Foglar zemřel před 20 lety. Jeho tituly se prodávají jako na běžícím páse

23. leden 2019 četba na 3 minuty
Jaroslav Foglar

Jaroslav Foglar

Foto: Deník/archiv

Jeho nejznámější knihy Hoši od Bobří řeky (1937) a Chata v Jezerní kotlině (1939) se v loňském vydání nakladatelství Albatros okamžitě staly bestsellery. Hoši od Bobří řeky si dokonce vyžádali dvojnásobný dotisk. Dílo spisovatele Jaroslava Foglara se má čile k světu i po autorově smrti, od které dnes uplynulo dvacet let.

FOTOGALERIE

Z díla Jaroslava Foglara... Z díla Jaroslava Foglara... Z díla Jaroslava Foglara...

Co na tom, že máme jiné století, ba i tisíciletí. Jako by vůbec nehrálo roli přehnané „správňáctví“ Foglarových hrdinů ani fakt, že spisovatel ve svých příbězích až na výjimky okázale ignoroval děvčata. Foglarovky čtou dodnes kluci i určitý, sympatický typ slečen-robinsonek. Baví je zápletky a děj, který má spád. Cítí morální poselství. A není jim cizí ani autorův nadhled.

Ne všechno, co kdy Jaroslav Foglar členům svého skautského oddílu známý pod přezdívkou Jestřáb vytvořil, se proměnilo ve zlato. Ale těch pár zásadních titulů v čele s „Hochy“ se prodává jako na běžícím páse.

Horor pro kluky

Nedávno oslavily 80 let nesmrtelné Rychlé šípy, Foglarův komiks vycházející na zadní straně časopisu Mladý hlasatel. A sotva se najde někdo, kdo by aspoň nezavadil o romány Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, které tuto chlapeckou dvojici dostaly z políček kresleného seriálu do světa literatury.

Podívejte se na Foglarův byt:

FOTOGALERIE

Pamětní desku si můžete prohlédnout v Křišťanově ulici na Žižkově Pamětní desku si můžete prohlédnout v Křišťanově ulici na Žižkově Pamětní desku si můžete prohlédnout v Křišťanově ulici na Žižkově

Filmové zpracování režiséra Hynka Bočana ze šedesátých let s Janem Třískou v roli tajemného Širokka představilo Rychlé šípy další generaci teenagerů. A mánie kolem ježka v kleci, hlavolamu spojeného s Velkým vontstvím, se rozjela nanovo.

„V našem povolání se nestává často, aby přicházeli kamarádi a vyslovovali závist, že nemohou dělat právě to samé, a pečlivě se vyptávali, jestli tam bude to či ono,“ svěřil se tehdy Bočan v rozhovoru s filmovým publicistou Vladimírem Bystrovem. „Cítil jsem pořád mrazení v zádech a bojím se, aby to nebyla děsivá ostuda.“

Po stopách Jaroslava Foglara:

FOTOGALERIE

Praha Po stopách Jaroslava Foglara Gorkého náměstí 17 (Městská stanice mladých turistů Praha) Praha Po stopách Jaroslava Foglara Gorkého náměstí 17 (Městská stanice mladých turistů Praha) Praha Po stopách Jaroslava Foglara Gorkého náměstí 17 (Městská stanice mladých turistů Praha)

Režisér trefil hřebík na hlavičku, když zmínil ještě jeden důležitý důvod, proč ty nejlepší Foglarovy knížky nikdy nemohou zestárnout. „Na Záhadě hlavolamu je krásné právě to dobrodružství, které není každému souzeno prožít,“ líčil v pauze mezi natáčením.

„Tedy totéž, co je krásné na kovbojkách a co se mi líbí na Hitchcockových filmech můžeme být spolúčastni na napětí a přitom jsme sami bez rizika. Také děti se strašně rády bojí, vymýšlejí si strašáky a bubáky a zlobí se na dospělé, když jim je chtějí vzít. A tak jsem se pořád snažil udělat horor pro kluky,“ řekl Bočan.

Stín tajemnoho Em

Foglarovi kritici se často soustředí pouze na didaktičnost, která k Jestřábovi nepochybně patří, a zapomínají na všechny ty malé epizody, při nichž šel čtenářům mráz po zádech. Ať už se bavíme o kostře filatelisty Maxmiliána Drápa, objevené Rychlými šípy spolu se vzkazem „spálil jsem omylem obálku s modrým Mauritiusem“, nebo o chlapci udušeném poté, co se za ním zaklaplo víko koše na prádlo. Děsivý je i konec Jana Tleskače, shozeného ze zvonice rukou tajemného Em.

Stínadelské thrillery pro mládež se letos vrátí na CD v podání Davida Matáska. Chystá se i divadelní představení (26. 1. v Minoru) a retro edice prvních vydání Foglarových knih. Vypadá to na Jestřábův rok.