Jaromír Klika se narodil 25. února roku 1919 v Praze do lékařské rodiny. Jeho dědeček byl lékařem a jedním z prvních hygieniků Královského hlavního města Prahy. Otec byl známý urolog, hygienik, profesor na Masarykové univerzitě, pražský radní a činovník nově založeného Skautu. V roce 1919 se otec pana Kliky dostal služebně do Bratislavy, kde se mu narodil syn Jaromír.

Celá rodina bydlela v Bratislavě do roku 1928, kdy se přestěhovala zpět do Prahy. Návrat rodiny do Prahy znamenal pro mladého Jaromíra dobré studijní možnosti, po absolvování reálného gymnázia začal studovat medicínu na Univerzitě Karlově. Ve čtrnácti letech se stal členem 5. oddílu vodních skautů, kde získal svou přezdívku Bob, a skauting ho pak provázel celým životem.

Tiskli letáky a hledali kolaboranty

V říjnu 1940, tedy rok a půl poté, co byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, byl skauting a činnost organizace Junák v protektorátu zakázána. Tehdy Jaromír Klika s přítelem Adolfem Karlovským a dalšími členy 5. oddílu vodních skautů založili ilegální skupinu Zbojník.

Tato skupina se připravovala k brannému odporu, tiskla letáky, kterými označovala kolaboranty a rozšiřovala informace o časech vysílání londýnské BBC. „Byla to doba skutečného ohrožení našeho státu, ohrožení a nejistota nás všech. Příslušnost ke svému státu, pocit povinnosti ke svému národu cosi, co je dnešní mladé generaci asi málo pochopitelné to byly pocity, které nás vedly k založení Zbojníka. Nemalou měrou k tomu přispěla skautská výchova, skautský slib a skautský zákon, chránící slabé proti silným, bránící dobro před zlem,“ vypráví pan Klika.

Složili vojenskou přísahu

„Poprvé jsme se setkali na podzim roku 1940 v Jevanech a šlo o setkání už ryze konspirativního a odbojového charakteru. V malé přízemní dřevěné chatě s okénky zatemněnými a za zavřenými okenicemi v záři ohně z krbu byl Zbojník ustaven a narýsován jeho program. Po rozvinutí státní vlajky jsme všichni složili vojenskou přísahu,“ vzpomíná Jaromír Klika na založení odbojové skupiny.

Chlapci, kterým bylo průměrně 15 let, si byli vědomi toho, že se potřebují napojit na vyšší odbojovou složku, a tak se v roce 1943 spojili s obdobnou skupinou Veleslava Wahla a od tohoto spojení byl už jen krok k napojení na Obranu národa a posléze Radu tří.

V té samé době se rozšířená skupina Zbojník přejmenovala na Zpravodajskou brigádu a změnilo se i její zaměření mapovala především vojenskou obranu Prahy, poskytovala informace přes vysílače do Londýna Vojenské rádiové ústředně (VRÚ) a plnila rozkazy, které přicházely z Londýna, Obrany národa a Rady tří.

Málem ho odhalili

Jaromír Klika o účasti ve Zpravodajské brigádě doma nikdy nemluvil a svou činnost schovával za skauting nebo chození na rande. Vzhledem k tomu, že se Jaromírův otec velmi dobře znal s protektorátním předsedou vlády a odbojářem gen. Aloisem Eliášem, byl vyslýchán a u Kliků doma proběhlo několik domovních prohlídek.

„No a teďka to bylo hezký. Já jsem měl doma ukryté v psacím stole mezi prkny plány pražské protiletecké dělostřelecké obrany, plány reflektorů, kde jsou rozmístěné protiletecké kanóny, prostě to, co Zpravodajská brigáda dodávala na Západ. A teďka pro tátu přišla Kriminalpolizei. Víte, jak mně bylo? Tátu vyšetřovali, nezatkli, ale vyšetřovali. Moje materiály naštěstí nenašli,“ vzpomíná pan Klika na krušné chvíle, kdy mohlo být vše odhaleno.

