Historie

Jana Vacíková: Manželovi řekli, že z komunistického vězení živý neodejde

18. květen 2018 četba na 6 minut
Dům seniorů Chodov - Jana Vacíková

Dům seniorů Chodov - Jana Vacíková

Foto: DENÍK/ Dimír Šťastný

/ROZHOVOR/ Jana Vacíková se narodila v roce 1933 ve Veltrusích u Kralup nad Vltavou. V životě se nenechala řídit ostatními. Naopak byla rebelkou, která se nebála říci ne a za svou láskou si dokázala tvrdě stát až do samého konce.

Ale pak ho pustili…

Musel jít v těch starých trestaneckých hadrech, dostal lístek na vlak a na ruku 600 korun. V Praze si vyhlédl nějakou paní a svěřil se jí. Poprosil, jestli by mu koupila kalhoty a sako, aby vypadal jako normální člověk.

Ke kněžství se ale už nemohl vrátit, je to tak?

Bylo to těžké. Lidé, kteří k němu předtím chodili na faru nyní přecházeli na druhou stranu silnice, když ho viděli. Ani můj otec s naším vztahem nesouhlasil. Řekl mi tehdy, že na pána Boha nezanevřel, ale církev mu nesmí ani ke dveřím, protože se ho předtím nezastali.

Pobyt v Jáchymově si podle vás později vybral svou daň, že?

Rakovina se mu projevila na plících. Takže mu jednu museli vzít. Říká se, že plíce jsou nejhorší, protože jsou hodně prokrvené a roznášejí metastázy dál. Což se stalo. Dostalo se mu to do kostí. Měl strašné bolesti. I kdybych vše mohla bolševikům odpustit, tak to strašně těžké umírání mého muže ne.

Byla jste s ním až do konce?

Ano. Byl přikurtovaný k posteli, která s ním skákala, jak se dusil. Dodnes, když přijdu k jeho hrobu, vidím to a nemůžu jim tohle svinstvo odpustit. Zemřel o velikonoční neděli. Ve čtyři hodiny mě doktor odvedl na chodbu. Řekl, že tam nemůžu být, protože konec nebude hezký a bude to brzo. O hodinu později mi už posílali telegram, že zemřel. Byla jsem ještě v autobuse na cestě domů. Rok 1989 tak byl pro mě jakýmsi zadostiučiněním, ale je mi líto, že se toho manžel nedožil. Ačkoli teprve v únoru po revoluci mi přišel první dopis, který nebyl otevřený. Jelikož nás kvůli manželově minulosti neustále hlídali, fungoval tam do té doby jakýsi pan Adámek.

Domov pro seniory Chodov

Příspěvková organizace založená hlavním městem Praha. Předmětem činnosti domova je péče o seniory, kteří mají sníženou soběstačnost, především z důvodu pokročilého věku a jejich situace vyžaduje pomoc jiných osob v zařízení sociálních služeb. Určený pro osoby od 65 let. Nachází se v ulici Donovalská 2222/31, Praha 4 Chodov.
 
V seriálu Příběhy pražských pamětníků každou sobotu přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů a známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webových stránkách: www.prazsky.denik.cz a www.praha.eu. Tento projekt vznikl za podpory hlavního města Prahy.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky