem, ale patří sem i létající křídlo. Multikoptéra – podle počtu vrtulí označovaná jako hexakoptéra (6 vrtulí) nebo oktokoptéra (8 vrtulí) je dnes nejčastější formou „dronu" pro zábavné a sportovní účely, letecké snímkování objektů a krajiny pro propagační, filmové i měřické účely (mapování a 3D modely menších lokalit).

Šíření nelze zastavit

Je také třeba rozlišovat, zda „dron" pouze létá podle pokynů pilota na zemi, ovládajícího vzdálenou řídicí stanici, nebo zda pořizuje barevné nebo termální obrazové záznamy pro účely průzkumu, špionáže, zjišťování rozsahu, vývoje a dokumentaci přírodních a ekologických katastrof či případně nese drobnou poštovní zásilku, nákup z hypermarketu nebo eventuálně i 2–5 kg výbušniny. V takovém případě jde o remotely piloted aircraft system (RPAS), což se do češtiny oficiálně překládá jako systém bezpilotního letadla.

V USA a Velké Británii se stále používá termín unmanned aircraft system a zkratka UAS. Zmíněné systémy sestávají nejen z vlastního bezpilotního letadla, pozemní řídicí stanice, řídicích a datových přenosových kanálů, ale jsou navíc vybaveny videem, fotografickou či termální kamerou, laserovým skenerem, palubní aparaturou GNSS (GPS) a inerciální měřicí jednotkou (IMU) ke zjišťování a registraci momentální prostorové polohy bezpilotního letadla a jeho senzorů. Součástí systému je též pilot a řídící snímkování, i když oba působí na zemi.

Je evidentní, že šíření výrazu dron v mediálních prostředcích a byznysu nelze zastavit, ale bylo by od novinářů solidní, kdyby při prvním použití tohoto slova uvedli v závorce jeho správný význam (bezpilotní letadlo). V odborných sděleních formou článků, přednášek, rozhovorů, počítačových prezentací a videoklipů by se však toto slovo nemělo používat vůbec...