Informace šly do Londýna

Zpravodajská brigáda se rozvíjela a zlepšovala svou činnost až do května 1945. Do Londýna od nich šly informace o výrobních programech velkých zbrojových závodů, o zbrojních podnicích, o postavení baterií protiletecké obrany, výrobě benzinu a jeho uskladnění, výrobě leteckých motorů, tanků, turbínových letadel a další.

Koncem války vznikly v rámci Zpravodajské brigády prapory, z nichž I. prapor byl tvořen původními členy Zbojníku a jako jediný byl členěn po vojenském způsobu na roty, čety a družstva.

Během povstání šli do boje

Na konci války se tak Jaromír Klika jako velitel 4. roty 1. praporu Zpravodajské brigády zapojil do Pražského povstání. „V té zmatečné době těsně před Pražským povstáním jsme dostali hesla, že budeme mít shoz zbraní, abychom se mohli aktivně zapojit. Byla to dvě nebo tři místa za Černým Kostelcem a ještě někde za Smíchovem. Tak jsme to všechno zorganizovali, já jsem dostal úkol přijmout v jednom z nuselských skladů přivezené zbraně. Vždycky, když jedu kolem, tak si na to vzpomenu,“ vypráví pan Klika.

5. května, v den vypuknutí Pražského povstání byla Zpravodajská brigáda nasazena do bojů. Účastnila se po četách, které teprve v bojích s Němci získávaly zbraně, kterých byl nedostatek. Během bojů v Pražském povstání padlo 108 příslušníků Zpravodajské brigády.

Komunisti je neměli rádi

Rok 1948 nepřinesl členům odbojové organizace žádné uznání. Komunistický režim neměl zájem o hrdiny, kteří spolupracovali se Západem, a tak informace o odbojové skupině Zpravodajská brigáda jakož i uznání jejích členů nebylo možné. „Za komunistů byla Zpravodajská brigáda hodně vyřazovaná, poněvadž jsme byli považovaní za takové ty z bohatých pražských rodin, a to se nám vytýkalo.“

Jaromír Klika, tak získal ocenění Československý válečný kříž až v roce 2005. Mimo toto ocenění obdržel ještě Československou medaili za zásluhy 1. stupně, Junácký kříž Za vlast 1939, Řád čestné lilie v trojlístku, Čestný znak Svazu českých filatelistů 1. stupně. V roce 1953 získal uznání za záchranu tonoucího chlapce z Nežárky a v roce 1969 další za lékařskou pomoc při záchranářské práci na 39. patře při závalu v dole Anna v Příbrami.

Byl 18 let primářem urologie

Po válce Jaromír Klika opět začal studovat a v roce 1948 dokončil studium medicíny. „Nastoupil jsem jako lékař nejprve v Jindřichově Hradci, později jsem pracoval jako starší sekundář v Krajské nemocnici v Českých Budějovicích a deset let jsem působil v Nemocnici Na Bulovce v Praze jako urolog.“

Poté byl 18 let primářem urologie v Příbrami, kariéru lékaře zakončil opět v Praze. Jaromír Klika byl členem historické skupiny Zpravodajská brigáda až do roku 2015, kdy v úctyhodných 96 letech zemřel.

Skautská historie

Skauting je celosvětové hnutí, jehož cílem je výchova a sebevýchova dětí a mladých lidí.
Skautská výchova od počátku vedla k čestnosti, úctě k hodnotám a lásce k přírodě s cílem záměrné výchovy dobrého občana.
Skauting vznikl v roce 1907 v Anglii a v roce 1912 se konal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci vedený A. B. Svojsíkem.
Během historie byl český skauting třikrát zakázán totalitními režimy (nacisty a komunisty), neboť proti totalitě vždy aktivně vystupoval.
Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických koncentračních táborech, řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech.
Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svoji činnost.

O projektu Příběh Pražana
Cílem cyklu Příběh Pražana je připomenout čtenářům nedávnou minulost formou svědectví a krátkých příběhů pamětníků, které se vážou k důležitým momentům 20. století.
Cyklus zároveň vzniká ve spolupráci se společností Post Bellum, která dlouhodobě sbírá výpovědi pamětníků a spravuje portál www.pametnaroda.cz.